Postrach Trumpa, který nemůže být odlišnější. Harrisová podporuje zdanění bohatých i potraty

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová

Kdo je Kamala Harrisová?

Demokratka Kamala Harrisová by v případě výhry v amerických prezidentských volbách následovala politiku Joea Bidena, větší důraz by ale kladla na otázku zdanění bohatých a podpory sociálně slabších, píše The New York Times. Prakticky v každém svém názoru se významně rozchází s republikánem Donaldem Trumpem.

Duel Bidena a Trumpa měl být duelem starých známých, u kterých lidé dobře vědí, co čekat. Jenže po odstoupení Bidena z kampaně je teď pravděpodobné, že se demokratické nominace ujme současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Politička je s Trumpem na kordy už roky, kampaň to ještě prohloubí. Ti dva se totiž prakticky na ničem neshodnou.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tepala Bidena za rasismus, pak se stala jeho stínem. Kdo je favoritka demokratů Harrisová?

Podle Washington Postu je až pozoruhodné, jak moc jsou kandidáti rozdílní. Začíná to už u vnějších vlastností. Trump je 78letý byznysmen, kterého obvinil soud, 59letá Harrisová má jamajské a indické kořeny a část života zasvětila prokuratuře a boji s lidmi, jako je její nynější sok.

Ani v politických tématech si nemají co říct. Pokud by Harrisová zvítězila ve volbách, prosazovala by úplně jiné věci než Trump.

Zaostřeno na bohaté

Jablko sváru nakusují kandidáti už u otázky daní. Trump se nechává slyšet, že v případě zvolení hodlá snížit korporátní daň, tedy zdanění velkých firem, na 15 procent. Harrisová naopak usiluje o extra zdanění bohatých a společností, a proto by korporátní daň ráda vyhnala až na 35 procent.

Harrisová si buduje obraz ženy, která to táhne spíše se střední a nižší ekonomickou třídou. Pro chudší občany bude požadovat daňové úlevy. Podle investičního webu MarketWatch ale Harrisová během své prokurátorské kariéry navázala hluboké vztahy s velkými firmami jako Meta nebo Google.

Viceprezidentka Harrisová také v minulosti navrhla zvýšení daně z nemovitosti pro bohaté, z vybraných peněz by ráda financovala výrazné zvýšení platů učitelů. Usiluje rovněž o zpřístupnění bydlení a zdravotní péče pro ekonomicky slabší občany.

Odzvoní podpoře elektroaut?

Co se týče konkrétních byznysových sektorů, Harrisová by zřejmě následovala politiku Bidena a vytvářela příznivé prostředí pro elektromobily a ekologické společnosti, napsaly The New York Times. Trump chce naopak dotační programy spojené s elektroauty zrušit.

Exprezident už také naznačil, že by v případě zvolení zavedl vysoká cla na dovoz ze zahraničí, která by měla postihnout hlavně Čínu. Harrisová se ale vůči tomuto kroku vymezila, podle ní by to znamenalo nárůst cen základních potravin nebo oblečení, což by zasáhlo střední a nižší třídu, kterou se snaží bránit.

Političtí rivalové se rozcházejí i v otázce potratů. Trump během prvního mandátu vybíral členy Nejvyššího soudu a svým způsobem tak přímo může za zrušení všeobecného práva na potrat. Sám je jejich odpůrcem. Z právního hlediska ale souhlasí s tím, aby si to rozhodl každý stát po svém. Harrisová se bude naopak zasazovat o zajištění práva na potrat pro všechny ženy.

Rozhodnou i volby do Kongresu

Ať už vyhraje kdokoli, velkou otázkou zůstává, jak efektivně bude moci svá vlastní témata prosazovat. Aby to dokázal, potřebuje podporu v Kongresu. Volby zákonodárců se konají v listopadu zároveň s prezidentskými. Republikáni mají reálnou šanci, že ovládnou obě komory, což by vedlo k zablokování řady nápadů Harrisové.

„I v případě listopadového vítězství Harrisové nad Donaldem Trumpem je podle analytiků pravděpodobné, že Senát ovládnou republikáni, což Harrisové omezí možnost podepisovat stranické zákony,“ upozornil web MarketWatch.

VIDEO: Tepala Bidena za rasismus, pak se stala jeho stínem. Kdo je favoritka demokratů Harrisová?

Tagy: