Půjde vůbec volit prezidenta? Ústavní právníci vysvětlují obavy exministra Svobody

Prezidentské volby by mohly být podle některých politiků v ohrožení. Pokud totiž Nejvyšší správní soud vyhoví některé ze stížností na špatný přepočet podpisů a k volbě připustí dalšího kandidáta, lze se obrátit na Ústavní soud a ten může zpochybnit samotnou volbu. Ve vysílání CNN Prima NEWS tyto obavy vyslovil bývalý ministr zahraničí či vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a sdílel je i expremiér Jiří Paroubek. Podle ústavních právníků je tento scénář nepravděpodobný. Za jistých okolností by však komplikace nastat mohly.

Nejvyšší správní soud může do poloviny prosince rozhodnout o některém ze 13 podnětů kvůli vyřazení podpisů při přepočtu ministerstva vnitra. Nejblíž k takovému návratu mezi kandidáty má podnikatel Karel Diviš, kterému chybí pouhých 116 podpisů.

„Zákon vůbec neřeší otázku, co když Nejvyšší správní soud řekne: ,Přepočítat.‘ Může to mít katastrofální dopady, protože se bude řešit, jestli je vůbec možné volit prezidenta republiky. Co když například pan Diviš poté řekne: ‚Pozor, je to nefér, protože nemám stejnou šanci jako všichni ostatní,‘ a mohl by se obrátit na Ústavní soud, protože to je princip nerovnosti,“ uvedl Svoboda ve vysílání CNN Prima NEWS.

Důvodem takové stížnosti by mohla být skutečnost, že bylo o daném jedinci dva týdny informováno jako o neúspěšném kandidátovi a navíc by přišel o drahocenné dny předvolební kampaně. „Může říct, že ostatní už jsou ve výhodě, protože se o nich již 14 dnů ví, že jsou kandidáty, takže to bude nerovná soutěž. Nechci domýšlet důsledky, kdyby soud dospěl k závěru, že pan Diviš patří zpátky mezi kandidáty,“ doplnil Svoboda.

Stejné obavy sdílel v pořadu 360° na CNN Prima NEWS také Paroubek. „Dokážu si to představit velice dobře. Myslím si, že ministerstvo vnitra postupovalo velmi rigidně. Když by došlo k takhle těsnému výsledku, tak bych si vzal jiných osm tisíc podpisů téhož kandidáta. A pokud by to nebylo stejné, tak bych přepočítal všechny hlasy,“ řekl.

Zpochybnění může přijít až po volbách

Ústavní právníci však tuto teorii příliš nesdílejí. Připomínají příklad z doby před deseti lety. „Obdobná situace nastala v roce 2013, kdy byla na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dodatečně zaregistrována Jana Bobošíková, ale ke zpochybnění volby to nevedlo,“ připomněl pro CNN Prima NEWS ústavní právník Marek Antoš.

Podobně hovoří ale také další. „Takový uchazeči by se u Ústavního soudu bránit nemohli. Připadalo by to v úvahu jen tehdy, kdyby brojili proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten by je nepustil a na to by si stěžovali. Teprve v případě, že by Ústavní soud vyhověl někomu, kdo neuspěl u Nejvyššího správního soudu, by tu byl potenciál zpochybňování voleb,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kysela.

Zpochybnění voleb by podle něj mohlo nastat až přímo po jejich uskutečnění. „Jiná cesta by znamenala dodatečné zpochybňování voleb po volbách, ale i ta by musela začít u Nejvyššího správního soudu,“ doplnil Kysela.

Těsně před branou volby skončili po přepočítání podpisů hned tři kandidáti. Největší zklamání zažil zřejmě Diviš, kterému po odečtení chybělo pouhých 116 hlasů. Podnikateli Karlu Janečkovi zase zbylo přibližně 48 tisíc podpisů. Podnikateli Tomáši Březinovi vnitro uznalo 46 tisíc podpisů. Ke kandidatuře je však potřeba 50 tisíc.

Volba je naplánovaná na 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo na 27. a 28. ledna.