pěstování

Vodní melouny se odjakživa pěstovaly na jižní Moravě, dovážely se k nám i ze Slovenska a Maďarska. Ale díky stále teplejším létům se jim v posledních letech daří i ve výše položených krajích naší republiky, a dokonce i na drsném severu. Neuvěříte, dokud sami nevyzkoušíte.

Konec léta nemusí znamenat konec pěstování plodin na zahrádce. S klidem se můžete pustit do výsevu takových rostlin, které vám ještě před blížící se zimou budou dělat radost a ještě vám dodají mnoho vitamínů a prospěšných látek. Jako třeba špenát.

Pěstování tykví má u nás opravdu dlouhou tradici. Pokud je chcete pěstovat na zahrádce, pak široké uplatnění nejen v kuchyni nabízí tykve hokkaidó, které patří k úplně nejoblíbenějším. Prozradíme vám, jaké mají nároky na pěstování, jak je to se sklizní a odkdy je můžete vysévat. Pozornost neodkloníme ani od půdy, která musí být opravdu dobře připravená.

Vlastní zahrada pro nás znamená hodně. Je to kousek místa, kde můžeme sázet a pěstovat květiny, zeleninu a ovoce, ale také si užívat chvíle klidu, relaxovat zde nebo si zde postavit bazén či založit dětské hřiště. Nápadů jsou tisíce, ale ne vždy dokážeme vše, co chceme, skloubit tak, aby byl náš nápad funkční. Jaké nejčastější chyby při plánování zahrad děláme? A kdo nám může při rozhodování pomoci?

Venkovské zahrady kolem rodinných domů a především chalup lákají svým obrovským kouzlem. Při pečlivém plánování a vhodně provedené výsadbě máme k dispozici neuvěřitelnou záplavu květů po celé léto a podzim. Kromě své krásy také tvoří dobrý zdroj potravy pro drobný hmyz až do prvních mrazíků. Pojďte se podívat, které druhy nenáročných trvalek patří do každé zahrady, jak na jejich pěstování a co s nimi, když už se zima začne blížit mílovými kroky.

Heuchera, heucherela, tiarella... podobná jména, podobné rostlinky. Co mají společného a proč jsou tolik oblíbené? Všechny spadají do stejně čeledi – lomikamenovité. K jejich hlavním plusům patří kompaktní hustý růst a pestře zbarvené listy. Listy mohou být růžové, zlaté, červené, s nejrůznější světlou nebo tmavou kresbou. A různým tvarem okraje listů. Dají se mezi sebou perfektně kombinovat, můžeme z nich vytvářet pestré obrazce kontrastních nebo souladných barev.

Vřesoviště představuje velmi působivý celek přírodního ražení, ve kterém se spolu prolínají rostliny, pro které je tento biotop typický. Jsou to samozřejmě vřesy a vřesovce. Ale doplňují je i jiné druhy. K těm nejtypičtějším pak patří traviny, další specifické drobné dřeviny a několik vyšších listnatých a jehličnatých druhů.

Zdrojů živin pro půdu v zahradě existuje hned několik. Od posekané trávy s listím, přes chlévský hnůj, kompost, až po zelené hnojení. To funguje na jednoduchém způsobu, kdy necháváme na volné ploše po sklizni růst rostliny s krátkou vegetační dobou, které vytvoří dostatek zelené hmoty. Jaké rostliny je možno takto využít a na co si musíme dávat pozor?

Bylinky jsou dvojího druhu, kromě trvalek, které vyžadují každoroční ochranu před zimními mrazy, pěstujete také letničky, jež jsou vhodné především jako přísada do nejrůznějších pokrmů. Jedno mají všechno společné, vyžadují teplo, sluníčko a nejlépe záhřevné půdy, které jsou bohaté na živiny. Pravidelná zálivka během vegetačního období umožní bohatý růst a následně také úrodu.

Přímo v areálu hnědouhelné elektrárny v Tušimicích na Chomutovsku vznikla rajská zahrada. V obřích sklenících tu rostou tuny českých rajčat. Jak náročné je jejich pěstování, zjišťoval štáb CNN Prima NEWS.

Zejména díky pestrým barvám květů se fuchsie již po léta drží na předních pozicích žebříčku oblíbenosti. Kromě půvabných barev patří k jejím velkým přednostem také dlouhá doba kvetení – prakticky od jara do podzimu, přičemž rostlina stále vypadá velmi atraktivně. Fuchsie pochází z Jižní Ameriky a Mexika, jen několik málo druhů můžeme najít na Novém Zélandu. S objevem Nového kontinentu se dostala do Evropy a velmi rychle se zde ujala. Zpočátku byla používána jako luxusní dekorace na nádvoří a v zahradách sídel šlechty, teprve později se rozšířila i mezi lid. Dnes patří k základním balkonovým květinám.

Noční můrou zahrádkářů jsou okousané saláty, kedlubny či jahody. Jedná se o věčný boj se slimáky. Letos jich je v Česku dost. Každý teď zkouší, co umí, aby svou úrodu před těmito škůdci zachránil.