Omikronová vlna v Česku nabírá na síle. Co odborníci čekají od příštích týdnů?
Hlasování mezi polévkou a rizotem či čtení pejska a kočičky. Co padlo v nedělní Partii
PŘEHLEDNĚ: Testování ve firmách a karanténa pro očkované. Jak se mění opatření?
Ivan Bartoš a Vít Rakušan Zdroj: Profimedia.cz
Ivan Bartoš a Vít Rakušan Zdroj: Profimedia.cz
Ztrácíte se ve volebních programech stran? Zajímá vás, která z nich vám plánuje zvýšit daně a která naopak přidat na rodičovské nebo důchodech a jak se vypořádá s další případnou vlnou koronaviru? Položili jsme politikům 40 vašich nejčastějších dotazů a přehledně poskládali jejich odpovědi. Předkládáme vám to nejdůležitější z programů hlavních stran, které bojují o vaši přízeň a pravidelně figurují ve volebních průzkumech. Tentokrát je na řadě koalice Pirátů a STAN.
Piráti jsou na české politické scéně od roku 2009 a poslední čtyři roky se podílejí i na fungování Poslanecké sněmovny. Nejsou tak v těchto volbách už žádnými nováčky. Společně se STAN si dokonce začátkem roku vytyčili úkol – převzít post premiéra. Poslední průzkumy jim v tom ale zatím příliš nefandí.
Hnutí Starostové a nezávislí je v politice od roku 2004 a jeho primárním cílem bylo uspět v komunálních volbách. Postupně ale strana stoupala, na čas se spojila i s TOP 09 a poslední čtyři roky také ona byla ve Sněmovně.
Jaký je pohled STAN a Pirátů na oblast školství, dopravy nebo zdravotnictví? Jak by chtěli jejich politici řešit oblast mateřství, životního prostředí nebo dotací? Na to vše odpovídali jejich zástupci v námi připravených otázkách.
Jaká je vaše vize školství v Česku? Mělo by se něco podle vás změnit?
Škola musí žáky a studenty v době, kdy nás atakuje nesmírné množství informací, naučit informace kriticky tříbit, rozlišovat podstatné od nepodstatných, naučit je orientovat se. Chceme střední školu prostupnou, ve které student musí z povinných předmětů složit tzv. středoškolské minimum, třeba ve dvou úrovních (běžné a obtížnější), ale kdykoliv během studia. Závěrečná zkouška (maturita) by pak nebyla státní, ale zcela v režii školy. A u vysokých škol chceme podpořit rozvoj polytechnik, tedy vysokých škol zaměřených i více prakticky, než je univerzitní vzdělání.
Mají se děti ve škole hodnotit známkami, nebo pouze slovně? Proč?
Slovní hodnocení je oproti známkování konkrétnější. Jeho prostřednictvím lze poskytnout zpětnou vazbu nejen o osvojených znalostech a dovednostech, ale i o dalších kvalitách, jako je třeba samostatnost, aktivní přístup apod. Předností známkování je jednoduchost a stručnost vyjádření, umožňuje snáze porovnávat výsledky v čase. Známkování ale skutečně jen hodnotí, nic nevysvětluje. A často se ze známky stává fetiš.
V Česku chybí odborné profese jako sestry na ARO, truhláři, klempíři apod. Jak byste tento problém řešili?
Především posílíme kariérové poradenství na školách ruku v ruce se zprostředkováváním informací o vzdělávací nabídce, uplatnitelnosti na trhu práce, výši platů v profesích apod. Dále plánujeme změny středoškolského vzdělávání (učební a maturitní obory), navrhujeme tzv. reálnou střední školu, vnitřně prostupnější, s možností zvyšování či doplnění kvalifikace.
Zpoplatnili byste vysoké školy? Proč ano, proč ne?
Myšlenku zpoplatnění studia na vysoké škole nepodporujeme a stavíme na principu rovných příležitostí.
Co je podle vás největším problémem českého zdravotnictví a jak ho řešit?
Za klíčové považujeme téma dostupnosti zdravotní péče, klíčem k tomuto problému je podle našeho názoru elektronizace. Důležitá jsou pro nás ale i témata další, zejména změny ve vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických profesí.
