Ukrajina se ve čtvrtek ráno probudila za zvuků sirén ohlašujících útok. Ruská vojska překročila hranice na severu, východě a jihu a zaútočila na ukrajinská města. Zprvu zaútočila letectvem a dělostřelectvem, posléze se daly do pohybu i ruské pozemní jednotky. Ukrajinská obrana se zatím na většině míst drží, ale například u Krymu již zkolabovala.
Rusové využili rozestavení svých vojsk a Ukrajinu takřka sevřelo. Již v pondělí večer začali na ukrajinský Donbas ovládaný separatisty proudit ruští vojáci, nyní zaútočili Rusové i ze severu a jihu. Na spodní části Ukrajiny se daly do pohybu ruské jednotky z Krymu, který Rusové anektovali v roce 2014. Na severu pak ruská vojska začala na Ukrajinu vnikat nejen zpoza svých hranic, ale i ze sousedního Běloruska.
Bitva v Kyjevě pokračuje. Potřebuji munici, ne odvoz, vzkázal Zelenskyj USA
Ruská invaze na Ukrajinu pokračovala, boje se přesunuly do Kyjeva a dalších velkých měst. V ulicích metropole byla slyšet střelba, došlo i k několika výbuchům. Rusové už prý ovládli město Melitopol na jihu země. Útok ve městě Mykolajiv a v ulici Peremohy Avenue v Kyjevě byl naopak odražen. Ukrajinci hlásí, že sestřelili několik transportních letounů, prezident Zelenskyj uvedl, že se stahovat nebude.
„Údery směřovaly na protivzdušnou obranu, komunikační centra a velitelská stanoviště. Zároveň se vydala do pohybu pozemní vojska, tedy ta, o kterých Moskva několik měsíců tvrdila, že se účastní pouze běžného vojenského cvičení,“ říká analytik CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.
Pohyby ruských vojsk značí, že se snaží obsadit území kolem řeky Dněpr, která protíná Ukrajinu. Pokud by se jim to podařilo, mohly by ovládat přechod přes řeku, čímž by ukrajinské vojáky na východě země doslova uvěznily.
Tuhé boje zažívá od rána druhé největší ukrajinské město Charkov. Ukrajinská obrana se však i nadále drží. Podařilo se jí odrazit například i tankový útok Rusů. To na opačné straně, na jihu, je situace odlišná. Ukrajinské jednotky jsou na ústupu poté, co zde jejich obranná linie proti Rusům na Krymu zkolabovala. Ruská vojska již obsadila přístavní město Cherson. Boje se přesouvají do dalšího přístavu Mariupol.
Map of #Ukraine locating areas where explosions, strikes and fighting have been reported and regions where Russian forces entered the country, updated as of 1500 GMT, February 24 #Russia pic.twitter.com/XleogOQtfP
— 香港商報 (@hkcd_HK) February 24, 2022
Údery směřovaly na protivzdušnou obranu, komunikační centra a velitelská stanoviště. Zároveň se vydala do pohybu pozemní vojska, tedy ta, o kterých Moskva několik měsíců tvrdila, že se účastní pouze běžného vojenského cvičení.
Rusům se podařilo zaútočit i poblíž hlavního města Kyjeva. Výsadkáři zde totiž obsadili nedaleké letiště. „Pokud ho udrží před ukrajinským protiútokem, usnadní jim to obklíčení hlavního města,“ dodává Zrno.
Rusové využívají svou převahu
Už dopředu bylo jasné, že ruská armáda má oproti ukrajinské výrazně navrch. Rusové mají několikanásobnou početní převahu i lepší a početnější výzbroj. To se týká i těžkých zbraní, vozidel, letectva i námořnictva.
Podle vojenských analytiků je velmi pravděpodobné, že Ukrajince dovedou přemoci. Je ovšem otázkou, jaké ztráty Rusku ukrajinští vojáci bránící svou domovinu způsobí. Stále není jasné, kam až budou ochotni Rusové zajít, tedy zda se spokojí s obsazením Donbasu a obklíčením klíčových ukrajinských měst, nebo zda budou usilovat o naprosté dobytí Ukrajiny.
Svou roli může hrát také přetrvávající odpor Ukrajinců, kteří by i v dobytých oblastech mohli Rusům dělat problémy. Situace by se mohla přelít do partyzánské války, kdy by méně početní Ukrajinci mohli Rusy zaskočit guerillovými útoky.
Válka na Ukrajině
Putin: Očistíme Ukrajinu od nacistů
Ukrajinská armáda za první den války hlásí desítky mrtvých vojáků. Většina měla zahynout již v ranní fázi ruské ofenzivy, která započala leteckými údery a dělostřeleckou palbou. Kromě toho jsou hlášeny údajně až stovky civilních obětí.
Rusové tvrdí, že útočí pouze na vojenské cíle a komunikační infrastrukturu. Podle pozorovatelů se však cílem jejich palby často stávají právě nevinní civilisté.
Ruská invaze vyvolala ve světe vlnu odporu ze strany západních mocností i Evropské unie. Ta rozhodla o přijetí nových tvrdých sankcí proti Rusku. Stejný postup volí i Britové a USA, které dokonce uvalují sankce přímo na osobu samotného ruského prezidenta Vladimira Putina.
Šéf Kremlu invazi hájí tím, že Rusko pomáhá svým spojencům, tedy ukrajinským separatistům na východě země. Kromě toho on i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedli, že chtějí demilitarizovat a zemi „očistit od nacistů“.
