REPORTÁŽ: Zkáza kolonií postupuje jako mor. Hornická Bedřiška není jedinou obětí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Devastace Ostravska a Karvinska pokračuje. Nejde jen o Bedřišku, ohroženy jsou další kolonie.
Těžba černého uhlí končí, nejistý osud mají i poslední hornické kolonie s finskými domky.
Realitka Heimstaden chce kolonie přestavět i prodat
Kolonie mizí na Ostravsku a Karvinsku od počátku devadesátých let.
Zatlučená okna a střechy očesané zloději plechů. Kdo v havířských koloniích ještě zůstává, bojí se ztráty bezpečí a vlastně i o samotný domov. Do likvidace hornické osady Bedřiška v Ostravě se pustila radnice, s vysídlováním dalších havířských kolonií v Ostravsko-karvinském revíru je spojena i realitní kancelář Heimstaden. Zabedněná okna hromadně přibývají například v kolonii Doubrava. Realitka tam navíc bourání v jeho průběhu zastavila a nyní se chce lokality zcela zbavit prodejem. Nejistota tak mezi nájemníky stoupá. „Nájemní smlouvu od realitky dostáváme na rok. Hodně sousedů už to tady radši vzdalo,“ líčí 43letý Zdeněk Triebl. V revíru končí na konci ledna těžba černého uhlí.
Po nás potopa. Tak postupovala těžební firma Ostravsko-karvinské doly (OKD) za komunismu, a příliš se to nezměnilo ani po sametové revoluci. Devastace pokračuje, kam oko pohlédne. Spisovatelka Karin Lednická vylíčila v trilogii Šikmý kostel zkázu Karviné, která musela ustoupit pětiletým plánům socialistických ekonomů. Likvidace posledních zbytků historické Karviné, Orlové či Doubravy však plynule pokračuje i v roce 2026. A hornické kolonie jdou k zemi i v Ostravě.
Bourání na plný plyn
Do hornického městysu Doubrava jedu přes starou Orlovou, kde si prohlížím žalostný zbytek historického náměstí. Orlová rok od roku pustne. Už zmizela i cukrárna ve funkcionalistické stavbě někdejší spořitelny. A k zemi jdou i další domy ve směru na Doubravu, bourá se na plný plyn. Doubravu navštívil císař František Josef I. i prezident T. G. Masaryk, teď by městys asi jen těžko poznali.
Smutný je už vjezd na katastr Doubravy, dva dělníci tady zrovna rozebírají poslední dům z kdysi výstavní úřednické kolonie, která stála naproti Dolu Doubrava. Pod krumpáči se bortí solidní stavba z režných cihel, vynikající architektura v industriálním stylu z konce 19. století. Okolí demolovaného domu pomalu pokrývá stavební drť a zasněžená zahrada mění barvy. Na bílém prašanu se usazuje špinavě šedivá z omítek, kterou doplňuje červená z rozbitých cihel. Dům sice dosud střeží dva skvostné secesní sloupy výstavní brány, ale i ty se budou brzy poroučet.
Jeden z dělníků je překvapivě dobře informován: „Chtěl to tu koupit nějaký pan Gábor, ale pozemek pod domem patří Asentalu, to je Bakalovo firma. A Bakala nic jen tak v malém neprodává, pouze velké celky za desítky milionů. Bouráme to tady jako zakázku pro Asental.“ Podnikatel Zdeněk Bakala skutečně zůstává zásadním vlastníkem pozemků i nemovitostí na Ostravsku a Karvinsku, ale to je příběh na jinou reportáž.
Devastace Karvinska, kam se oko podívá. Likvidace hornických úřednických domů v Doubravě, leden 2026. Zdroj: Ivan Motýl
Zajímá mě hornická kolonie s názvem Finské domky v Doubravě, která se prý pod tlakem majitele postupně vylidňuje. Podobně jako ostravská Bedřiška, kterou vlastní městský obvod Mariánské Hory a Hulváky čili erár. Majitelem osady v Doubravě je švédská soukromá realitní kancelář Heimstaden. Přístup radních i realitních manažerů je ale překvapivě stejný. Co nejdříve se finských domků zbavit.
