Reálně chudneme a bude hůř
Čechům klesají reálné mzdy nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Smutná statistika odráží zejména vysokou inflaci, která požírá úspory na spořících účtech a znehodnocuje příjmy. Pokud by si však zaměstnanci začali hromadně říkat o přidání, vystoupí proti tomu Česká národní banka (ČNB) a zvýší základní úrokové sazby. A to kvůli obavě z roztočení mzdově-inflační spirály. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je ovšem zvláštní, že ČNB se nyní nesnaží zkrotit inflaci standardními nástroji a místo toho volá po solidaritě zaměstnanců.
Vysoká inflace v České republice, ale také v ostatních státech, řádí už více než rok. Podle analýzy společnosti Cyrrus procházejí Češi nejhorším obdobím, co se týká propadu reálných mezd. Její analytik Vít Hradil uvedl, že letos bude zaměstnancům chybět k předchozímu životnímu standardu 40 tisíc korun ročně neboli 3 300 korun měsíčně.
Zemanův poslední tah. Výběr dvou nových členů ČNB zásadně ovlivní směřování ekonomiky
Dosluhující prezident Miloš Zeman znatelně promluví do směřování ekonomiky na několik let dopředu. Na konci svého mandátu totiž bude vybírat dva nové členy bankovní rady České národní banky (ČNB). Jedná se o prestižní posty, které vybraní ekonomové budou zastávat nejméně do roku 2029. Ovlivnit mohou například fakt, jak dlouho se budeme potýkat s vysokou inflací. Důsledky Zemanova rozhodnutí nás budou provázet až šest let po jeho konci v úřadu prezidenta.
Konec roku je tradičně spojen se zvyšováním platů a mezd. Před tím ovšem ČNB dlouhodobě varuje, konkrétně například viceguvernérka Eva Zamrazilová nebo guvernér Aleš Michl. Fakt, že vyšší mzdy jsou pro centrální banku důležitým tématem, dokládá i jednání její rady na začátku listopadu. „Podmínkou stability (úrokových) sazeb je zodpovědná rozpočtová politika a umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních,“ stojí v zápise.
Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky ale mnoho odborníků kroutí na těmito vyjádřeními hlavou. „Překvapuje nás frekvence skloňování problematiky mzdových vyjednávání ze strany bankovních radních,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Češi přijdou o část svých peněz
Podle něj je obava bankovní rady z roztočení mzdově-inflační spirály (vzniká, když zaměstnanci z důvodu vysoké inflace žádají vyšší mzdy, pozn. red.) pochopitelná. „Problém však nastává, když nové složení bankovní rady odmítá zvyšování sazeb za účelem tlumení inflace, a to i přes doporučení vlastní měnové sekce, kde pracují špičkoví odborníci,“ zdůraznil Peterka. „Centrální banka na druhou stranu požaduje od zaměstnanců umírněné mzdové požadavky, aby došlo ke snížení jejich životní úrovně, ochlazení poptávky, a tím i k tlumení inflace,“ dodal.
KOMENTÁŘ: Měnová politika ČNB nese své ovoce, inflace klesá. Co bude následovat?
Meziroční míra inflace se v Česku po více než roce snížila. Pomohl k tomu rapidní pokles tempa růstu cen na meziměsíční bázi. Dosáhla u nás inflace svého vrcholu? Jak na vývoj tempa zdražování zareaguje Česká národní banka? Můžeme se těšit na lacinější hypotéky?
Čeští zaměstnanci zažijí pokles mezd o téměř 9,4 procenta, a to i přesto, že mzdy rostou v průměru o 6,3 procenta, připomněl Peterka. Jejich kupní síla se tak znatelně sníží a mírný pokles lze očekávat i v roce 2023.
Kromě zaměstnanců se ovšem chystá tlačit na vyšší růst příjmů i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který chce prosadit zvýšení minimální mzdy o 1 100 na 17 300 korun. Takový razantní růst bude tlačit výš zejména mzdy nízkopříjmových pracovníků. „V době rapidní inflace by mělo být navýšení minimální mzdy spíše symbolické, například o 400 korun. Růst mezd a platů v minulých letech citelně přispěl k vytvoření inflačních tlaků,“ kritizoval ministra hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle Peterky ovšem tento krok velký vliv mít nebude. „Zvýšení minimální mzdy zřejmě bude inflačním tlakem, jeho síla ale bude velmi omezená. Z oficiálně registrovaných zaměstnanců, kteří dostávají minimální mzdu, ji významná většina pobírá pouze na papíře,“ dodal Peterka.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
