Miroslav Kuchár žije v romské osadě ve východoslovenské Veľké Šariši a živí ho sběr plastových a plechových obalů od nápojů. „Dneska jsem si vydělal 15 eur,“ říká po celodenní šichtě 42letý dlouhodobě nezaměstnaný muž. Češi zálohování PET lahví stále oddalují, Slováci systém využívají od roku 2022. Po jeho zavedení lidé vraceli 70 procent nápojových obalů, nyní je to 92 procent. Příroda i města jsou čistější a obyvatelům vyloučených lokalit odhozené petky a plech pomáhají z nejhorší nouze.
Zálohované obaly z plastů, hliníku anebo bílého plechu už na Slovensku odhodí do koše, na chodník či do volné krajiny jen málokdo. A když to přece udělá, promění se PET láhev v ceněnou trofej.
K profesionálním slovenským sběračům takových trofejí patří například 42letý Miroslav Kuchár a 21letý Dominik Dužda. Ten starší žije v romské osadě Veľký Šariš na východě Slovenska a mladší v nedalekém ghettu v Ostrovanech. Oba přitom dojíždějí za prací do Prešova, třetího největšího města na Slovensku, v němž žije 82 tisíc obyvatel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zálohování PET lahví v Česku? Systém se sám zaplatí a ulice budou čistější, tvrdí experti
„Potřebuji každý cent. Náš dům v osadě v Ostrovanech nám nedávno vyhořel, takže teď všichni bydlíme venku. Prostě přímo pod nebem,“ posteskne si Dužda.
„Sbírám v Prešově na nádraží, kolem benzinových pump, ale hlavně v centru města,“ prozrazuje druhý sběrač. „Je to dost špinavá práce, protože hledám především v odpadkových koších a popelnicích,“ ukazuje ruce Kuchár. Jako by se za tenhle způsob obživy omlouval, jenže ve skutečnosti přispívá k ještě lepším výsledkům nového zálohového systému, který byl na Slovensku zaveden na počátku roku 2022.
Slováci vrátí 92 procent petek i plechů
První rok slovenští zákazníci vrátili jen něco přes 70 procent zálohovaných obalů z plastu a plechu, nyní je to 92 procent. „Společně se Správcem zálohového systému to chceme dotáhnout až na 99 procent,“ přeje si předseda Sdružení měst a obcí Slovenska Jozef Božík. Automaty na vrácení obalů by rád viděl i v národních parcích či volně přístupné v centrech měst, nikoliv jen v obchodech.
REPORTÁŽ: Koně, chatrče, obživa na smetišti a věčný hlad aneb Mezi ukrajinskými Romy
Nejbídnější z bídných. V ukrajinském Užhorodě strádají v osadách tisíce Romů a jejich životní podmínky jsou o poznání horší než v těch nejubožejších slovenských romských vesnicích. „Nejhorší je zůstat celý den bez jídla, a v našem táboře teď opravdu hladovíme,“ vypráví Věra Horvátová, matka sedmi dětí. Jediným výdělkem rodiny je sběr odpadu na městské skládce.
To se lovci obalů Miroslavu Kuchárovi nelíbí, nicméně se nebojí ani takového pokroku. „Například turisté se vrácením obalů nebudou nikdy zatěžovat. Většinou je házejí do košů, často také rovnou na zem, do trávy nebo někam do křoví,“ vypráví sběrač. Alespoň jednu noc stráví v Prešově asi 40 tisíc návštěvníků ročně.
Denní norma 100 obalů a 1500 centů
Je podvečer, všední den. „Dneska jsem celkem spokojený, vydělal jsem 1500,“ pochvaluje si Kuchár. Eur? „Centů, počítám to většinou v centech,“ uvede číslovku do reality. Je to mzda za celodenní šichtu, někdy si přitom udělá i noční směnu. „Jsou tady prodejny kebabů nebo pizzy i do tří do rána a k jídlu si dá každý i něco k pití. Obaly ale většinou naházejí do košů, noční obchodníci navíc obaly odmítají brát zpět,“ vypráví. Turisté na zálohový systém rezignují i během dne, cizinci o něm často ani nevědí.
„Někdy nasbírám i víc než těch 15 eur, jindy zase méně,“ pokračuje ve vyprávění lovec plechovek od piva nebo energetických nápojů. Obaly postupně mění za peníze v automatech na vratné obaly ve velkých supermarketech. „Za jeden obal máme na Slovensku 15 centů,“ říká Miroslav Kuchár. Takovou cenu zálohy stanovil v roce 2022 stát. Aby splnil denní normu, kterou si stanovil na 15 eur, musí nasbírat 100 petek či plechovek. „Ale jak mám těch 1500, tak jsem měl dobrý den a končím.“
Od státu 85 eur měsíčně
Kuchár nemá rodinu. Žije v příbytku, který si v osadě ve Veľkém Šariši postavil už před drahnými lety: „Stavěli jsme to ještě s tátou, jsem tam spokojený.“ S čím ale není spokojený, to jsou dávky od státu. „Normální práci neseženu, cikány tu nikdo nechce zaměstnat. Od státu dostávám jen 85 eur měsíčně,“ říká. Trošičku si přidal, takzvanou dávku v hmotné nouzi nyní Slovensko stanovilo na 84 eur a 90 centů. To je aktuálně zhruba 2190 korun.
