Rusové přeměnili největší jadernou elektrárnu v Evropě na vojenskou pevnost, okupovaný komplex v ukrajinském Záporoží je kvůli nim plný zbraní a min. Před nedávnem navíc začali evakuovat obyvatele okolních oblastí, i OSN označila situaci za „potenciálně nebezpečnou“. Jak daleko jsme od katastrofy šílených rozměrů? A existuje vůbec bezpečný způsob, jak elektrárnu osvobodit? Pro CNN Prima NEWS o tom v rozhovoru promluvil analytik Jiří Vojáček.
Napadne vás z hlediska vojenství nebezpečnější úkol než se pokusit osvobodit okupovanou jadernou elektrárnu?
Možná vás překvapím: myslím si totiž, že to nakonec nebude tak nebezpečné.
ČTĚTE TAKÉ: Polsko zasáhla ruská raketa, tvrdí média. Našla se stovky kilometrů od ukrajinských hranic
Ne?
Běžně předpokládáme, že jaderná elektrárna je něco jako skleněná krabička, do které když se cvrnkne, celá vybouchne. Jenže ono to tak není. Její choulostivé součásti, tedy jaderné reaktory, jsou skryté pod mnohatisícitunovými záklopkami, betonovými sarkofágy, olověnými deskami. Všechny systémy jsou navíc vysoce automatizované. Na elektrárnu samozřejmě není možné vést dělostřeleckou palbu. Nelze ji jednoduše srovnat se zemí. Záporoží se bude muset dobýt pozemními silami, zejména vojáky, také mechanizovanou technikou – vrtulníky, letectvem s přesně mířenými zbraněmi. Není však nutné propadat panice. Stavby, v nichž se nacházejí reaktory, jsou poměrně pevné. Měly by odolat i zemětřesení.
Záporožská jaderná elektrárna je největší svého druhu v Evropě. Zdroj: Profimedia.cz
Takže se nemůže nic stát?
A to zase může, samozřejmě. Pokud by se ve velíně elektrárny někdo zbláznil. Když ruské obránce napadne, že z jejich pohledu bude nejlepší elektrárnu poškodit, zamořit okolí radiací, teoreticky jim v tom nic nezabrání. Bavíme se ale o případu, kdy by někdo k něčemu podobnému přistoupil cíleně. On je to velikánský komplex, s šesti reaktory. Naše největší jaderná elektrárna v Dukovanech má reaktory čtyři, Temelín dva. Z toho se dá odvodit, jak je Záporoží výjimečné. Musíme na to ovšem nahlížet v celkovém kontextu. Součástí plánované ukrajinské ofenzivy podle mého stoprocentně bude bitva o nedalekou Novou Kachovku, což je velká přehrada, jediný zdroj pitné vody pro Krymský poloostrov. Rusové ji mohou odpálit, rozvodnit Dněpr. A úplně to samé se může stát v elektrárně – mohou poškodit chlazení, vzduchotechniku, nechat unikat radioaktivní páru, cokoliv…
Válka na Ukrajině
A jsou toho schopni? Velitel tamní ruské posádky Valerij Vasiljev přece řekl: „Buď tu bude ruská země, nebo spálená poušť.“
To jsou jenom silná slova. Člověk jako Vasiljev o něčem takovém vůbec nerozhoduje. To všechno řídí Kreml. Rusové v sobě stále mají rigidní sovětský systém velení, kdy se všechno musí schvalovat nahoře. Třeba NATO má velení mnohem pružnější. Jeho nižší velitelé mají daleko větší volnost jednání. V ruské armádě to tak není. Tam se velitelé bojí fungovat sami, je to pořád jako na začátku druhé světové války. Od té doby se neposunuli ani o píď.
Jen aby se po pár stakanech vodky k nějakému činu přece jen neodhodlali.
Že se tam někdo strašně opije a rupne mu v kouli? Ano, to se může stát. Nebo že přijdou vagnerovci… Existují jednotky, které Ukrajince bytostně nenávidí. A které jsou schopné páchat hrozná zvěrstva. Viděli jsme od nich zabíjení, řezání hlav, znásilňování těhotných žen, házení živých dětí do ohně. Proč by si tedy netroufly i na poškození jaderné elektrárny? Nebezpečí proto nemůžeme úplně pomíjet. Přesto to raději řeknu ještě jednou: podle všeho, co o situaci vím, opravdu hrozí jediné nebezpečí – že by Rusové skutečně museli chtít elektrárnu poškodit. Je vysoce nepravděpodobné, že by do vzduchu unikla radiace zásluhou bojové činnosti.
