CNN: Přikázal ostřelovat Charkov děsivou municí. Ruský generál sloužil v Československu

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov (vlevo) a generálplukovník Alexandr Žuravljov (napravo).

Válka na Ukrajině (15.5.2022 9:00)

Kazetová munice. Zbraň, která po dopadu do cílové oblasti vypustí ničivou submunici a drobnými šrapnely zasáhne vše, co se nachází na ploše o velikosti fotbalového hřiště. Mnoha zeměmi zakázaný typ střely dopadl v prvních dnech války i na ukrajinské město Charkov. Podle informací americké stanice CNN rakety vypálili Rusové. Povolení k použití kazetové munice ve střelách navíc udělil ruský generál Alexandr Žuravljov, který působil v Sýrii během nejkrvavějšího období tamější občanské války a dříve také v Československu.

Nechvalně proslulé rakety Směrč ráže 300 mm se odpalují ze sovětského raketometu BM-30. Ničivost střely tkví v submunici, která se nachází uvnitř. Ta se po dopadu rakety do cílové oblasti „rozprskne“ na plochu o velikosti fotbalového hřiště. Některé druhy šrapnelů se dokážou probít i přes obrněné vozy, typicky se ale kazetové střely používaly proti živé síle.

Americká CNN uvedla, že Rusové vypálili v prvních dnech války na 11 raket Směrč na ukrajinské město Charkov, přičemž cílili na obytné oblasti. Ničivá zbraň zasáhla i paní Margaritu, která koncem února zrovna nosila pitnou vodu pro svou rodinu. Dle svých slov se snažila nevnímat dunění ruského ostřelování z okolí, když náhle uslyšela nad sebou hlasité hvízdání. Jamile koutkem oka zahlédla raketu, zakřičela.

„Cítila jsem, že mi praskla noha a kyčel. Zasáhlo mi to ruku a necítila jsem hlavu,“ řekla štábu americké CNN. Příval šrapnelů zranil i další lidi v širokém okolí – někteří přišli o prsty, jiní o celou nohu.

Ukrajina přitom není prvním bojištěm, kde byla úmluvou zakázaná munice použita. Ruské síly sáhly po raketách Směrč i v roce 2015, kdy vojensky pomohly režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Redakci CNN se podařilo nasbírat a zanalyzovat dostatek materiálů na to, aby identifikovala 79. raketovou dělostřeleckou brigádu. Ta nejenže zodpovídá za raketový útok s kazetovou municí na Charkov – tento vojenský útvar z Bělgorodu navíc podléhá stejnému ruskému vojenskému veliteli, který dohlížel na jednu z nejbrutálnějších kapitol syrské války.

Generálplukovník Alexandr Žuravljov je podle analytiků a expertů ten, kdo dal zelenou k odpálení zakázaných zbraní na Ukrajinu. Vojenští experti uvedli pro CNN, že je jedinou osobou s pravomocí nařídit raketový útok na Charkov, jelikož se město nachází v „jeho okrsku“. Kreml ani ruské ministerstvo obrany na dotazy CNN nereagovaly.

Ruský řezník z Aleppa

Sedmapadesátiletý Žuravljov byl v 80. letech povýšen na sovětského důstojníka, když zrovna sloužil v tehdejším Československu se skupinou ruských vojáků. Po rozpadu SSSR se vrátil do Ruska a zpočátku sloužil u tankových jednotek. Třikrát se zúčastnil bojů v Sýrii, kde se poprvé stal velitelem ruských sil. Než nastoupil do funkce, Moskva se zmítala v krvavém boji o dobytí povstalci ovládaného východního Aleppa a snažila se postupovat proti ozbrojené opozici.

Žuravljovovo vedení bylo katalyzátorem pro troufalý útok. Poté, co převzal otěže, ruská armáda rychle zvýšila míru agrese na území ovládané povstalci a dokončila obléhání hustě obydleného města. Celá operace si vyžádala velké ztráty na životech a stala se vzorem pro strategii, která definovala ruskou intervenci v Sýrii: oblehnout, vyhladovět, vybombardovat a semlít. Právě během Žuravljovova působení v Sýrii se začaly vynořovat na povrch zdokumentované útoky kazetovou municí.

Podle organizace Violations Documentation Center, která dokumentuje porušování lidských práv v Sýrii, byla kazetová munice v Aleppu použita 137krát, a to v rámci jediného měsíce. Některé neziskové iniciativy zaznamenaly, že se mezi zraněnými nacházely i děti s amputovanými končetinami nebo kuličkovými ložisky ve svalstvu. Rusko takové nařčení v minulosti opakovaně odmítlo.

