Angličtí fanoušci jsou zatím z výkonů svého týmu na Euru poněkud rozpačití. Zdroj: Profimedia.cz
Fotbalisté Anglie musí proti Čechům zabrat, jinak prohrají o dva góly. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká její fanoušek Steve Clark, který přiznává, že ho dosavadní výkony Albionu na Euru štvou. V konfrontaci s opravdovými favority šampionátu se bojí hrozného debaklu, tým plný hvězd však podle něj klidně může narazit i v utkání s Čechy.
Angličany a Čechy čeká poslední zápas ve skupině. Jaký bude?
Přiznám se, že jsem váš tým viděl jenom ve druhém utkání proti Chorvatsku. A v něm jste zahráli opravdu dobře. Těžko předvídat, jak to bude vypadat v úterý večer. Ale přílišný optimista nejsem.
MS ve fotbale 2022
Ne?
Vůbec! Anglický tým musí zahrát mnohem líp než ve dvou předchozích utkáních. Před turnajem jsem byl velmi optimistický, jenže už přáteláky proti Rakousku a Rumunsku mě posadily na zem. V obou jsme sice vyhráli 1:0, byly ale od Southgateova mužstva mizerné. Hlavně vítězství nad Rakouskem bylo hodně, hodně šťastné. A dojem jsem si zatím rozhodně nespravil ani na Euru. Proti Chorvatům i Skotům to bylo velké zklamání. Konkrétně proti Chorvatům jsme měli nesmírnou kliku, a to přitom soupeř hrál dost nevýrazně.
Takže své reprezentaci příliš nevěříte?
Musí se zlepšit! Pokud budeme proti Čechům hrát stejně jako proti Skotům, prohrajeme s vámi o gól nebo o dva. Pokud se přece jen zvedneme, dopadne to snad o fous líp. Chcete po mně tip? Tak říkám 1:1.
To nezní moc sebevědomě.
Když já se na tomhle šampionátu opravdu bojím průšvihu. Třeba náš zápas proti Skotsku byl naprosto příšerný. Pamatuju na časy, kdy jsme proti Skotům hrávali pravidelná utkání na konci každé sezony. To byly bitvy! Střetnutí na Euru bylo oproti tomu slabý čajíček, šílená nuda. Pokud si někdo zasloužil vyhrát, byli to Skotové. Naše hvězdy obecně zatím nic moc nepředvedly, například Harry Kane byl do téhle chvíle absolutně neviditelný.
Anglický fotbalový fanoušek Steve Clark Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark s vnukem před stadionem svých milovaných Sheffield Wednesday Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark s kosovským fotbalistou Atdhe Nuhiuem, který hrával za Sheffield Wednesday. Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fotbalový fanoušek Steve Clark Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark s vnukem před stadionem svých milovaných Sheffield Wednesday Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Anglický fanoušek Steve Clark s kosovským fotbalistou Atdhe Nuhiuem, který hrával za Sheffield Wednesday. Zdroj: Archiv Stevea Clarka
Atmosféru kolem vašeho týmu příliš nevylepšilo ani bučení některých fanoušků na předzápasové pokleknutí anglických fotbalistů. Co si o tomhle incidentu myslíte?
Že to bučení bylo trapné. Menšina přítomných fanoušků, která na klečící hráče bučela, představuje součást celého problému. A vlastně i dostatečný důvod, proč jsou taková gesta nutná. Naprostá většina anglických fanoušků antirasistická pokleknutí před zápasy podporuje, to bylo zřejmé i podle aplausu, který zmíněné bučení přehlušil.
Program ME 22. června
Skupina D
21:00 hodin, ČESKO–Anglie
21:00 hodin, Chorvatsko–Skotsko
Mohou angličtí fanoušci navzdory všem vašim výhradám aplaudovat i po skončení letošního turnaje? Může Anglie poprvé v historii vyhrát Euro?
S tímhle mužstvem ne. Při vší úctě k vašemu nároďáku – děsí mě, jak dopadneme v případné konfrontaci s opravdovými favority turnaje. Mou největší obavou je, abychom nedopadli jako Brazílie na mistrovství světa 2014, kde ji Němci v semifinále potupili debaklem 1:7. Náš současný tým je tak hrozný, že to podle mého reálně hrozí.
