Rakousko, Maďarsko, Turecko, Čína, Indie a Brazílie – to je podle listu Newsweek šestice států, které by mohly hostit případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Analýza uvádí, že je obtížné nalézt zemi, která by měla relativně dobré vztahy s oběma státy a zároveň disponovala potřebnou politickou silou.
Jen málokdo si dnes vzpomene, že na úsvitu války bylo příměří mezi Ruskem a Ukrajinou na dosah ruky. Jako nejefektivnější vyjednavač se dosud projevilo Turecko, které dokázalo obě strany už v březnu roku 2022, tedy měsíc po začátku války, dostat k jednacímu stolu v Istanbulu.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko válčí novými drony Harpyje. Mají čínské a zakázané součástky, zjistili novináři
Mírové rozhovory začaly dobře. Jenže pak se provalilo řádění ruských jednotek kolem Kyjeva a z jednání sešlo. Možnosti dalších rozhovorů příliš nepomohly ani zprávy, že byli členové mírových delegací otráveni.
Od těch dob tak mezi sebou Ukrajina a Rusko válčí bez větších vyhlídek na mír. Mezinárodní tlak na obě strany je ale stále větší. Země se ale neshodnou na nejdůležitějším bodu možných mírových rozhovorů, který spočívá v dělení území. Rusko chce Krym i Donbas, to však Ukrajina odmítá.
List Newsweek nyní sestavil seznam možných států, které by mohly mírové rozhovory hostit. Takové země musejí mít přijatelné vztahy s oběma válčícími stranami a zároveň musejí být respektovanou silou na poli mezinárodní diplomacie.
Rakouské překvapení nebo turecké repete?
Možná nejpřekvapivější stát na seznamu je Rakousko. Naši sousedé jsou členem Evropské unie, nejsou ale členem NATO. Vídeň sice přijala některé ukrajinské uprchlíky a podílí se finančně na podpoře Kyjeva, zbraně ale Ukrajincům neposílá. Web Politico už loni napsal, že se z Rakouska, pro které je neutralita údajně dobrý byznys, stala „Putinova alpská pevnost“.
Odborníci ale pochybují o potřebné politické moci země. „Rakousko může rozhovory hostit, zejména proto, že Vídeň je hlavním městem OSN (respektive je jedním ze sídel OSN, pozn. red.), ale nemůže je významně ovlivňovat,“ řekl Peter Rough, ředitel Centra pro Evropu a Eurasii Hudsonova institutu ve Washingtonu.
Dalším státem na seznamu je pak Turecko, které už v minulosti ukázalo, že dokáže být schopným vyjednavačem. Ankara se o to může pokusit znovu.
Maďarsko nebo ruští spojenci?
Hostit mírové rozhovory by podle odborníků mohlo také Maďarsko, které je ze zemí Evropské unie nejvíce nakloněné Rusku. Premiér Viktor Orbán ale před časem navštívil také Ukrajinu.
Ruská strana pak navrhla, aby potenciální mírové rozhovory hostil některý z jejích spojenců, který disponuje globální politickou silou.
„Čínská lidová republika, Brazílie, Indie. Jsem v kontaktu se svými partnery. Máme vzájemnou důvěru a důvěřujeme si,“ řekl k možným jednáním ruský prezident Vladimir Putin.
Vuk Vuksanović, spolupracovník think tanku LSE IDEAS na London School of Economics, se ale domnívá, že Čína hovory hostit nemůže, protože má příliš blízko k Rusku. S umístěním rozhovorů do Pekingu by také podle něj nesouhlasily Spojené státy, které budou v pozadí, ať už se jednání odehrají kdekoli.
USA by naopak mohly navrhnout na roli mediátora Indonésii, Nový Zéland nebo Mexiko. S Ruskem by se možná shodly na zmiňované Brazílii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záběry brutálních bojů u Pokrovsku. Ukrajinci rozdrtili velký tankový konvoj Rusů
