Prouza: Půjčky na vánoční dárky půjdou hůře splácet. Češi se bojí inflace i lockdownu

Téma zdražování se v posledních dnech stalo jedním z hlavních témat předvolební kampaně. „Strany si toho všimly až ve chvíli, když přišla čísla o inflaci. Lidé si neumí představit nějaké schodky rozpočtu, ale ví, kolik musí zaplatit, co je kolik stojí. Jsou na finance citliví,“ řekl Prouza ve vysílání CNN Prima NEWS.

Inflace v Česku překonala v srpnu čtyři procenta, největší nárůst cen se očekává u cen energie nebo potravin. Někteří odborníci předpovídají v příštím roce inflaci 3,5 procenta, Prouza s tím rozhodně nesouhlasí.

Jen samotné zdražování energií prý pokryje 2 procenta. „Představa, že by zbytek ekonomiky byl 1,5 procenta, je nereálný. Obávám se, že budeme na 5 nebo 6 procentech, a pokud nebude jednoznačný volební výsledek, může jít o optimistický scénář,“ varoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Největší nápor na peněženky občanů očekává začátkem roku 2022. To navíc přijde období, kdy dojdou zásoby českého ovoce a zeleniny. Potraviny se tak budou muset dovážet. Pokud si odmyslíme inflaci, bývají zmíněné potraviny nejdražší právě v období od ledna do března.

Důležité bude, jak se lidé zachovají o Vánocích. Prouza doufá, že budou utrácet, avšak je otázka, jestli bude za co. „Vidíme, jaký je problém v dovážení věcí z Asie. Bude záležet i na nové vládě a stavu pandemie, jestli nepřijde lockdown. Nikdy v minulosti lidé neříkali, že chtějí mít tak velkou rezervu jako letos. Ani Vánoce tak z pohledu nakupování nebudou bohaté,“ předpověděl.

Ne každá půjčka půjde splatit

Existuje však mnoho lidí, kteří si na vánoční dárky půjčují. „Doufám, že půjček bude s ohledem na strach ze splácení méně. Je to apel na nás všechny, abychom si dali pozor. Nespoléhal bych, že každý, kdo si vezme půjčku, bude schopný v pohodě splácet,“ vzkázal občanům. Dodal, že finanční gramotnost v Česku ale není na příliš vysoké úrovni.

Zatímco v létě 2020 se Češi pustili do nakupování a rozhazování úspor z první vlny pandemie, letos byla situace jiná. Podle Prouzy mají lidé strach z budoucnosti a strach z inflace donutí všechny spíše šetřit.

Prouza dává inflaci za vinu i vládě, která podle něj soupeří s Českou národní bankou (ČNB), což by prý v současné době rozhodně neměla. I když se očekávalo, že ČNB zvýší základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,25 procenta, nakonec ji zvýšila o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,25 procentního bodu v roce 1997.

Vláda není rozumná

Dvě třetiny inflace prý vláda ovlivnit nemohla. Ale podle Prouzy je primární problém investování mnoha peněz do ekonomiky, například zvyšováním důchodů. „Rozumná vláda by se snažila množství peněz omezit a spolupracovala s národní bankou, ale tak tomu není,“ zlobil se Prouza.

Jako další negativní příklady uvedl schválení navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč nebo přidání důchodcům o 300 Kč nad zákonnou valorizaci. Vláda prý takto jedná v souvislosti s říjnovými sněmovními volbami.

Příspěvky nenaučí lidi šetřit

Prouzu zarazily také plánované energetické šeky, kterými chce vláda přispět na výdaje za zdražující se elektřinu. Částka by měla být přibližně 1 000 Kč a nárok by na ni mělo 800 tisíc nízkopříjmových rodin.

Dotace podle Prouzy pomohou těm, kteří mají problémy s placením už teď. „Když lidem půjčujete na věci, které nemohou sami zaplatit, neučíte je spořit a chovat se úsporně. Nevede to k zodpovědnosti a řešení problémů,“ konstatoval.