Analytik Jiří Vojáček. Zdroj: CNN Prima NEWS
Britská rozvědka před pár dny zveřejnila zprávu, podle níž se Rusové v Záporoží opevnili na střechách reaktorových budov. Jak tu informaci čtete?
Jednoduše. Jakmile jde o zastavěné území, obránce se vždy snaží najít co možná nejvyšší bod. Z něj máte nejlepší dohled, i možnost ostřelování plochy je daleko lepší, než když se usídlíte jen v prvním patře. Byl jsem před časem na návštěvě Volgogradu, někdejšího Stalingradu. A tam nám ukazovali Pavlovův dům. Budovu uprostřed města, v níž Rusové ovládli nejvyšší patro a díky tomu s pomocí jediné malé čety dokázali udržet několik velkých německých protiútoků. Není tedy žádný div, že podobně se Rusové teď chovají i v Záporoží. Tento postup je klasika.
Ukrajinská společnost pro jadernou bezpečnost Enerhoatom Rusy obvinila, že záporožskou elektrárnu proměňují na vojenskou základnu. Že oblast kolem ní zaminovávají. Věříte tomu?
Nepochybuji, že přesně o tohle se teď Rusové skutečně snaží. Záporožská elektrárna zásobuje energií podstatnou část východní Ukrajiny. Pokud by nefungovala, stovky tisíc lidí by neměly přívod elektrické energie. A nešlo by vlastně jen o lidi, ale i o zemědělské a zpracovatelské podniky – nebyly by tedy ani světlo, teplo, plyn, potraviny, spousta věcí. Pro Rusy je tedy tato elektrárna velmi důležitá. Proto se v ní zcela jistě opevnili. Nebudou o ni chtít přijít.
Zásadní tak je, kam až budou při jejím bránění schopni zajít.
Nejhorší okamžik bude těsně před jejím osvobozením ukrajinskými jednotkami. Do jisté míry bych to srovnal s vyprávěním přeživších z koncentračních táborů, kdy to podle nich také bylo nejnebezpečnější těsně před osvobozením. Ruské jednotky bránící elektrárnu se už nebudou cítit vázané tím, že by ji měli udržet pro další fungování. Dojde k okamžiku, kdy někomu může – jak jsem v nadsázce řekl prve – rupnout v kouli. Jak jsem četl od paní doktorky Drábové, přesně na tenhle okamžik se nejvíc připravuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Také se toho bojí.
Je záporožská elektrárna pro Putina důležitá i proto, že představuje jeden ze zásadních symbolů jeho tažení?
Mezi zásadní symboly bych ji neřadil. Důležitým symbolem možná je, ale číslem jedna určitě ne. Na něj by aspirovaly spíš Bachmut, Cherson, Mariupol. Pokud by Ukrajinci dobyli zpátky Mariupol, v Rusku by to rezonovalo mnohem víc. Mimo jiné i proto, že od Mariupolu je momentálně dělí 200 kilometrů, kdežto elektrárna je už dnes de facto na frontě. Větším symbolem bude pro Rusy jak Kerčský most, tak i již zmíněná vodní nádrž Nová Kachovka. Pokud Ukrajinci zničí Kerčský most, bude to znamenat velký problém pro zásobování Krymu. Jakmile Ukrajinci obsadí Novou Kachovku, celý Krymský poloostrov bude bez přístupu k pitné vodě. I symbolická hodnota Chersonu je významnější. Pokud by jej Rusové dobyli, měli by otevřenou cestu na Oděsu.
Zatímco záporožská elektrárna…
…je symbolem pro něco docela jiného. Západní svět se na ni stále dívá prizmatem Černobylu, Fukušimy. Jenže – jak už jsem řekl – vážně si nemyslím, že by jedna nebo druhá strana byla tak pitomá, aby se v Záporoží pouštěla do nějakého přehnaného hazardu. Vždycky by se to totiž otočilo proti ní. Jakmile by Putin tuhle elektrárnu začal ztrácet, asi by ji velice rád vyhodil do vzduchu, klidně by zamořil celou východní Ukrajinu radioaktivitou. Nemůže si to však dovolit. Současné sankce proti Rusku by se rázem zmnohonásobily, Západ s Japonskem a Čínou by byly schopné Rusko do půl roku uvrhnout zpátky do doby kamenné.
Už jsme si na to po roce trochu zvykli, stejně je ale šílené, o čem se bavíme. Že Rusové opravdu pro své válečné účely zneužívají jadernou elektrárnu.