Podle očitých svědků rakety Směrč – nebo spíše v nich obsažená submunice – roznášela střepiny po celých čtvrtích a ničila okna, dveře i auta. „Není to jako ve filmech, kde vidíte dopadající raketu. Prostě vám najednou přes celé fotbalové hřiště vybuchne 72 submunic,“ vysvětlil expert na zbraně Mark Hiznay.

„Lidé jsou z těchto věcí doslova podřezáni v půli cesty. Nemáte moc popálenin. Nemáte zranění způsobená výbuchem. Je to jen ošklivá, krvavá fragmentace,“ dodal rozhořčeně.

Submunice navíc nemusí při dopadu hned vybuchnout, na polích a ve městech proto nadále představují smrtelné nebezpečí. Rusko, Ukrajina, Spojené státy americké a Izrael nicméně patří mezi země, které úmluvu o zákazu kazetové munice nepodepsaly.

Rány stejné jako v Sýrii

Syrsko-americký ortoped Sámer Attar, který ošetřoval zraněné civilisty během Žuravljovova dobývání Aleppa, potvrdil, že Rusové velmi pravděpodobně použili kazetovou munici i na Ukrajině. Zranění, kterých byl svědkem v charkovské nemocnici, jsou podle něj stejná – ošetřoval lidi se střepinami, pořezanou kůží, amputacemi i otevřenými zlomeninami.

Pamětník: V srpnu 1968 jsem dostal rozkaz střílet na Rusy a málem spustil třetí světovou

Československá armáda dostala 21. srpna 1968 jasný rozkaz: Proti sovětským okupantům v žádném případě nepoužívat zbraně! Několik velitelů se kapitulaci alespoň pokusilo vzepřít. „Od našeho kapitána jsme dostali rozkaz, že když se u kasáren objeví ruské tanky, tak máme střílet. Vydali nám těžké zbraně a pak se tanky skutečně objevily,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 72letý renomovaný fotograf František Zvardoň, který tehdy sloužil na západoněmeckých hranicích.

Po skončení bitvy o Aleppo opustil Žuravljov vedení ruské armády v Sýrii a vrátil se do Ruska. Dočkal se i nejvyššího vyznamenání udělovaného důstojníkům – Hrdina Ruské federace. Po svém třetím působení v Sýrii v roce 2018 se stal velitelem Západního vojenského okruhu (ZVO), která je odpovědná za zkázu Charkova a dalších měst.

„Výsledky, kterých Žuravljov v Sýrii dosáhl, byly přesně takové, jaké si Rusové přáli. Je to tak, jak říkal Napoleon – odměnou generálovi není větší stan, ale větší velení,“ konstatoval vojenský expert a právník Philip Wasielewski. „Bombardování civilního obyvatelstva, které není ani vojensky nezbytné, ani úměrné hrozbě, které čelí, je v rozporu s Ženevskými konvencemi. Žuravljov je tudíž vinen z válečných zločinů, stejně jako další lidé v jeho velitelské linii,“ upozornil Wasielewski pro CNN.

Ruský generál v minulosti uvedl, že ho syrská občanská válka poučila o „vojenské vynalézavosti“ a některé získané poznatky by měly být součástí ruského vojenského výcviku.

Doufám, že je potrestají, říká oběť kazetové střely

Na blízkovýchodní frontě působila i Žuravljovova pravá ruka – generálporučík Alexej Zavizion. I on se posléze ocitl ve velení ZVO. Nedlouho po povýšení měl podle informací rozvědek vést skupinu separatistických bojovníků. Podle ukrajinské tajné služby stál Zavizion za raketovými útoky na civilní oblasti na Donbasu. Na ani jednoho z nich mezinárodní společenství dosud neuvalila žádné sankce.

„Generálplukovník Alexandr Žuravljov měl být za své činy v Sýrii potrestán. Je škoda, že v této fázi nedošlo k důraznější reakci na údajné válečné zločiny. Mohlo to ovlivnit počáteční plánování ruské armády i její strategii na Ukrajině,“ řekl pro CNN právník Matthew Ingham.

„Z hloubi duše a srdce si přejeme potrestání těchto zločinů. Spravedlnost nějak zvítězí. Ale pravděpodobně ne brzy,“ uzavřela paní Margarita z Charkova.

Tagy: