I válka má svá pravidla. Ta chrání civilisty, zdravotníky, ale například i zraněné či válečné zajatce. Ruský prezident Vladimir Putin ale v konfliktu na Ukrajině téměř všechna porušuje. Co mezi ně patří?
Pravidla války upravují Ženevské a Haagské úmluvy. Ty regulují hlavně to, že v případě válečného konfliktu musí být respektována důstojnost lidské bytosti. Před válkou a jejími následky tedy musí být chráněni ti, kteří se konfliktu přímo neúčastní, i ti, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí. Úmluvy také upravují například pravidla pro použití zbraní.
Válka na Ukrajině
Ženevské úmluvy mají podle právničky Veroniky Bílkové, která se dlouhodobě zabývá válečným právem, chránit především oběti válek. „To jsou lidé, kteří nebojují buď vůbec, typicky civilisté, nebo bojovali a byli vyřazení z boje zraněním nebo zajetím, takže například váleční zajatci nebo zranění nepřátelé, kteří upadnou do moci protistrany,“ vysvětlila CNN Prima NEWS.
Haagské právo podle Bílkové reguluje způsob boje. „Říká, zda lze útočit na budovu, která vypadá jako nemocnice, koho lze zabít, jaké zbraně lze použít, jestli lze použít kazetovou munici a podobně,“ popsala.
Pravidla musí být dodržena všemi stranami konfliktu a za všech okolností, tedy i bez ohledu na chování soupeře. Porušení nejdůležitějších pravidel je považováno za válečné zločiny a jejich pachatel je za ně trestně odpovědný podle mezinárodního trestního práva.
Co mezi pravidla patří?
- Civilisté
Ve všech válečných konfliktech by měli být chráněni obyčejní lidé, tedy civilisté. Neměli by být cílem vojenských útoků, napadáni ani zabíjeni. Aby byli civilisté chráněni, měli by se od nich vojáci odlišovat. A to tím, že by měli nosit odznaky a zbraň tak, aby byly vidět.
Zvláště ohrožené jsou ve válečných konfliktech ženy a děti. Ženy jsou vystaveny riziku sexuálního násilí, vynucené prostituce nebo jakékoli jiné formy napadení, což mezinárodní humanitární právo zakazuje. Porušení těchto zákazů se může rovnat válečným zločinům.
Děti musí mít přístup k jídlu a pití i základní zdravotní péči. Také by se i během válečného konfliktu měly nadále pravidelně vzdělávat. Zároveň se děti nemohou války aktivně účastnit, je tedy zakázán nábor dětí do ozbrojených sil. Zvláštní ochrana je určena i lidem se zdravotním postižením.
- Civilní infrastruktura
Vyloučeno je útočit na civilní infrastrukturu, tedy například na školy, nemocnice, civilní domy, vodárny, které dodávají čistou vodu, elektrické vedení a podobně. Tedy na vše, co obyčejní lidé potřebují k životu.
- Ranění a nemocní
Postaráno by mělo být i o raněné, nemocné či ztroskotané vojáky, a to bez ohledu na to, na jaké straně bojují. Raněný voják by měl být automaticky vyjmut z boje a měla by mu být dopřána lékařská péče.
- Zdravotníci a humanitární pracovníci
Chránění ve válce by měli být i zdravotníci a humanitární pracovníci, měla by jim být zaručena neutralita. Měli by tedy mít takové podmínky, aby nebyli ohroženi na životě a mohli pečovat o zraněné.
Přeprava nemocných i vybavení zdravotnického personálu musí být označeno výrazným znakem červeného kříže. Na taková vozidla vojáci nesmí útočit.
- Zajatci
Váleční zajatci nesmí být popravováni, týráni ani mučeni druhou stranou konfliktu. Zabití válečných zajatců je považováno za válečný zločin. Zajatci musí dostávat jídlo, oblečení, musí jim být zajištěno přístřeší a přístup k hygieně.
Také zajatci nesmí být stíháni za účast ve válce, pouze za konkrétní válečné zločiny. Za trestný čin mohou být trestáni jen jednou. Také je zakázáno šířit informace o válečných zajatcích i jejich videa či fotografie. Straně, která je drží, ale musí sdělit své jméno, datum narození, hodnost, číslo armády a podobné údaje.
Válečným zajatcům má být také ponechána veškerá volnost v jejich náboženství. Na svobodu mají být propuštěni neprodleně po skončení aktivního nepřátelství a mají být vráceni do své země.
- Zbraně
Mezinárodní humanitární právo upravuje i použití zbraní. Například v obydlených oblastech vojáci nesmí používat těžké výbušniny. Obecně je pak zakázáno použití zbraní hromadného ničení, tedy zejména biologických, chemických či nukleárních zbraní, které vedou k dlouhému umírání lidí.
Situace se zhoršuje
Ruští vojáci na Ukrajině ale mnohá pravidla války porušují. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život nejméně 1 793 civilistů. Dalších 2 439 civilistů bylo zraněno.
„Pozorujeme trend zhoršování situace. V prvních dnech války se zdálo, že se ruská armáda snažila alespoň základní principy dodržovat, ale od chvíle, kdy ovládla nějaké území, se zdá, že porušení je stále více,“ zhodnotila pro CNN Prima NEWS odbornice na válečné právo Bílková.
Zároveň ale upozornila, že Rusové bojují na cizím území, a tak mají více možností páchat zločiny. „Vždy, když bojujete na cizím území, tak zločinů spácháte víc, protože přicházíte do kontaktu s cizími civilisty,“ podotkla.
Pravidla nedodržují ani Ukrajinci
Pravidla ale nedodržují ani ukrajinští bojovníci. Známé jsou například informace o tom, že zveřejňují identity válečných zajatců na internetu. „V médiích se dočítáme i o případech, že je se zajatci špatně nakládáno, případně že jsou zabíjeni. To ale nelze úplně ověřit,“ uvedla právnička.
Pravidla byla historicky porušována ve všech válkách. „To je pro právo obecně typické, trestní právo také není nikdy stoprocentně dodržováno. Právo, které by bylo plně dodržováno, by bylo zbytečné, protože by to byl signál, že lidé pravidla dodržují přirozeně a není potřeba právní regulace,“ vysvětlila Bílková.
Zároveň ale zdůraznila, že kdyby pravidla neplatila, lidé by nemohli zločiny ve válce kritizovat. Nic by totiž nestanovovalo, že se jedná o válečný zločin. „Nedá se ale ani říct, že by se pravidla na Ukrajině vůbec neuplatňovala. Kdyby nebyla, válka by vypadala ještě podstatně hůře,“ vysvětlila odbornice.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
