Emoce, nadávky, smutek. „Za Nikolase už jsem pustil hodně slz, znal jsem ho od svých pěti let,“ vypráví 18letý Mirek Funti z Brna. „Ubodali ho kvůli romským písničkám,“ má jasno. Policie zatím detaily k vraždě 23letého mladíka u Brněnské přehrady nezveřejnila. „Počkejme na závěry vyšetřování,“ vyzývá Romy Josef Stojka z Rady vlády pro národnostní menšiny. „Když z rasových důvodů zabijí černocha třeba v Paříži, vyjdou do ulic tisíce lidí. Musíme také protestovat,“ navrhuje 27letý Milan Šandor před ubytovnou Pohoda u brněnské ulice Cejl ve čtvrti, které se už léta přezdívá Bronx.
Podjezd u hlavního nádraží v Brně ve směru na Dornych tvoří pomyslnou hranici – rozdělovací třídu mezi dvěma odiišnými sociálními světy. Je čtvrtek kolem druhé odpoledne, městští strážníci u podjezdu právě obstupují opilce s dvoulitrovou láhví vína. Starší muž o sobě téměř neví, dneska už se propil do jiných sfér. Je to symbolický vstup do čtvrti, které se mnozí Brňané vyhýbají. Pořád se jí říká Bronx, i když se v posledních letech proměňuje také pozitivně.
Hned na rohu za podjezdem stojí zastavárna, nejtypičtější podnik v této sociálně vyloučené lokalitě. Nonstop herny zmizely, město je postupně zakázalo. Zavřené je i kasino na rohu Dornychu a Koliště, což neznamená, že se tady již nedaří hazardu, neřesti, drogám a lichvě. Jen je všechno trochu víc skryté.
K TÉMATU: Lidi štve dvojí Rakušanův metr, míní Nacher. Kohajda chce víc strážníků
Ubodali ho prý kvůli písničkám
Teď celá oblast od Křenové přes Cejl do Körnerovy a Bratislavské ulice hlasitě diskutuje o vraždě 23letého Roma, kterou měl spáchat muž ukrajinské národnosti. Průběh bitky s tragickými následky je zatím zahalen v mlhách.
„Cizinec je podezřelý ze zvlášť závažného zločinu vraždy. Jestliže jste byli svědky napadení, popřípadě víte, co mu předcházelo, okamžitě volejte tísňovou linku 158,“ vyzývá stále Policie ČR. Zároveň však uvádí, že nechce eskalovat zjitřenou atmosféru v Brně, takže o případu nebude „zveřejňovat něco navíc“.
Kde nejsou fakta, tam je prostor pro dohady všeho typu. „Ubodali ho kvůli romským písničkám, Ukrajinci nesnášejí Romy,“ má jasno 18letý Mirek Funti. Právě s kamarády o případu diskutuje na rohu Křenové a Vlhké ulice. Na parkovišti, které má před očima, loni nějaký čas tábořili romští uprchlíci z Ukrajiny. Prostor jim tu vyhradilo město. „To byste měl slyšet, jak někteří Ukrajinci těmi svými Romy pohrdali. Nemají nás rádi, často jsou to rasisté,“ paušalizuje Funti.
Za Nikolase Dirdu jsem pustil hodně slz
Na závěry vyšetřování prý Funti nepotřebuje čekat. „Byl to dobrý kámoš, teď je mrtvý, co ještě chcete vyšetřovat?“ ptá se. Je mu prý pořád do breku. „Za Nikolase Dirdu už jsem pustil hodně slz. Znali jsme se od dětství, když jsem měl tak pět roků, tak už se mnou kopal fotbal, i když byl starší,“ vypráví. „Dělali jsme spolu box, byl to můj vzor, prostě starší kámoš. A hodný kluk, on by tu bitku určitě nezačal. Ani u sebe nenosil nůž,“ tvrdí kamarád oběti.
Mirek Funti přiznává, že mezi Romy a Ukrajinci v Brně vládne neklid. „Ukrajinci jsou všude upřednostňováni. My jsme tady přitom doma, na nás ale všichni kašlou,“ stěžuje si. Napětí mezi oběma komunitami je prý každodenní realitou. „Včera jsem tady také poslouchal romskou hudbu, tam u obchodu,“ ukazuje. „Přišel ke mně Ukrajinec, ať to vypnu. Nikdo mi přece nemůže nařizovat, jakou mám poslouchat hudbu,“ zdůrazňuje.
Cizinec v Brně-Bystrci v sobotu večer pobodal dva lidi, jeden z nich v nemocnici zemřel Zdroj: CNN Prima NEWS
Cizinec v Brně-Bystrci v sobotu večer pobodal dva lidi, jeden z nich v nemocnici zemřel Zdroj: CNN Prima NEWS
Střet sociálně ohrožených
Válka na Ukrajině skutečně způsobila střet dvou ohrožených skupin ve velkých českých městech. Romů z vyloučených lokalit a válečných uprchlíků. Ke sporům docházelo už s první vlnou běženců loni na jaře. Zřejmě byli na vinně soukromí ubytovatelé i samosprávy, rodiny na útěku prý leckde upřednostňovali před sociálně slabými romskými rodinami.
Třeba v Ostravě ukrajinské matky s dětmi našly azyl i na romských ubytovnách. Část místní komunity ale postupně získávala pocit, že běžencům je věnována pozornost na úkor Romů. „Dostávám třeba stížnosti od Romů, že se k nim ukrajinské uprchlice chovají povýšeně až agresivně. V obchodech třeba naše romské ženy automaticky předbíhají, strkají do nich, padají tam vulgární nadávky,“ líčil loni v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ostravský aktivista Kumar Vishwanathan.
Když se dva perou, dezinformátoři se smějí
Nevraživost mezi Romy a Ukrajinci má ovšem nešťastné důsledky. Romskou averzi vůči Ukrajincům už delší dobu zneužívá dezinformační, proruská, a dokonce i neonacistická scéna v České republice. Znova se to ukázalo i po vraždě 23letého Nikolase v Brně.
„Dobře, můžou tu žít ženy a děti. Ale proč tu vůbec jsou ti chlapi? Proč nebojují doma na Ukrajině?“ Vstupuje do hovoru 48letý Jan Farbar. „Proč neválčí? Asi jsou to zbabělci, ale teď v Brně dělají hrdiny a zabíjejí nevinné. Vždyť ti naši se jeli jen pobavit na přehradu, na ty ohňostroje, no a Nikolas už tam nedojel. Chlapy bych poslal zpátky na Ukrajinu.“ Bohužel, smutek se mísí s nenávistí a principem kolektivní viny. Ukrajinu okupuje ruská armáda a země bojuje o přežití. Tady v Bronxu se teď ale světová politika těžko vysvětluje, řeší se aktuální vražda.
Pan prezident by neměl mlčet
Z Křenové postupuji směrem na Cejl, před ubytovnou Pohoda ve Vlhké ulici o tragédii diskutuje hlouček asi deseti Romů. Fotit nesmím, jméno se odváží říct pouze jeden z nich. „Když Ukrajinec zabije kluka za písničku, měl by s rodinou pozůstalých soucítit pan prezident. Když někdo plivnul na ukrajinskou holčičku, prezident se jí omluvil. Když ubodají Roma, prezident zbaběle mlčí,“ rozčiluje se 27letý Milan Šandor.
Skupina před ubytovnou se netají sympatiemi k Rusku. „Putin řekl, že v Česku žijí fašisté. Má pravdu, vždyť tady v Brně hajlují i malá děcka,“ tvrdí Milan Šandor. „Český národ je nejpodlejší národ na světe,“ poznamená další Rom. Polopravdy se tu promíchávají s dezinformacemi, hovor má už jen hodnotu „jedna paní povídala“. Každý něco vykřikuje, emoce by se daly krájet. Jisté je, že vražda 23letého Roma ukrajinským státním příslušníkem na klidu nepřidává. „Nikoho ta vražda nezajímá. Češi si jen řeknou: ,Dobrý cigán, mrtvý cigán.‘ Musíme do ulic, Češi za nás protestovat nebudou,“ vyzývá jeden ze starších Romů.
Nemůžeme si to nechat líbit
Výzev k protestům před ubytovnou Pohoda přibývá. „Nemůžeme to jen tak nechat. Když z rasových důvodů zabijí černocha třeba v Paříži, vyjdou do ulic tisíce lidí. My už musíme také říct, co si myslíme,“ je přesvědčen Milan Šandor. Sobotní demonstrace Romů byla odvolána, také proto aby se neproměnila v nenávistné protiukrajinské tažení. Ale i tak se prý Romové sejdou. „Do Brna přijedou tisíce Romů z celé republiky,“ věří Šandor. „Nemůžeme si to nechat líbit, to už tady jednou bylo na počátku devadesátých let, to nás tady chtěli vyvraždit skinheadi. Pak rasismu ubylo, teď ho k nám vrací Ukrajinci,“ porovnává 62letý Rom, který prý v devadesátých letech zažil spoustu bitek se skinheady. „Já fandím Putinovi,“ dodá.
„Počkejme na závěry vyšetřování,“ vyzývá Romy Josef Stojka z Rady vlády pro národnostní menšiny a předseda Unie olašských Romů. S odvoláním sobotní demonstrace přitom úplně nesouhlasí. „Demonstrace je na místě. Měla by to ale být demonstrace za zlepšení bezpečnosti pro všechny občany, ať už je někdo bílý, jiný černý, nebo žlutý. Před zákonem jsme si všichni rovni,“ říká Stojka.
