Prezident Si mění čínskou armádu. Vymýšlí, jak vyhrávat „inteligentní“ války budoucnosti

Čína zahájila největší restrukturalizaci své armády za téměř deset let. Zaměřila se na strategické síly vybavené technologiemi pro moderní válku, které jí mají pomoci v soupeření s Washingtonem o vojenské prvenství v regionu plném geopolitického napětí.

Čínský vůdce Si Ťin-pching kvůli rozsáhlé reorganizaci ozbrojených sil překvapivě zrušil Síly strategické podpory (SSP). Tuto vojenskou složku přitom sám vytvořil v roce 2015 s cílem integrovat schopnosti Lidové osvobozenecké armády (LOA) v oblasti vesmíru, kybernetiky, elektronické a psychologické války.

ČTĚTE TAKÉ: Putin nevydal rozkaz zabít Navalného, míní tajné služby USA. Směšné, reaguje ruská opozice

Místo ní teď podle reportáže CNN založil složku nazvanou Síly informační podpory. Jsou klíčovým základem koordinovaného rozvoje a aplikace síťového informačního systému. Jak řekl během slavnostního ceremoniálu, mají hrát důležitou roli při pomoci čínské armádě „bojovat a vítězit v moderní válce“.

Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien na tiskové konferenci naznačil, že SSP byly fakticky rozděleny na tři jednotky – na Síly informační podpory, Letecké síly a Síly kybernetického prostoru. Zodpovídat se mají přímo Ústřední vojenské komisi, tedy orgánu na vrcholu armádního velení, v jehož čele stojí Si.

Podle nové struktury se nyní LOA skládá jak ze čtyř složek – armády, námořnictva, letectva a raketových sil, tak ze tří dalších organizací – tří jednotek vyčleněných ze SSP a ze Společných sil logistické podpory.

Západní odborníci na čínskou armádu tvrdí, že reorganizace posiluje Siovu přímou kontrolu nad strategickými schopnostmi LOA. Mimo to prý podtrhuje ambice Číny lépe si osvojit umělou inteligenci a další nové technologie, aby se připravila na to, čemu říká „inteligentní válka“ budoucnosti.

Restrukturalizace navazuje na loňskou rozsáhlou čistku v LOA, při níž Si sesadil vlivné generály a otřásl raketovým vojskem. To je přitom elitní složkou dohlížející na rychle se rozšiřující arzenál čínských jaderných a balistických raket.

Síly informační podpory povedou špičkoví generálové z již neexistujících SSP.

Velitelem nové jednotky byl podle státní tiskové agentury jmenován zástupce velitele SSP Pi I. Oproti tomu Li Wej, politický komisař SSP, bude zastávat stejnou funkci v jednotce informační podpory.

O dalším působení Ťü Čchien-šenga, někdejšího velitele SSP, který během loňských armádních čistek na několik měsíců zcela zmizel z veřejného prostoru, oficiální místa nijak neinformovala.

Lepší přehled

Podle dlouhodobých pozorovatelů LOA není aktuální reorganizace důsledkem nedávných korupčních čistek. Spíše jde o odraz toho, že SSP nebyly pro čínskou armádu ideální organizační formou.

„Stávající struktura neumožňovala Siovi mít dostatečný přehled o důležitých funkcích. Navíc nijak nenapomáhala koordinaci mezi vesmírnými, kybernetickými a síťovými obrannými silami,“ řekl Joel Wuthnow, vedoucí výzkumný pracovník na National Defense University financované Pentagonem.

Před svým rozpuštěním měly SSP dvě hlavní jednotky. Zaprvé oddělení kosmických systémů dohlížející na vesmírné operace a průzkum LOA. Vedle toho ještě oddělení síťových systémů, které mělo za úkol zajišťovat schopnosti kybernetického, elektronického a psychologického boje.

„Myslím, že nová struktura umožní Siovi mít lepší přehled o dění ve vesmíru, o kyberprostoru a správě sítí. Na tyto funkce bude nyní dohlížet bezprostředněji, nikoli skrze SSP, které dosud sloužily jako prostředník,“ řekl Wuthnow.

Dosavadní nepřehlednost mohla režimu přinášet obrovská rizika, zejména v době zvýšeného napětí a hluboké nedůvěry mezi Pekingem a Washingtonem.

Americké síly loni sestřelily čínský pozorovací balón poté, co proletěl nad kontinentální částí USA. Incident způsobil novou krizi mezi oběma mocnostmi, vzájemné vztahy srazil na několik měsíců k bodu mrazu.

Ačkoli američtí zpravodajci uvedli, že balon byl součástí rozsáhlého sledovacího programu čínské armády, Si o této misi nemusel vědět. Připustil to i americký prezident Joe Biden ve svém červnovém projevu, když popisoval, že čínský lídr byl po incidentu v patrných rozpacích.

Nepřímo s tím souhlasil i James Char, výzkumný pracovník na Škole mezinárodních studií S. Rajaratnama v Singapuru. Podle něj provádění podobného strategického průzkumu spadalo do kompetence oddělení leteckých a kosmických systémů SSP.

Není jasné, zda incident s balonem přispěl k Siovu rozhodnutí rozpustit SSP.

Wuthnow každopádně uvedl, že nově vytvořené síly informační podpory převezmou odpovědnost za komunikaci a síťovou obranu LOA.

„Správné zvládnutí těchto úkolů má pro LOA obrovský význam v jakémkoli budoucím konfliktu. Ponaučení pro svou vlastní organizaci si v tomto směru zřejmě vzala i z války na Ukrajině,“ mínil.

Inteligentní válka

Nejnovější změny jsou podle Chara pravděpodobně výsledkem snahy o to, jak nejlépe sloučit fungování armády se strategickými cíli vládnoucí Komunistické strany Číny.

„Předpokládám, že reorganizace lépe odráží důležitost, jakou LOA přikládá urychlení rozvoje tzv. inteligentní války,“ soudil.

Koncept „inteligentního válčení“ zmiňuje už čínská armádní doktrína z roku 2019, která zdůraznila vojenské využití nejmodernějších technologií. Tou jsou třeba umělá inteligence, kvantové informace, cloud computing (sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí internetu).

„Mezinárodní vojenské soupeření prochází historickými změnami. Nové vojenské možnosti, jejichž jádrem jsou informační technologie, se vyvíjejí každým dnem. Převládá trend vývoje přesných, inteligentních, skrytých a bezpilotních zbraní s dlouhým dosahem,“ uvádí zmíněná doktrína. „Válečné umění zrychluje svůj vývoj. Na obzoru je inteligentní válka.“

Komentář v deníku PLA Daily, oficiálním tiskovém orgánu čínské armády, označil síťové informační technologie za „největší proměnnou“ při zvyšování bojeschopnosti.

„Moderní války jsou soupeřením mezi systémy a strukturami, kde se kontrola nad informacemi rovná kontrole nad iniciativou ve válce,“ stojí v článku.

Důraz na informační nadvládu a „inteligentní válku“ má významné důsledky i pro případný budoucí konflikt v Tchajwanském průlivu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Izraelský pavouk ochrání české nebe. Co umí systém Spyder a proč už „tři prsty smrti“ nestačí?

Tagy: