Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. V pátek to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters. O stejném návrhu hovořil tento týden při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, mise by se podle něj měla být schopná sama bránit. Česko je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na debatu o návrhu Polska připraveno. Upozornila ale, že není jasné, zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem. „Budu vést debatu o podpoření návrhu Polska jak s prezidentem, tak se členy vlády,“ uvedl k tomu předseda vlády Petr Fiala (ODS).
Morawiecki nyní před novináři uvedl, že některá opatření, která byla ještě před týdnem nemyslitelná, jsou jen po několika dnech válečného vývoje přijatelná, píše server WNP.pl.
Válka na Ukrajině
„Když nyní bomby padají čím dál tím blíž k polským hranicím, využijeme to jako argument, jak v kontextu těch nejprogresivnějších návrhů (ukrajinského) prezidenta Volodymyra Zelenského, tak našich návrhů formulovaných v Kyjevě,“ řekl Morawiecki i s odkazem na zatím největší a aliancí nevyslyšený požadavek Zelenského – zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.
Ostřelování blízko polských hranic
Nedaleko ukrajinského Lvova, který se nachází několik desítek kilometrů od polských hranic, v pátek dopadly čtyři ruské rakety. Vypáleny byly zřejmě z Černého moře. Minulou neděli zemřelo při ruském útoku na vojenskou základnu u polských hranic nejméně 35 lidí.
Rusko podle Morawieckého musí pochopit, že svrchované státy mají právo si na své území v rámci jeho obrany pozvat koho chtějí, napsal WNP.pl. Na misi se však nejprve musí shodnout členské země NATO.
Proti vyslání podobné mise, jak navrhoval Kaczyński, se podle německého tisku ve středu ohradil německý kancléř Olaf Scholz. Naopak Česko je na debatu ohledně mírové mise připraveno, řekla v pátek česká ministryně obrany Jana Černochová.
„Jediný, kdo může v tuto chvíli poslat modré přilby, je Rada bezpečnosti (OSN). Bohužel, pokud je koncipována tak, že může agresor, Ruská federace, hlasovat sám o sobě a právem veta znemožnit tuto humanitární pomoc, tak se musí hledat nějaké řešení,“ sdělila. Podle ní je třeba za zmíněné situace hledat i nestandardní řešení, která ale budou v rámci mezinárodního práva.
Slovenský ministr obrany Naď chce vyčkat na konkrétní návrh Varšavy. „V této chvíli si nedokážu představit, jak by to mělo vypadat,“ řekl v pátek. Dodal, že NATO bude dělat všechno pro to, aby nedalo žádnou záminku Rusku zaútočit na kteroukoliv členskou zemi aliance.
Mimořádný summit NATO, kde budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a společném postupu vůči Rusku, se bude konat 24. března. Na stejný den je plánován i summit Evropské unie.