„Z toho se nedá žít, to bych umřel hlady,“ stěžuje si Kuchár. Ceny základních potravin jsou na Slovensku vyšší než v České republice. Za PET láhev dostane 15 centů, tedy necelé čtyři koruny. „Za 15 centů koupím v obchodě maximálně rohlík, ale za 15 eur už se dá udělat dobrý nákup,“ líčí. V nedalekém Lidlu si za 15 eur může koupit například kilo vepřové krkovičky (7,99 €), k tomu půl kila sýru Eidam (4,49 €) a navrch tři dvanáctky piva Šariš (2,55 €).
Od nádraží na náměstí, koš po koši
PET láhve sbírá i 21letý Dominik Dužda z romské osady v Ostrovanech. Jak už bylo řečeno, jeho rodina tam žije pod širým nebem. „Jak jsme vyhořeli, tak nemáme nic, zatím ani materiál na nový dům,“ konstatuje. Do Prešova jezdí vlakem, jsou to pouhé tři zastávky, nastupuje v Šarišských Michaľanech.
Vratné PET lahve prosadím od roku 2026, tvrdí Hladík. Prozradil, kolik si za obal připlatíme
Češi by mohli začít vracet PET lahve od roku 2026. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce nový zákon o zálohách prosadit do konce volebního období. Řekl to v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Nápoje s příchodem systému nezdraží, zákazníci si připlatí vratnou zálohu 4 koruny.
Na hlavním prešovském nádraží končí v odpadkových koších hodně láhví od cestujících, kteří se s obalem nechtějí vláčet do práce nebo ztrácet čas u automatu v supermarketu. „Hledám také u benzinky vedle nádraží,“ říká Dužda. Jak se přesvědčujeme na pumpě, nechtějí tam obaly přijímat nazpět ani v případě, když koupíme nápoj přímo na čerpací stanici. Dužda nyní šetří na stavební materiál, doslova láhev po láhvi. A koš od koše. „Ujko, dáte mi na vlak, abych zbytečně neutrácel?“ poprosí.
Čistější příroda, Češi jsou pozadu
Nedá se říci, že by se v historickém centru Prešova či na velkých sídlištích neválel žádný odpad, ale jeho součástí rozhodně nejsou PET láhve či plechové obaly na nápoje. Anebo jen po několik minut, dokud oněch 15 centů někdo nezvedne. V porovnání s ulicemi Brna a Ostravy je to nebetyčný rozdíl. Příjemnější jsou na Slovensku i procházky příměstskou přírodou. Zatímco v pražské Divoké Šárce zůstávají odhozené plastové láhve nepříjemnou realitou, při procházce ke skvostné barokní Kalvárii nad Prešovem se to obejde bez petek.
Český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) chce nový zákon o zálohách prosadit do konce volebního období, platit by pak mohl od roku 2026. Vratná záloha za PET lahev či plechovku by činila 4 koruny. Česká asociace odpadového hospodářství, Svaz měst a obcí i Hospodářská komora ale zákonu zatím házejí klacky pod nohy. Podle srpnového průzkumu agentury Ipsos si přitom na odhozené obaly v ulicích a v přírodě stěžuje 97 procent občanů České republiky.
ČTĚTE TAKÉ: Nad Slovenskem se opět vznášejí oblaka mafiánských devadesátek, říká organizátor protestů
Zkušenost ze sídliště
„Také nás to zpočátku zatěžovalo, ale šlo jen o zvyk. Místo do popelnice chodíme k automatu, zato máme čistější sídliště i okolní přírodu,“ pochvalují si manželé Lubomír a Katarína S. v prešovském Tescu ve Volgogradské ulici na Sídlišti III. „Je to velmi dobrá zkušenost, trochu pracné, ale stojí to za tu námahu. Patnáct centů není mnoho, ale přece je nevyhodíte do koše. Doporučujeme zálohování i Čechům,“ dodávají.
Se zálohováním tak nemají téměř žádný problém. „Snad by to jen chtělo více automatů, už tu čekáme deset minut. Lidé sem nenosí každou láhev zvlášť, ale většinou jednou za čas v pytlech,“ říká Katarína. Před ní má muž u automatu v košíku skutečně celý pytel petek a plechovek. „A když už někdo zahodí láhev třeba v parku, pomůže tím alespoň nějakému chudákovi. Tady v Tescu prodávají rohlík právě za 15 centů,“ doplňují manželé.
Od počátku roku 2022 do letošního června vrátili Slováci celkem 2,4 miliardy plastových flašek nebo plechovek. A pokud nějaké láhve skončily v ulicích, koších a popelnicích, tak pomohly zmírnit bídu těm nejnuznějším z okraje společnosti.
„Ujko, koupíte mi kousek salámu a rohlíky,“ poprosí Miroslav Kuchár z romské osady ve Veľkém Šariši. Když ušetří za jídlo, donese víc hotovosti domů do osady. „Každý chce půjčit nějaké to euro, a příbuzné nemůžu odmítat,“ vysvětluje. Za chvíli dostane půl kila pečené sekané a osm rohlíků.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kvůli čtyřem pivům vyloupil opilý muž na Slovensku hospodu. Šel rovnou za mříže
