Maláčová a Stropnický o bydlení
Už v roce 2026 by Češi mohli pocítit první plody opatření, která chce na trhu s bydlením prosadit ČSSD. Stát by měl začít stavět 10 tisíc bytů ročně, další tisíce by si „vzal“ od developerů, řekli v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jana Maláčová (ČSSD) a Matěj Stropnický. Za byty od státu by bylo regulované nájemné třeba i o polovinu nižší než u běžného nájmu. Sociální demokraté tak chtějí řešit bytovou krizi.
Jana Maláčová je přesvědčena, že prvním úkolem státu je zastavit růst cen bydlení a poté je začít tlačit dolů. „Tam může pomoci bytový fond,“ řekla. Dvojka pražské kandidátky ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny Matěj Stropnický byl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS konkrétnější. „Pakliže bychom obnovili bytovou politiku, na konci nadcházejícího volebního období by ceny bydlení mohly být nižší,“ řekl.
Bydlení podle „husté dvojky“ Maláčová-Stropnický: Drsné pokuty za prázdné byty
Za prázdný byt by Češi neměli platit jen pět tisíc korun, ale až výši jednoho nájmu. Takový je jeden z návrhů řešení bytové krize „husté dvojky“ – Jany Maláčové (ČSSD) a Matěje Stropnického (kandidující v Praze za ČSSD). Trh podle nich selhal a vina je na straně developerů. Uvedli to ve společném rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Podle ministryně práce a sociálních věcí Maláčové musí na trh s bydlením vstoupit stát jako za komunistického prezidenta Husáka.
Jako podmínku ale oba politici uvedli, že by se muselo podařit do roka po volbách prosadit celou vizi sociální demokracie k řešení bytové krize v Česku. „Pokud by se paletu všech opatření podařilo zavést do roka po volbách, potrvá to tři, čtyři roky, než pocítíme výsledek,“ upřesnila Jana Maláčová. To znamená zhruba v roce 2026.
Státní byt s polovičním nájmem
V první fázi musí podle Maláčové a Stropnického přijít zahájení výstavby bytů ze strany státu. Do té doby musí stát byty vykupovat, na což by měly jít například peníze z dávek na bydlení. Už to by měl být podle obou dostatečný tlak na zastavení růstu ceny bytů a následně by mělo dojít i ke snížení cen.
Do státních bytů s regulovaným nájemným by se pak umísťovali lidé na základě socioekonomické situace. Maláčová si myslí, že stát by mohl své byty pronajímat zhruba za polovinu nájmu tržního. „Vytvoří to adekvátní tlak a to je pak otázka tržního mechanismu,“ doplnila.
Právě příspěvky na bydlení Jana Maláčová považuje za peníze vyhozené z okna, které dostupnost bydlení dlouhodobě neřeší. Tu by naopak prý řešila výstavba nejméně 10 tisíc státních bytů ročně. „Nechť máme také z každého developerského projektu vyčleněnou nějakou část,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí.
Stropnický: Bytů se staví stále víc, přesto pořád zdražují. Na vině jsou spekulanti
Bytů se sice staví stále více, přesto pořád zdražují. Za vinu to můžeme dát developerům. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl poradce ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) Matěj Stropnický.
K dalším opatřením, která by měla podle Maláčové a Stropnického zlepšit dostupnost bydlení v Česku, patří také pokutování majitelů za neobsazené byty. Předseda ČSSD Jan Hamáček o této variantě hovořil už 26. září v superdebatě Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS a zmínil částku ve výši tři až pět tisíc měsíčně.
Developeři dělají strašné prasárny
Jenže „hustá dvojka“ Maláčová–Stropnický přišla s ještě radikálnějším návrhem. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,“ shodli se Maláčová se Stropnickým. Pokutu by majitel musel začít platit v momentě, kdy nechá byt neobsazený nejméně půl roku.
„Nebavíme se o bytech, kde má někdo jeden, dva byty nebo byt po babičce. Bavíme se o investorech a spekulantech ve velkém a v řádech desítek nebo stovek bytů,“ doplnila Maláčová s tím, že by se pokuty týkaly lidí až od pátého bytu.
Matěj Stropnický rovněž odmítl tezi, že zhoršující se nedostupnost bydlení v Česku je důsledek komplikovaného stavebního řízení. Podle něho je vina na straně developerů. „Oni totiž dělají strašné prasárny. Chtějí to, co není v územním plánu povoleno. Koupí si parcelu, na které je dovoleno deset pater, ale oni vždy přijdou s tím, že chtějí čtrnáct,“ odmítl Stropnický, že za dlouhým průběhem stavebního řízení je složitá legislativa. „Pak si myslí, že to nějakým vyjednáváním, úplatky a bůhvíčím dalším dotáhnou do toho, aby víc vydělali,“ dodal.
Celý rozhovor najdete v úvodním videu.