Je správné, že je zdravotnictví z velké míry hrazené státem? Nemělo by projít zásadní transformací a privatizací?
Nic jako státní peníze neexistuje. Jsou to daně vybrané státem od občanů naší země, které jsou přerozděleny, takže zdravotnictví neplatí jakýsi anonymní stát, ale my všichni. Je to také jedna ze služeb, kterou má stát povinnost garantovat přímo z ústavy, proto nebudeme privatizovat zdravotnictví do rukou nadnárodních holdingů.
Dodnes mnohdy chybí individuální přístup v porodnictví. Je podle vás třeba budovat porodní domy, které budou více připomínat domácí prostředí a méně nemocnice? Z čeho byste to zaplatili?
K tématu
Porodnictví u nás potřebuje úpravu, a to především v péči o nízkorizikové rodičky. Česká republika je dlouhodobě kritizovaná OSN mimo jiné za neadekvátní nerespektující metody či za omezování kompetencí porodních asistentek. Porodní domy, či podle nás spíše centra porodní asistence, jsou součástí naší vize moderního porodnictví – jde o to vytvořit prostředí, ve kterém se rodička bude cítit komfortně a zároveň bude lékařská péče dostupná v krátkém čase pro případ komplikací. Hrazení péče v těchto centrech by bylo stejné jako v nemocnici skrze zdravotní pojišťovnu.
Lidé mnohdy čekají dlouhé měsíce na operace. Co byste s tím udělali?
Právě tento typ operací, na které je možné počkat, je možné škálovat. Stejně jako se aktivně sledovala lůžková kapacita lůžek JIP ve všech nemocnicích v ČR, chceme sledovat i vytížení jednotlivých nemocnic a nabídnout pojištěnci například dřívější operaci v jiném kraji, neboť spádovost pacienta již neexistuje.
Jak byste nalákali mladé ženy i muže, aby se stali zdravotními sestřičkami nebo bratry? Přemýšlíte o nějakých benefitech?
Domníváme se, že současný systém atestací je pro mladé lékaře demotivující a je zapotřebí jej změnit. U zdravotních sester je velmi podobný problém, kdy existuje široká škála typů zdravotní sestry/bratra, od obecné sestry u praktického lékaře až po velmi specializované sestry u lůžek JIP.
Jak moc a jakými kroky má vláda zasahovat do pravomocí soukromých firem v souvislosti s covidem?
Rozhodně je zapotřebí změnit pandemický zákon a jasně říct veřejnosti, kdo a jak bude moci do jejich života zasahovat. Je nezbytné, aby nová právní norma, na které se shodne parlamentní většina a projde standardním legislativním procesem, obsahovala jasné vymezení těchto čtyř bodů:
Jak dlouho budeme covid považovat za speciální nemoc? Neměli bychom se postupně vrátit k tomu, že jde o normální nemoc jako každou jinou a každý si musí sám zvážit, jak se k ní postaví. Proti chřipce se lidé také očkují podle svého vlastního uvážení.
Obáváme se, že dokud bude mít covid schopnost během dvou tří měsíců přetížit zdravotnictví a poslat do nemocnice více než několik tisíc lidí na lůžka JIP, je nutné jej považovat za „speciální nemoc“. V ten okamžik se totiž stává zdravotní péče reálně nedostupnou a například u autonehody se může stát, že vás nebude kde hospitalizovat. Což je stav, který nikdo nechceme.
V Česku je problém s bydlením. Pro většinu Čechů je velmi drahé. Co v rámci krize bydlení považujete za vůbec největší problém a jak ho budete řešit?
Hned po volbách budeme chtít řešit zákon o bydlení a řešit změnu nedávno schváleného stavebního zákona. Chceme navázat na silně rozvinutý systém územní samosprávy, kterému znatelně prospěje změna stavebního zákona, zákon o bydlení odpovídající místním potřebám a prevence ztráty domova.
K tématu
V případě úpravy stavebního zákona zastáváme princip, že stavební řízení musí být rychlé, snadné a klientsky přívětivé. Ideálem je zásada „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“.
Souhlasíte se zavedením vyšších daní pro majitele, kteří mají více bytů?
Jsme proti zvýšení daní za bydlení. Cílem Pirátů a Starostů je, aby daňová zátěž nedopadala zejména na pracující.
Souhlasíte se stavbou prefabrikovaných bytů, jak navrhuje premiér Andrej Babiš?
Tzv. montované stavby, ať už dřevostavby, nebo jiné, jsou také „prefabrikované“ a není to nic špatného. Pokud má premiér na mysli výstavbu typu panelových sídlišť, která by možná mohla vzbuzovat rozpaky, ta není na pořadu dne.
Zakázali byste služby typu Airbnb?
Zátěž pro centra velkých měst je neúnosná, zejména obyvatelé s trvalým pobytem odnáší pohyb turistů ve svých domech velmi výrazně. Na místě je tedy taková legislativní úprava, která vrátí sdílenému bydlení jeho původní smysl a narovná podmínky komerčního poskytování ubytování. Smysl tedy dává umožnit obcím regulovat Airbnb v bytech tam, kde tento fenomén lokálně zvyšuje ceny bydlení.
Volby 2021 v jasných otázkách a odpovědích
Zajímají vás konkrétní body z programů politických stran, ale nechcete se probírat stovkami stránek? Redakce CNN Prima NEWS vybrala hlavní témata za vás.
Programy stručně
Souhlasíte s návrhem důchodové reformy rozdělené na minimální důchod pro všechny, zásluhovou část podle odpracovaných let a odvedených peněz plus výchovný a spořící pilíř? Pokud ano, proč jste to za poslední rok neschválili? Pokud ne, jaké je vaše řešení?
S většinou souhlasíme, pro finální podobu návrhu je však nutné najít většinovou shodu v rámci širokého politického spektra, aby byla změna dlouhodobá. Stávající návrh ministerstva práce a sociálních věcí neřeší hlavní smysl důchodové reformy, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost – tu naopak zhoršuje.
Vláda každý rok přidávala důchodcům nad rámec zákonné valorizace. Dělali byste to také?
Smyslem pravidelné zákonné valorizace je, že má být automatická a reflektovat ekonomický vývoj země. Naším cílem tak je, aby se finálně upravil valorizační mechanismus tak, aby každoroční zákonná valorizace byla dostatečně vysoká a zvyšovala důstojně důchody i bez nutnosti politického zásahu v rámci volebních kampaní.
Byli byste pro to, aby se důchody zvedaly těm seniorům, kteří pobírají nejmenší důchody?
Naším cílem je zajistit důstojné důchody všem seniorům. V rámci naší důchodové reformy chceme zavést důstojnou minimální výši důchodu, která by zvedla výši i nejnižších důchodů.
Zvedli byste některé daně? Které?
Budeme dělat vše pro to, aby se daně z příjmů a DPH, které dopadají především na nízko- a středněpříjmovou část populace, nemusely zvyšovat. Realita státní pokladny je nyní již bohužel velmi napjatá.
Zavedli byste nějaké nové daně?
Zavedli byste znovu daň z nabytí nemovitosti?
Jste pro danění internetových gigantů – Google, Facebooku atd.? Pokud ano, jak přesně si to představujete?
K tématu
Férové zdanění služeb v místě, kde nadnárodní společnosti generují zisk, by srovnalo podmínky s českými digitálními společnostmi. Preferujeme řešení na celosvětové či alespoň evropské úrovni.
Považujete za nutné snížit deficit státního rozpočtu ve srovnání s posledními roky? Jaká úroveň je pro vás přijatelná a jak jí chcete dosáhnout?
Státní deficit je nutné snížit, zejména proto, aby nedošlo k nárazu na tzv. dluhovou brzdu podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Na konci volebního období bychom měli minimálně plnit maastrichtská kritéria, případně pak mít rozpočet vyrovnaný.
Co se stane s elektronickou evidencí tržeb, pokud se dostanete do vlády?
Ministerstvu financí se dosud nepodařilo doložit pozitivní vliv EET na vyšší výběr daní. Proto zvažujeme dvě možnosti, zrušit EET jako celek, nebo upravit tento systém tak, aby měl přidanou hodnotu i pro své uživatele. Čekáme nyní na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci částečného či úplného zrušení zákona o EET. Rozhodně jsme pro zrušení 3. a 4. vlny EET.
