Putin už nerozhoduje o svém osudu. S válkou na Ukrajině jeho éra končí, má jasno expert

Vladimir Putin

Divoká karta (325)

Vzhledem k vojenskému debaklu, který předvádí ruská armáda na Ukrajině, už Vladimir Putin není strůjcem svého osudu. V pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS to naznačil bezpečnostní analytik Jiří Vojáček. Podle něj bude o osudu ruského prezidenta rozhodovat spíše ruská armáda, NATO a Kyjev, než on samotný.

Tisíce ztracených jednotek, stovky kusů zničené techniky a údajné obklíčení obrovského počtu ruských vojáků ukrajinskou armádou severozápadně od Kyjeva. K tomu je třeba připočíst Západem vyvolané protiruské sankce, které srážejí dolů ruskou ekonomiku.

Nabízí se tak otázka, zda si prezident Putin, který je za zpackanou invazi a tisíce lidských životů přímo odpovědný, dokáže v budoucnu udržet svou pozici.

„Putin už není ten člověk, který o sobě rozhoduje. Jeho budoucnost se rozhoduje v generálním štábu ruské armády ozbrojených sil, možná v NATO nebo v Kyjevě. Ale Putin už není pánem situace a dříve nebo později na to dojede. Jeho éra končí s touto válkou,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Jiří Vojáček.

Podle publicisty Mariana Kechlibara se vzhledem k vývoji současné situace zvyšuje šance, že v Rusku dojde k nějaké formě převratu. „Očekávám, že Putin určitě nezemře přirozenou smrtí v úřadě. Současná situace to téměř vylučuje. Násilné svržení je v ruských dějinách dost běžné na to, abych tomu dával nejen jednotky, ale spíše desítky procent,“ uvedl.

Třetí host pořadu Divoká karta – bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák – zmínil, že zcela klíčový bude vývoj ekonomické situace v Ruské federaci. „Myslím, že se Putin bude snažit držet v úřadu co nejdéle. Jakmile ho opustí, bude ohrožen. Bude záležet na jeho zdraví i na vývoji ruské ekonomiky. Izolaci, kterou pociťuje ze strany Západu, nemá od Číny, Indie či od států Perského zálivu. Stav ekonomiky v Rusku bude velmi důležitý faktor,“ prohlásil.

Bude tak mimo jiné záležet na tom, k jakým dalším protiruským sankcím Západ v budoucnu přistoupí. O konkrétní podobě mají jednotlivé státy Evropské unie odlišné představy. Zatímco Polsko, Česko, Slovinsko či pobaltské země jsou pro co nejtvrdší přístup, Německo, Maďarsko, Nizozemsko či Belgie zastávají mnohem chladnější postoj.

Tagy: