Rozhovor s Janem Šírem a Matyášem Zrnem
Co si představit pod ruským vyhlášením stanného práva ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech? Podle politologa Jana Šíra tím Rusko otevřeně přiznává, že se nachází ve válce. Vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno doplnil, že pro Ukrajince se ruským vyhlášením stanného práva v Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti vlastně nic nemění.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil stanné právo ve čtyřech okupovaných ukrajinských územích, která se Moskva snaží anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Rusko paradoxně nad ani jedním z těchto území nemá plnou kontrolu, naopak ji v posledních dnech ztrácí. Jak ale ruské vyhlášení stanného práva chápat v praxi?
Válka na Ukrajině
„To, co Rusové vyhlásili, není tolik stanné právo, ale spíš válečný stav. Je to specifický právní režim, který se vyhlašuje v případě ozbrojené agrese proti Ruské federaci nebo hrozby takové agrese. Rusové tím tedy poprvé oficiálně přiznali, že jsou ve válce. Prohlásili sami sebe za oběť. Rusko tím získává dodatečné možnosti omezování práv a svobod či rozšiřování mobilizace,“ řekl Jan Šír ve vysílání CNN Prima NEWS.
Kreml skutečně ani po téměř osmi měsících ničivé invaze oficiálně nepřiznal, že je s Ukrajinou, kterou ruská armáda v únoru napadla, ve válce. Agresi Moskva označuje jako „speciální vojenskou operaci“. Ve své propagandě pak dlouhodobě tvrdí, že chce zemi demilitarizovat a denacifikovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ovšem netají židovským původem a krajně pravicové strany se na Ukrajině netěší zrovna velké podpoře.
Ukrajinští vojáci (16. října) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci si pochvalují český salvový raketomet RM-70 Vampire. Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ukrajinský voják střílí z kulometu. (17. října) Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Ukrajinští vojáci Zdroj: AP
Ukrajinský voják Zdroj: Getty Images
Ukrajina od Německa obdržela systémy protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po runském bombardování. (10. října) Zdroj: AP
Ruské rakety několikrát zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Zdroj: Profimedia.cz
Zničený ruský tank v Charkovské oblasti (3. října) Zdroj: AP
Ukrajinský voják stojí u vraku ruského tanku. (4. října) Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října) Zdroj: AP
Rozhodnutí vyhlásit stanné právo na okupovaném ukrajinském území, nad nímž navíc Rusové den za dnem stále více ztrácejí kontrolu, poukazuje podle expertů rovněž na to, s jak těžkou situací se Rusko v současné době potýká. Podle Matyáše Zrna, který se nyní nachází přímo na Ukrajině, se ruským vyhlášením stanného práva pro Ukrajince de facto nic nemění.
„Stanné právo tady vlastně nikoho nezajímá. Jestli okupované oblasti přejdou z jednoho do druhého právního režimu, je podle Ukrajinců irelevantní. Oni ta území vnímají jako okupované oblasti, kde si Rusové stejně dělají, co chtějí,“ řekl vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS.
Zrno nyní konkrétně pobývá v Záporožské oblasti, ještě nedávno cestoval Chersonskou oblastí, v níž Rusové ve středu zahájili masivní evakuaci. Ruské úřady v souvislosti s tím nepřímo přiznaly, že důvodem je úspěšná ukrajinská protiofenziva.