Rusko na Ukrajině porušuje téměř všechna pravidla války. Co mezi ně patří?

Napadení ukrajinské porodnice ruskými vojáky 9. března 2022.

I válka má svá pravidla. Ta chrání civilisty, zdravotníky, ale například i zraněné či válečné zajatce. Ruský prezident Vladimir Putin ale v konfliktu na Ukrajině téměř všechna porušuje. Co mezi ně patří?

Pravidla války upravují Ženevské a Haagské úmluvy. Ty regulují hlavně to, že v případě válečného konfliktu musí být respektována důstojnost lidské bytosti. Před válkou a jejími následky tedy musí být chráněni ti, kteří se konfliktu přímo neúčastní, i ti, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí. Úmluvy také upravují například pravidla pro použití zbraní.

Ženevské úmluvy mají podle právničky Veroniky Bílkové, která se dlouhodobě zabývá válečným právem, chránit především oběti válek. „To jsou lidé, kteří nebojují buď vůbec, typicky civilisté, nebo bojovali a byli vyřazení z boje zraněním nebo zajetím, takže například váleční zajatci nebo zranění nepřátelé, kteří upadnou do moci protistrany,“ vysvětlila CNN Prima NEWS.

Haagské právo podle Bílkové reguluje způsob boje. „Říká, zda lze útočit na budovu, která vypadá jako nemocnice, koho lze zabít, jaké zbraně lze použít, jestli lze použít kazetovou munici a podobně,“ popsala.

Pravidla musí být dodržena všemi stranami konfliktu a za všech okolností, tedy i bez ohledu na chování soupeře. Porušení nejdůležitějších pravidel je považováno za válečné zločiny a jejich pachatel je za ně trestně odpovědný podle mezinárodního trestního práva.

Co mezi pravidla patří?

  • Civilisté

Ve všech válečných konfliktech by měli být chráněni obyčejní lidé, tedy civilisté. Neměli by být cílem vojenských útoků, napadáni ani zabíjeni. Aby byli civilisté chráněni, měli by se od nich vojáci odlišovat. A to tím, že by měli nosit odznaky a zbraň tak, aby byly vidět.

Zvláště ohrožené jsou ve válečných konfliktech ženy a děti. Ženy jsou vystaveny riziku sexuálního násilí, vynucené prostituce nebo jakékoli jiné formy napadení, což mezinárodní humanitární právo zakazuje. Porušení těchto zákazů se může rovnat válečným zločinům.

Děti musí mít přístup k jídlu a pití i základní zdravotní péči. Také by se i během válečného konfliktu měly nadále pravidelně vzdělávat. Zároveň se děti nemohou války aktivně účastnit, je tedy zakázán nábor dětí do ozbrojených sil. Zvláštní ochrana je určena i lidem se zdravotním postižením.

  • Civilní infrastruktura

Vyloučeno je útočit na civilní infrastrukturu, tedy například na školy, nemocnice, civilní domy, vodárny, které dodávají čistou vodu, elektrické vedení a podobně. Tedy na vše, co obyčejní lidé potřebují k životu.

  • Ranění a nemocní

Postaráno by mělo být i o raněné, nemocné či ztroskotané vojáky, a to bez ohledu na to, na jaké straně bojují. Raněný voják by měl být automaticky vyjmut z boje a měla by mu být dopřána lékařská péče.

  • Zdravotníci a humanitární pracovníci

Chránění ve válce by měli být i zdravotníci a humanitární pracovníci, měla by jim být zaručena neutralita. Měli by tedy mít takové podmínky, aby nebyli ohroženi na životě a mohli pečovat o zraněné.

Přeprava nemocných i vybavení zdravotnického personálu musí být označeno výrazným znakem červeného kříže. Na taková vozidla vojáci nesmí útočit.

  • Zajatci

Váleční zajatci nesmí být popravováni, týráni ani mučeni druhou stranou konfliktu. Zabití válečných zajatců je považováno za válečný zločin. Zajatci musí dostávat jídlo, oblečení, musí jim být zajištěno přístřeší a přístup k hygieně.

Také zajatci nesmí být stíháni za účast ve válce, pouze za konkrétní válečné zločiny. Za trestný čin mohou být trestáni jen jednou. Také je zakázáno šířit informace o válečných zajatcích i jejich videa či fotografie. Straně, která je drží, ale musí sdělit své jméno, datum narození, hodnost, číslo armády a podobné údaje.

Válečným zajatcům má být také ponechána veškerá volnost v jejich náboženství. Na svobodu mají být propuštěni neprodleně po skončení aktivního nepřátelství a mají být vráceni do své země.

  • Zbraně

Mezinárodní humanitární právo upravuje i použití zbraní. Například v obydlených oblastech vojáci nesmí používat těžké výbušniny. Obecně je pak zakázáno použití zbraní hromadného ničení, tedy zejména biologických, chemických či nukleárních zbraní, které vedou k dlouhému umírání lidí.

Situace se zhoršuje

Ruští vojáci na Ukrajině ale mnohá pravidla války porušují. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1 793 civilistů. Dalších 2 439 civilistů bylo zraněno.

„Pozorujeme trend zhoršování situace. V prvních dnech války se zdálo, že se ruská armáda snažila alespoň základní principy dodržovat, ale od chvíle, kdy ovládla nějaké území, se zdá, že porušení je stále více,“ zhodnotila pro CNN Prima NEWS odbornice na válečné právo Bílková.

Zároveň ale upozornila, že Rusové bojují na cizím území, a tak mají více možností páchat zločiny. „Vždy, když bojujete na cizím území, tak zločinů spácháte víc, protože přicházíte do kontaktu s cizími civilisty,“ podotkla.

Válečné zločiny a genocida na Ukrajině? Dohnat Putina k soudu bude nesmírně těžké

Po nálezu obětí masakru v ukrajinské Buči začal svět ještě silněji volat po uskutečnění soudu, který by dohnal ruské představitele před spravedlnost. Válečné právo je ale v tomto případě nesmírně zamotané. Důkazy o válečných zločinech může shromažďovat Mezinárodní trestní soud, jenže Rusko není jeho součástí, což komplikuje možné chytání viníků. Nabízí se ale jiné řešení.

Pravidla nedodržují ani Ukrajinci

Pravidla ale nedodržují ani ukrajinští bojovníci. Známé jsou například informace o tom, že zveřejňují identity válečných zajatců na internetu. „V médiích se dočítáme i o případech, že je se zajatci špatně nakládáno, případně že jsou zabíjeni. To ale nelze úplně ověřit,“ uvedla právnička.

Pravidla byla historicky porušována ve všech válkách. „To je pro právo obecně typické, trestní právo také není nikdy stoprocentně dodržováno. Právo, které by bylo plně dodržováno, by bylo zbytečné, protože by to byl signál, že lidé pravidla dodržují přirozeně a není potřeba právní regulace,“ vysvětlila Bílková.

Zároveň ale zdůraznila, že kdyby pravidla neplatila, lidé by nemohli zločiny ve válce kritizovat. Nic by totiž nestanovovalo, že se jedná o válečný zločin. „Nedá se ale ani říct, že by se pravidla na Ukrajině vůbec neuplatňovala. Kdyby nebyla, válka by vypadala ještě podstatně hůře,“ vysvětlila odbornice.

Tagy: