Válka na Ukrajině (7.4.2022 6:00)
Povaha války na Ukrajině se v posledních dnech proměňuje, ruští vojáci opouštějí prostor kolem Kyjeva a přesouvají se na jihovýchod země do prostoru těžce zkoušeného Mariupolu a Donbasu. Podle CNN tím končí první fáze války, během které Rusko nedokázalo Ukrajinu rychle pokořit, další etapa konfliktu ale může mít ještě horší dopady.
„Putin chce stále získat celou Ukrajinu,“ prohlásil tento týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zjevně se ale mění strategie, se kterou chce Rusko teoreticky tohoto cíle dosáhnout. Prakticky celé předměstí Kyjeva už Ukrajinci osvobodili a hlavní otěže krutých bojů teď ponese východ země.
„První fáze války je u konce a Putin tuto část prohrál,“ sdělil pro CNN Steve Hall, někdejší šéf operací CIA se zaměřením na Rusko. „Válka bude ale pokračovat dlouhodobě, teď vstupuje do fáze opotřebení. Na Ukrajině to ještě bude velmi těžké,“ dodal.
Válka na Ukrajině
Že se povaha války mění ještě neznamená, že Rusko jakýmkoli způsobem slevuje ze svých cílů. „Cíl invaze je jednoduše vyhubit ukrajinský národ,“ sdělil pro americkou CNN polský prezident Andrzej Duda.
Dlouhá opotřebovávací válka, při které bude docházet jen k pomalým územním ziskům obou stran, bude hrozivou zkouškou především pro ukrajinské civilisty. Na dopady takové války ale doplatí celý svět.
Ve hře je vše
CNN upozornila, že dlouhodobý konflikt přinese další fázi sporu mezi Ruskem a Západem a prověří soudržnost západních mocností a Severoatlantické aliance. Po počátečním úsilí bude pro ukrajinské spojence čím dál těžší vytrvat v soustavné podpoře.
„Myslím si, že NATO v současnosti určitě nedělá dost,“ sdělil CNN někdejší americký generál Dana Pittard. „Cílem má být snaha o to, aby ukrajinské síly zvítězily. K tomu nestačí jen tanky, drony nebo Javeliny. Potřebují systémy, trénink a další asistenci,“ míní.
Podle Velké Británie pak končí období, kdy Západ s Ruskem udržoval pragmatické vztahy. Současná válka podle ministryně Liz Trussové naprosto změní evropskou politiku směrem k Moskvě.
Živelné změny na scéně vojenství a politiky dopadnou pochopitelně i na ekonomiku. Dopady tvrdých západních sankcí na Rusko bude muset snést i Evropa se Spojenými státy. Zrcadlit se to bude nejvíce na ceně komodit jako plyn, v budoucnu to ale může způsobit i nedostatek určitého zboží.
Nejvíce pak táhlá válka prověří samotnou Ukrajinu v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kyjev bude muset vytrvat ve svém cíli ubránit svou zemi a soustavně vyhledávat pomoc u západních spojenců. Čas ale utíká i Vladimiru Putinovi, který musí své okolí každý den přesvědčovat, že jeho „mírová“ operace na Ukrajině jde podle plánu. I když všichni mimo Rusko vědí, že nejde.