Z hlediska historie vojenství jde o bezprecedentní nezodpovědnost. V minulosti se už v místech s elektrárnami bojovalo; třeba v Jugoslávii, kde se taktéž děla skutečně velká zvěrstva. Přesto si dosud nikdo, opravdu nikdo nedovolil vzít jadernou elektrárnu jako rukojmí za své válečné ambice. Rusové teď říkají: „My jsme ji obsadili. A moc nás neštvěte, nebo ji vyhodíme do vzduchu.“ To je přímo kardinální nezodpovědnost. Nesmysl. I podle toho je poznat, že se nezastaví před ničím. Bude je to podle mého v budoucnu stát ještě hodně mrzení, protože jde o porušení mezinárodního práva. Jestli se budou po tom všem řešit válečné zločiny, na obsazení jaderné elektrárny rozhodně také přijde řeč. Stoprocentně. Na tohle je Západ hodně háklivý, některé ruské velitele to ještě bude hodně mrzet.
Spoušť. kterou na konci dubna způsobila Ruskem vypálená raketa Ch-55 v Záporoží na jihu Ukrajiny Zdroj: Profimedia.cz
Jak byste si vy osobně tipnul, že to v Záporoží dopadne?
Momentálně frontová linie vede východněji, intenzivně se bojuje trochu stranou, v kotli vzdáleném zhruba dvacet kilometrů od elektrárny. Ať už ale Ukrajinci povedou svou plánovanou ofenzivu kudykoliv, záporožské elektrárně se dříve nebo později nemohou vyhnout. Bojovat se o ni zkrátka bude.
Jak si ten boj představujete?
Experti se vesměs shodují, že ukrajinská ofenziva může reálně vést třemi směry. Buď se posily přihrnou na Donbas. Nebo se Ukrajinci pokusí z Chersonu obsadit Krym. Anebo budou chtít rozseknout ruské jednotky směrem na jih, od Záporoží buď na Mariupol nebo na Melitopol, aby dosáhli dálnice M18. Ta třetí varianta je dlouhodobě chápaná jako nejpravděpodobnější. Jakmile by na ni došlo, elektrárna by se nacházela uprostřed nástupního prostoru.
Co by to pro ni znamenalo?
Dvě možnosti. Buď se o ni Ukrajinci s Rusy rovnou pobijí, a jelikož budou mít početní převahu, dříve nebo později ji osvobodí. Nebo se s ní nebudou zdržovat, prostě ji obejdou a půjdou dál. Zdá se mi to velmi pravděpodobné. Ukrajinci přece nebudou chtít plýtvat časem a materiálem na to, aby dobývali jadernou elektrárnu, kterou z vojenského hlediska nepotřebují. Rusové se tam tedy zakopou a budou ji nějakou dobu držet. Stanou se velkým tématem teprve ve chvíli, kdy se Ukrajincům ofenziva podaří, jakmile dojdou až k Azovskému moři. Tehdy budou mít 200 kilometrů v zápolí ostrůvek, na němž se Rusové mohou bránit klidně i další měsíce.
Raketový útok v Oděse způsobil požár (8. 5. 2023). Zdroj: Operační velitelství jih
Tak dlouho?
Jistě. Rusové ještě nějaký čas zvládnou své lidi v elektrárně zásobovat.
A pak?
A pak? Vraťme se ještě k momentu, kdy se Ukrajinci kolem elektrárny přeženou a nechají ji za sebou. V tu chvíli budou útočit do velikánské země nikoho o velikosti Slovenska. Málo lidí si uvědomuje, že až si probijí cestu k Azovskému moři, rozseknou od sebe ruskou armádu na dvě části. A pak už jim stačí jen dvě věci k tomu, aby byl Krym totálně odříznutý. Zaprvé: musí zničit Kerčský most, což je jednoduché, existuje k tomu tisíc různých způsobů, na padesáti různých místech. A zadruhé: musí obsadit vodní nádrž Nová Kachovka. Pak by totiž měli Rusové na Krymu jedinou šanci – odsolování. Přičemž odsolovací stanice tam sice již sice existují, Rusové by ale k tak masivní akci neměli ani dostatek peněz, ani energie. Jak dlouho by potom Rusové dokázali zásobovat tamní jednotky vodou a potravinami? Chvíli s pomocí lodí ano. Dlouhodobě ale určitě ne. A to může mít obrovský dopad jak na dění na Krymu, tak na celé Ukrajině. Pak bude všechno jinak.
Analytik Jiří Vojáček s dalšími odborníky o situaci na Ukrajině promluvili i v pořadu 360°. Podrobnosti můžete sledovat ve videu přiloženém níže.
