Až 500 tisíc slovenských Romů by mohlo do parlamentu protlačit klidně i 10 poslanců. „Nejen poslance, jednou bychom mohli mít i romského prezidenta, kdyby se všichni naši lidé dokázali sjednotit,“ uvažuje v den voleb 61letý Tibor z romské osady na horním konci obce Nesluša na severozápadním Slovensku. Asi 30 kilometrů od státních hranic ve směru od Ostravy a Jablunkova. „Před třemi lety jsem to dal Matovičovi. Teď ještě nevím, dejte mi číslo a jakmile se rozhodnu, koho zvolím, tak vám zavolám,“ říká mi pan Tibor. Zatím nevolal.
Slovenské volby zhodnotí ve speciálním vysílání exprezident Zeman či europoslankyně Charanzová. Sledujte ŽIVĚ od 20:15 na CNN Prima NEWS.
Osadu na samém horním konci obce Nesluša za Kysuckým Novým Městem tvoří skrumáž domků, chatrčí a přístřešků. Stejně jako jinde ve slovenských osadách jsou mezi stavbami obrovské rozdíly. Zatímco Tibor Rác na oknech baráčku pěstuje pelargonie, vidím tu i polorozpadlé boudy. Příbytky z dřevotřísky, plechu a jiných materiálů, které se místním někde podařilo sehnat.
„Nebudeme se s vámi bavit, odejděte,“ jsem vyzván u jedné takové chatrče. Marně vysvětluji, proč jsem přišel: „Chci se jen trochu pobavit o volbách.“ Na dialog to nevypadá, majitelé se tváří spíš nepřátelsky: „Volby nás nezajímají, máme jiné starosti. A už vypadněte!“ Sousedé jsou naštěstí mnohem vstřícnější.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Romský starosta: Bereme si příklad z amerických černochů. Jednou bude i prezident náš
OBRAZEM: Oblepené Slovensko. Ulice jsou zahlcené billboardy i volebními fiaty
Slováci se chystají zvolit nové zákonodárce. Kampaň k předčasným parlamentním volbám se neobešla bez billboardů, plakátů a dalších poutačů s tvářemi jednotlivých politických osobností. Ty mnohdy slibují téměř až ráj na zemi – pokud jim voliči dají svůj hlas. A nechybí ani novinka v podobě volebních Fiatů 500, které vytáhl do ulic expremiér a šéf hnutí OL‘aNO Igor Matovič.
V první romské osadě za čárou
V osadě na okraji obce Nesluša si Romové hlavně stýskají, že mají na Slovensku pořád jakési druhořadé postavení. „Nechci si zbytečně stěžovat, s některými bílými sousedy tady máme velmi dobré vztahy, ale třeba paní starostka nám moc nevychází vstříc. Dodnes tu nemáme ani asfalt,“ ukazuje 61letý Tibor Rác na rozbahněnou cestu mezi domy. Zpevněná silnice končí u posledního z baráků, v němž žijí zástupci majority. „Všechno na Slovensku stojí za prd, a tohle je obzvlášť zapomenutý kus země,“ zadívá se Rác k lesům na obzoru.
Je to první osada na cestě z České republiky po mezinárodní silnici E75, na Slovensku Romové obývají asi 800 podobných lokalit. Ještě loni bylo možno navštívit také osadu přímo v hraniční vesnici Svrčinovec, nad kruhovým objezdem u dálničního nájezdu. Po nátlaku úřadů musela autostrádě ustoupit, chatrče spolykaly bagry a přesídlení svrčinovských Romů vyvolalo v regionu velké pozdvižení. Žádná vesnice v okolí je nechtěla přijmout, majorita dokonce svolávala protestní shromáždění.
V romské osadě v obci Nesluša, 30 km od českých hranic, žije přes 100 Romů. Zdroj: Ivan Motýl
V romské osadě v obci Nesluša, 30 km od českých hranic, žije přes 100 Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Žena má 12 dětí a přes 20 vnuků
Rácův dům v Nesluši patří k nejlepším v osadě. U sousedů je to horší, soustavu příbytků korektně označuji jako zvláštní slepenec. Labyrint, v němž se příliš nevyznám. Z jedné roury, která je proražená cihlovou stěnou, se kouří. Právě se připravuje sobotní oběd. „K volbám určitě nepůjdu. Nic o tom nevím, neznám ty lidi. Lepší to nebude, jen všichni slibují, přitom na Slovensku je hrozná drahota. Prostě nesleduji, nechci o politice nic vědět,“ spustí na mě 54leta Marta Rácová.
„Vychovala jsem tady 12 dětí a už mám přes 20 vnuků,“ pochlubí se žena. „Jedna dcera se odstěhovala, jinak v Nesluši zůstala všechna moje děcka,“ informuje mě a představuje vnučky, které se kolem ní motají. Druhové některých z dcer pracují v zahraničí. „Tady by rodinu neměli jako uživit, tak mají práci po celé Evropě. V Rakousku, v Čechách i jinde,“ vypráví.
V politice se nevyznají, Fica ale nechtějí
Ze střechy přízemního příbytku náš rozhovor sleduje i jedna z dcer Marty Rácové. Ptám se, proč Romové nevolí alespoň Romy? „Nemáme žádnou silnou stranu, Romové si moc nevěří a vzájemně si ani nedůvěřují, což je špatně,“ míní 34letá Dana Rácová. Matka osmi dětí. Platí tady: napřed rodina, pak politika. „Když se dohodneme s muži, tak třeba ještě k těm volbám půjdeme,“ naznačuje Marta Rácová jistou možnost, že lidé z osady přece vyrazí do volební místnosti na obecním úřadě.
„Starostka nic moc, ale jinak se tu dá přežít,“ rozhlíží se Dana po osadě. Minulé parlamentní volby v roce 2020 vyhrál v Nesluši Robert Fico, jeho strana Směr-SD tady získala 27 procent hlasů. Co si romské ženy myslí o Ficově případném návratu do premiérského křesla? „Proboha, jen toho ne! Ten nemá Romy vůbec rád,“ vyhrkne Marta Rácová.
V romské osadě v obci Nesluša, 30 km od českých hranic, žije přes 100 Romů. Velká většina z nich k volbám nešla. Na snímku Dana Rácová s rodinou, celkem vychovává 8 dětí. Zdroj: Ivan Motýl
V romské osadě v obci Nesluša, 30 km od českých hranic, žije přes 100 Romů. Velká většina z nich k volbám nešla. Na snímku Dana Rácová s rodinou, celkem vychovává 8 dětí. Zdroj: Ivan Motýl
Statisíce romských hlasů
„Kdysi jsme tu měli svého vajdu, který nás dokázal lépe zastupovat v dědině. Teď každá romská rodina žije jen sama pro sebe,“ lituje Tibor Rác. A podobné je tu prý i v předčasných volbách. „Romové se nedokážou domluvit na společné straně,“ lituje. Uvědomuje si, že půlmilionová komunita by mohla mít i tucet poslanců. „Počet Romů na Slovensku stoupá a jednou můžeme mít i cigánského prezidenta,“ odhaduje.
KOMENTÁŘ: Slovenské volby provází česká hysterie, z níž naskakuje husí kůže
Když jsem na konci srpna psala komentář o tom, že politickou situaci na Slovensku bychom měli bedlivě sledovat, myslela jsem tím skutečně (jen) sledovat. Tedy pasivně pozorovat a brát si pro sebe ponaučení. Řada tuzemských politiků a osobností se ale místo pouhého sledování rozhodla aktivně ovlivňovat. Dělat kampaň. Jako by nestačilo, že na Slovensku právě vrcholí snad nejvyhrocenější předvolební boj, jaký kraj pod Tatrami vůbec pamatuje. Pod kotel všeobecné hysterie mocně přikládáme polínka i tady, v Česku...
Zatím se menšina nedokáže domluvit. Například hnutí Romská koalice v předčasných volbách kandiduje společně v koalici s Maďarským fórem a dalšími subjekty. Strana Princip se deklaruje přímo jako romská, založil ji ale kontroverzní samozvaný „král Zemplína“ Mikuláš Vareha, který prožil devět let v kriminálech. „Toho bych nikdy nevolil, to není žádný král. To už to dám radši Matovičovi, ještě jsem se ale nerozhodl, jestli k volbám dojdu. Promyslím si to,“ hlásí Tibor Rác 30. září 2023 po poledni. A bere si moje telefonní číslo. Prý zavolá, až bude vědět, komu dá do urny hlasovací lístek.
O Matovičovi slyším v osadě vícekrát. Vítěz voleb z roku 2020 Igor Matovič se tehdy stal premiérem, později se ale vládnoucí koalice rozhádala a dovedla zemi k předčasnému hlasování. Jeho politické hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) do parlamentu skutečně vyneslo i romského poslance Petera Polláka. „Matovič jako jediný jen nekecá a pro Romy také něco dělá,“ říká Rác.
Romů je půl milionu. A i kdyby zhruba třetinu tvořili nezletilí, je to pořád „volební síla“. Richardu Sulíkovi a jeho straně SaS (Svoboda a solidarita) stačilo 179 tisíc hlasů, aby do parlamentu dostal hned 13 poslanců.
Jsme tu doma sto let
Tibor Rác vypráví o historii osady v Nesluši. „Žijeme tu dlouho, nejméně sto roků. Už naši dědové před válkou tu byli doma,“ vysvětluje rodák. Počtem obyvatel je Nesluša téměř malým městečkem, v obci žije na 3 tisíce lidí. „Nás Romů je asi stovka, spíše trochu více,“ odhaduje Rác. Že jsou tady doma po generace, dosvědčují i jeho nacionálie. Rác je nejčastější místní příjmení mezi menšinou i většinou. Několik Ráců dokonce padlo už v bojích první světové války, jak dokazuje pamětní deska na kapličce při vjezdu do vesnice.
Mária Rácová se narodila v roce 1964. „Za socialismu se tady žilo lépe. Všichni muži museli pracovat, jinak by je zavřeli za příživnictví. Bylo víc peněz a všichni jsme byli tak nějak spokojenější,“ vybavuje si mládí, které prožila ve druhé půli osmdesátých let. „Teď je to všelijaké, takové smutné,“ posteskne si. Sociologové ovšem tvrdí, že při vzpomínání na mládí člověk rád vytěsňuje všechno zlé a opájí se jen tím dobrým z minulosti. Jisté je, že Romové ve slovenských osadách mají hodně daleko ke standardnímu bydlení v Evropské unii. A žádné volby to v posledních desetiletích příliš nezměnily.
Mohli jste přehlédnout: Jak probíhají volby na česko-slovenských hranicích? Sledujte ve videu níže.