Zrušili byste slevy ve vlacích a autobusech pro seniory a studenty, které zavedlo hnutí ANO?
Navrhujeme ale provést celkovou revizi slev na jízdné. Navážeme slevy na jednotnou jízdenku a slevu 75 procent chceme zachovat pouze pro celoroční jízdenky. U těch jednorázových chceme zachovat výši nejméně 50 procent.
Kolik kilometrů dálnic byste za čtyři roky zvládli postavit?
O tom, kolik kilometrů dálnic bude otevřeno v letech 2021 až 2025, bylo fakticky již rozhodnuto v letech 2010 až 2017, kdy se řešila příprava staveb. Rozhodně je potřeba dostavět klíčové dálnice, například D0 a D35. Chceme vytvořit dlouhodobý plán výstavby dopravní infrastruktury tak, aby probíhala koncepčně a předvídatelně, ne jako tomu bylo doposud.
Zvažujete rozšíření mýta? Pokud ano, kde? Snížil byste v takovém případě spotřební daně u pohonných hmot?
Co se týče mýta pro nákladní automobily, mělo by dojít k jeho rozšíření na celou silniční síť pro všechny nákladní auta, aby nedocházelo k objíždění mýtné trasy po silnicích nižších tříd a přes města a obce, což mnohdy komplikuje dopravu na venkově. Navrhujeme také zrušení dálniční známky pro osobní automobilovou dopravu.
Které dopravní stavby budou za vaší vlády prioritou a jak docílíte toho, aby se postavily?
Prioritu mají vysokorychlostní železniční tratě a efektivní modernizace těch stávajících. Rozhodně musí být pevný harmonogram (jízdní řád), včetně financování.
Stačí rodičovský příspěvek 300 tisíc korun, nebo byste byli pro zvýšení?
Rodičovský příspěvek by měl být, stejně jako například důchody, předvídatelně zvyšován dle růstu cen, tak aby byla zachována jeho reálná hodnota. Jen za poslední rok si z hodnoty rodičovského příspěvku inflace ukousla téměř 10 tisíc korun.
ČSSD navrhuje porodné 15 tisíc pro všechny. Dnes činí 13 tisíc korun jen pro lidi s nízkými příjmy. Co na tento návrh ČSSD říkáte? Má na to státní kasa?
Rodiny s dětmi potřebují podpořit systémově a dlouhodobě, jednorázová dávka (13 tisíc na první dítě, 10 tisíc na druhé a na další už nic) není účinným řešením ani pro současnou cílovou skupinu rodin do 2,7násobku životního minima. Návrh ČSSD považujeme spíše za další z celé řady předvolebních výkřiků.
K tématu
Nechali byste povinný předškolní rok vzdělávání?
Rozhodně nepovažujeme plošné zavedení povinného předškolního vzdělávání za správný krok. Pochopitelně chceme, aby každé dítě bylo dostatečně připravené na nástup na základní školu, ale je k tomu potřeba individuálně pracovat s konkrétními rodinami. Praxe jasně ukázala, že toto opatření nepřineslo kýžený efekt v podobě větší účasti dětí ze sociálně složitého prostředí na předškolním vzdělávání.
Řada politických stran volá po možnosti zkrácených úvazků. Jak by to fungovalo? A kam by rodiče dali děti, když by si nemohli dovolit chůvu?
Otázka zkrácených úvazků je úzce spojená s dostatečnou nabídkou služeb péče o děti. Když není vyřešeno jedno, není poptávka ani po druhém. Je proto třeba řešit tato témata společně a systémově. Rádi bychom zavedli českou obdobu tzv. Tagesmutter, tedy službu vycházející z principu sousedského hlídání. Nejedná se přitom o žádný experiment, tato služba úspěšně funguje v řadě evropských zemí a jen v sousedním Rakousku je tímto způsobem zajištěna péče o více než 10 tisíc dětí.
Jak byste motivovali lidi k třídění odpadů, nevyhazování odpadků do přírody?
Ke třídění komunálního odpadu je možné lidi motivovat finančně – formou platby odpadu, jejíž výše bude z většiny závislá na množství skutečně vyprodukovaného směsného odpadu (systém PAYT). V takovém systému se třídit vyplatí, protože to snižuje množství směsného odpadu, a tudíž i platbu za něj. Dále pomůže to, co se poměrně daří již v současnosti, tedy výborná dostupnost kontejnerů na tříděný odpad, jejich dobré označování a časté vyvážení.
Spousta věcí se zbytečně balí do plastů. Snažili byste se to změnit?
Používání plastových obalů snižuje plýtvání jídlem, protože déle vydrží. Ne vždy je ale nezbytné používat plast nebo ho používat v současném množství. Například výrobci balené vody snížili množství plastu v PET lahvích, aniž by to způsobilo jakékoliv komplikace.
Je potřeba tolik dotačních titulů? Proč se třeba obcím nedá více peněz, o kterých si samy rozhodnou, na co je dají?
Snížení počtu dotačních titulů a jejich zpřehlednění podporujeme. Měly by být použity pouze tam, kde selhává trh, a je nutné je výrazně omezit a nahradit finančními nástroji, zejména garancemi a půjčkami. Změna rozpočtového určení daní a zrušení řady dotačních titulů je určitě cesta vpřed.
Na co by dotace měly být a na co ne?
Na oblasti tržního selhání – sociální služby, rozvoj zdravotnictví a školství včetně knihoven. Zelené infrastruktury jak v dopravě, tak v budovách. Omezit je potřeba dotace velkým firmám.
Na co by měly být státní dotace a na co evropské?
Evropské dotace by měly reflektovat společné evropské úsilí, tedy vytvoření prostoru svobody, práva a demokracie. Zároveň také reflektovat změny představené v zelené evropské dohodě – společná odpověď na klimatickou změnu a její překonání a řešení vyžaduje (nejen) evropské peníze. Evropské peníze by měly být především využity k budování infrastruktury a posílení spolupráce. Národní dotace by se měly orientovat na posílení konkurenceschopnosti Česka a řešení tržních selhání.
V neděli v Česku převládne varianta omikron, varoval již koncem uplynulého týdne ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), zda je tomu tak, ukážou data z následujících dnů. Jedno je však jisté, omikronová vlna už v České republice nabírá na síle, což dokazují počty nově nakažených z posledních dní. Co tedy od nadcházející vlny očekávají čeští odborníci?
Hlasování o důvěře vlády mezi polévkou a rizotem či ministři, kteří si nemohli ani odskočit na toaletu. Jaké nejlepší hlášky zazněly v nedělní Partii Terezie Tománkové? V první části debaty se střetl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) s předsedou ČSSD Michalem Šmardou. Ve druhé části zase diskutovali místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. A kritikou či ostrými slovy nešetřili.
Začalo Australian Open a mužská světová jednička Novak Djokovič u toho není. Tenista prohrál dlouhé tahanice o vízum a musel nehostinné Melbourne opustit. Krátce po finálním verdiktu soudu nasedl v neděli do letadla a o zhruba 24 hodin později má přistát v rodném Bělehradě. Na CNN Prima NEWS můžete sledovat, jak byl 20násobný grandslamový šampion na domácí půdě přivítán.
Novým primátorem Plzně se v pondělí stal jednačtyřicetiletý dosavadní technický náměstek Pavel Šindelář (ODS). Primátora volili zastupitelé poté, co předtím na funkci rezignoval dosavadní primátor, ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podle koaliční dohody post v čele čtvrtého největšího města v Česku připadá ODS. Šindelář byl jediným navrženým kandidátem. V tajné volbě dostal 33 z 37 hlasů.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Na začátek roku 2022 rozhodně nebude Novak Djokovič vzpomínat v dobrém. Mise Australian Open se u neočkovaného tenisty zvrtla dávno před startem turnaje. Bylo mu sebráno vízum a u Australanů se stal od příletu veřejným nepřítelem. To u Srbů se status miláčka národa vzhledem ke strastem, které v posledních dnech prožil, ještě posílil. A deportované světové jedničce chtějí přichystat co nejlepší návrat do vlasti.
Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu varují před silným větrem téměř na celém území, na Sněžce řádí orkán. Zapomenout byste neměli ani na deštníky, od rána prší, později přijdou smíšené srážky. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 2 až 6 °C.
Neoddělitelný souputník Jamese Bonda se sice v sérii objevil vícekrát, jen jeden kus Astonu Martin DB5 byl ale tím prvním. Donedávna byl považován za ztracený, nyní se ale objevil a jeho cena by prý měla atakovat 25 milionů dolarů, tedy skoro 550 milionů korun.
Australská monitorovací stanice podle agentury AFP zaznamenala v neděli další silnou erupci sopky u tichomořského souostroví Tonga, jejíž výbuch v sobotu způsobil vlnu tsunami. Oběti a škody předchozího výbuchu zatím nejsou známy. Podle prvních dostupných informací si ale vyžádala značné škody na domech a turistických střediscích.
Muž, který ve středu 12. ledna v Chomutově odcizil nastartované auto i s ročním chlapcem, bude stíhán na svobodě. Informaci potvrdila policejní mluvčí Miroslava Glogovská. Státní zastupitelství podle ní podnět vyšetřovatele k návrhu na vzetí obviněného do vazby neakceptovalo. Šestačtyřicetiletý obviněný byl v neděli propuštěn.
Herec Viktor Vrabec zemřel 2. ledna ve věku 80 let. Smrt zaskočila celou českou divadelní scénu. Dojemně na něj zavzpomínala jeho dcera nebo režisér, který mu svěřil jednu z nejslavnějších filmových rolí.
První díl nového rodinného seriálu ZOO sledovalo ve čtvrtek na TV Prima více než 1,3 milionu lidí. Diváci se poprvé seznámili s řadou postav mnohdy ztvárňovaných mladými hereckými tvářemi. Mezi ty se řadí Michaela Petřeková a Goran Maiello. V pořadu Nový den prozradili, co je pro ně při natáčení nejtěžší a jak své role získali.
Inflace v Česku je nejvyšší od roku 2008. Inflace znehodnocuje úspory a snižuje kupní sílu mezd. Rozumně vysoká inflace je pro ekonomiku zdravá. Inflace je přijatelnější než deflace, ale zase se nesmí vymknout kontrole. O inflaci koluje celá řada omylů, polopravd a mýtů, a tak je třeba uvést různá tvrzení na pravou míru. Co je její příčinou, kdy vadí a kdy naopak může prospívat?
Testování na covid je vyhazování peněz, zvláště s ohledem na omikron. V Partii Plus na CNN Prima NEWS to řekl imunolog Jiří Šinkora s tím, že koronavirus nyní způsobuje jen rýmu a kašel. Biochemik Libor Grubhoffer ale Šinkorovi odporoval – omikron bychom rozhodně neměli podceňovat.
V neděli přibylo 7 235 případů koronaviru, je to nejvyšší nedělní nárůst od konce listopadu. Naproti tomu počet hospitalizovaných s covidem klesl na 1 505. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Poslanec Jan Farský (STAN) nám svým odletem do USA zavařil, dopadne to na nás všechny a odnese to i Sněmovna, varoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Farský do USA odletěl na půlroční stáž, přesto zůstal poslancem. Podle šéfa klubu SPD Radima Fialy je to faul na voliče. Farský ale slíbil, že z USA bude svou práci vykonávat a do Česka bude létat na důležitá hlasování.
Minulý rok v únoru se do povědomí lidí dostal případ, kdy se majitel v Turnově bezcitně zbavil štěněte. Na parkovišti s ním doslova mrštil o zem a ujel. Malá fenka utrpěla velké trauma a jen pozvolna nacházela důvěru k lidem. Po roce se jí daří skvěle. Tyran však trestu unikl.
Hana Gregorová je milující matka, která chce pro svého syna Ondřeje jen to nejlepší. Když se na toto téma rozhovoří, překvapuje svojí otevřeností a upřímností. Zkrátka, co na srdci, to na jazyku. Jaké mínění měla o jeho dvou ženách?
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