Stejně je trochu záhada, že toho Anglie na mistrovstvích světa a Evropy vyhrála ve srovnání s jinými velmocemi tak málo.
Ovládla jen světový šampionát 1966. Pořád si to pamatuju – bylo mi osm, na finále jsme se dívali doma na černobílé televizi. Stále mám před sebou nádherný gól Bobbyho Charltona proti Mexiku. A taky strašně vlezlou oficiální hymnu toho šampionátu Willie England 66 Song, z mého pohledu klasické šedesátky. No jo, jako prckové jsme tím samozřejmě obrovsky žili. Když se to tenkrát povedlo vyhrát, byli jsme všichni v obrovské euforii. Bohužel, pro fanouška anglické reprezentace šlo o naprosto ojedinělý výsledek. Jinak spíš počítáme jedno zklamání za druhým.
Které vás bolelo nejvíc?
Bylo jich v historii tolik, že vlastně ani nevím. Je s podivem, kolikrát jsme my Angličané zářili v zápasech kvalifikace, na samotném turnaji jsme však vzápětí úplně shořeli. Mě osobně to asi vůbec nejvíc bolelo při mistrovství světa 2010. Turnaj pořádala Jihoafrická republika. Na jižní polokouli zrovna panovala zima, takže se u nás pořád mluvilo o tom, že počasí bude velkou anglickou výhodou. Výsledek? Ze skupiny jsme sice postoupili, v osmifinále nás ovšem naprosto smázlo Německo.
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
K zápasům anglického nároďáku patří odjakživa emoce nejen na hřišti, ale i v hledišti. Zdroj: Profimedia.cz
Dokážete si vysvětlit, proč má Anglie na MS a Euru o tolik méně titulů než jiné velmoci typu Německa, Španělska, Itálie?
Když o něco šlo, náš tým téměř vždycky totálně selhal. Kdoví, možná je kvalita anglického fotbalu přeceňovaná.
Je fakt, že Anglie má z těchto turnajů jen dvě medaile plus jedno semifinále, zatímco třeba Češi v součtu s československou historií hned pět plus jedno semifinále.
Vždyť má také český fotbal v Anglii skvělé jméno; na tom absolutně nic nezměnila ani nedávná kauza Kúdela. Obrovský dojem tady udělal gól Patrika Schicka proti Skotsku. To bylo spektakulární! Historicky mi asi vůbec nejvíc ze všech českých fotbalistů utkvěl Karel Poborský. Mám dokonce dojem, že než přestoupil do Manchester United, šuškalo se i o možnosti, že by jej zlanařil můj oblíbený klub Sheffield Wednesday. To by bylo skvělé, nabídku United jsme ovšem nakonec nepřebili. Škoda. Takhle jsem u nás později tleskal až jinému českému fotbalistovi Danu Pudilovi. Skvělému hráči! Fanoušci Wednesday ho milovali, patřil i mezi mé oblíbence. A to za nás v průběhu času hráli různí věhlasní plejeři! Jako můj vůbec nejoblíbenější fotbalista, někdejší anglický reprezentant Chris Waddle, který ve Wednesday působil několik sezon. Na hřišti předváděl neuvěřitelné věci, ohromně nám pomohl.
Váš oblíbený klub letos spadl ze druhé nejvyšší anglické ligy do třetí. Jsou to pro vás hodně těžké časy?
Jsou bolavé, ale nemůžu říct, že bych je nečekal. Kořeny naší současné situace sahají až do dob, kdy jsme ještě hráli Premier League. Nejvyšší anglická liga se bohužel v poslední době stala víceméně uzavřenou společností; spousta klubů, kteří do ní postoupí, v podstatě okamžitě spadnou zpátky dolů. Ne náhodou – velké kluby vyvíjejí obrovský finanční tlak, aby se zbavily těch menších. Aby je zválcovaly. Fotbal mimo Premier League tak kvůli síle velkých peněz pozvolna chřadne. Moc nevěřím, že by se to v dohledné době změnilo, a Sheffield Wednesday by se tak třeba zase dostali mezi elitu. Co se dá dělat, fandit jim budu stejně tak v nejlepší jako ve třetí lize.
