reklama

Ptačí mozeček naruby? Vědci prokázali, že ptáci jsou stejně vnímaví jako savci

Holubí smysl pro navigaci je obdivuhodný.
Zdroj: Pixabay

Spojení „ptačí mozeček“ jako vyjádření hlouposti nikdy nedostalo na frak tolik jako v posledních letech. Díky rozsáhlým pozorováním a studiím již víme, že ptáci dokážou vytvářet a používat nástroje, předvídat budoucnost, ale i rozpoznat umělecké styly. Vědce však dlouhou dobu sužovala představa, že to všechno dokážou i bez neokortexu – části mozku, kterou my savci využíváme k ukládání paměti či řešení problémů. Dvě nové studie dokazují, že podobný orgán se přeci jen vyvinul i u ptáků.

reklama

Podobné kognitivní dovednosti savců a ptáků přivedly neuroanatoma Martina Stacha z Ruhr-Universität Bochum k bližšímu prozkoumání mozku ptáků. Na první pohled by se mohlo zdát, že s mozkem savců toho nemá moc společného. Pod mikroskopem však Stacho se svými kolegy objevil pozoruhodnou podobnost mezi ptačím paliem a savčím neokortexem – vlákna palia jsou organizována stejně jako u savců. Zjištění se však neobešlo bez obětí – kvůli studii bylo usmrceno hned několik ptáků, v první části studie šlo o holuby, ve druhé se k nim přidaly ještě sovy. Srovnáním mozku holubů se sovami vědci odhalili smyslové okruhy, které jsou v mozku savců odpovědné za kognitivní myšlení.

Nové studie dokazují, že ptáci mohou být stejně inteligentní jako savci.
Nové studie dokazují, že ptáci mohou být stejně inteligentní jako savci.

Studie neurofyziologů z Univerzity v Tübingenu u ptáků pro změnu prokázala jistou míru sebe-vědomí. Tým Andrease Niedera si ke svému pozorování vybral jeden z „nejchytřejších“ ptačích druhů, vrány černé. Dvě roční vrány odchované v laboratoři podrobili stejnému testu, jakým se měří míra vědomí u primátů. Při plnění úkolů pozorovali nervovou aktivitu v jejich mozku, která naznačuje, že ptáci vědomě reagují na vodítka.

Krkavcovití patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy.
Krkavcovití patří mezi nejinteligentnější ptačí druhy.

Týmy Stacha a Niedera ve svých studiích připomínají, že základ kognice u savců a ptáků může pocházet z jejich společného předka, který žil před více než třemi sty miliony let. „Samozřejmě že se mozky savců a ptáků vyvíjely rozdílně,“ vysvětluje Stacho. „Překvapivé však je, jak podobné si jsou ve svých percepčních a kognitivních dovednostech.“

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Slovensko

Do práce jen s negativním výsledkem. Slovensko čeká další plošné testování

Do práce jen s negativním výsledkem. Slovensko čeká další plošné testování

Slovenská vláda prodloužila kvůli koronavirové krizi stávající zákaz vycházení o dva týdny, tedy do 7. února. Nařízení obsahuje několik výjimek. Země bude také podobně jako loni na podzim znovu plošně testovat obyvatele na koronavirus. Bez negativního výsledku testu lidé od 27. ledna nebudou moci v zemi například chodit do práce. Novinářům to po nedělním jednání kabinetu řekl ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Kolik vakcín přijde příští týden, Babiš neví. Očkování druhé dávky chce odložit
Navalnyj se s chotí vrátil do Moskvy. Hned po příletu ho na letišti zatkli
Rekordní mráz z roku 1929: Minus 42 a čtyři metry sněhu. Policajtům u nás praskaly obušky
reklama
reklama
Jsme v pandemické válce. Začněte pracovat a přestaňte kritizovat, tepe Havlíček opozici

Partie

Domácí zpravodajství

Nemám být tak rychlá. Herečka Jiřina Bohdalová skončila v nemocnici, uklouzla na náledí
Další články
reklama
reklama