Zatlučená okna a bortící se ploty
Kolonii v Doubravě tvoří podobně jako na Bedřišce takzvané finské domky čili fiňoky, jak se jim říká v revíru. Jde o dřevěné montované stavby z roku 1952, které se měly stát provizorním bydlením pro rodiny horníků na 10 až 30 let. V Doubravě jich na počátku padesátých let vyrostlo zhruba 80, od roku 2022 se ale v kolonce žije v obrovských pochybnostech.
„Nájemní smlouvu od Hemistadenu dostáváme pouze na rok, teď to máme do června. Je to nejistota, mnozí sousedi už to radši vzdali a odstěhovali se. Nikdo neví, co se s kolonií stane,“ uvažuje 43letý Zdeněk Triebl z Doubravy. V kolonce se mu moc líbí, stejně jako šestnáctiletému synovi Michalovi: „Super bydlení. Zahrada, dobří kamarádi, nechtěl bych se stěhovat.“ Jeho táta ale připomene, že nezáleží na přání rodiny: „Pořád je to jen o čekání, jestli nám smlouvu prodlouží. Teď zase čekáme.“ Obrazně řečeno, je to loterie s velmi nepravděpodobnou výhrou. V kolonii rodina žije teprve 8 let a ráda by tu zůstala mnohem déle. Dřevěnou fasádu, kterou se do finského domku všemi póry hnala zima, Triebl na vlastní náklady zateplil a omítl. Pokud se bude muset odstěhovat, půjde o peníze vyhozené komínem.
Čtěte také
Nekonečný seriál s Bakalou
Triebl významně ukáže do nitra kolonie. Některé domky mají zatlučená okna a bortí se u nich ploty. Jak už bylo řečeno, osada za poslední dva roky přišla asi o 70 obyvatel.
Společnost Heimstaden koupila na 40 tisíc hornických bytů z někdejšího podnikového fondu OKD v roce 2020. Již v roce 2004 však kvartýry na sídlištích či v havířských koloniích získal podnikatel Zdeněk Bakala. Spadly mu do klína při kontroverzním nákupu těžební společnosti OKD. Jenže slib, že hornické nemovitosti za rozumnou cenu prodá horníkům, který byl i součástí transakce mezi státem a novým vlastníkem, Bakala nikdy nesplnil. A kromě těžby uhlí začal raději vytěžovat i peněženky nájemců.
Tohle je vlastně další fáze seriálu, kterému dala média název Kauza byty OKD. Zdaleka není u konce a jeho účastníkem je nyní i 54letý Jan Zeman, bývalý zaměstnanec OKD, jeden z asi 300 obyvatel finských domků v Doubravě: „Všichni se bojíme, co bude dál. Hodně sousedů tu nejistotu nevydrželo, a vystěhovalo se. Další to plánují. Prodělal jsem rakovinu a potřeboval bych teď novou koupelnu, už ale nemám odvahu dát do baráku další vlastní peníze. Jak Heimstaden zrobil ten humbuk, tak tu nikdo neví, co bude zítra.“
Vybydlené finské domky v hornické kolonii Doubrava. Zdroj: Ivan Motýl
Švédský humbuk ve finských domcích
O jaký humbuk vlastně jde? V roce 2022 přišel švédský podnik Heimstaden s projektem, že finské domky v Doubravě zbourá. Nájemníkům slíbil náhradní bydlení a možnost se do kolonie vrátit, až staré domky nahradí novostavby. Jenže za výrazně vyšší nájemné. Zatímco nyní se za půlku finského domku platí nájemné přes 6 tisíc korun, v nových domcích by to bylo nejméně 15 tisíc. Starousedlíci z kolonky se tak začali oprávněně bát, že navždy skončí v náhradním bydlení. Na sídlištích, ve vyloučených lokalitách či na ubytovnách.
Na Heimstaden se zlobí i 65letý exhorník František Novák. „Prostě hrozný tlak. Jsme tu jako na vesnici, tak jsme se všichni začali obávat vysídlení někam do paneláků a ubytoven. Moje stará sousedka se stěhování tak bála, že ji to vlastně zabilo,“ ukazuje k opuštěnému domku za plotem. „Bydlela tu od výstavby kolonie v roce 1952, a než by se musela s domkem rozloučit, tak radši zemřela.“
Hlas Heimstadenu
Likvidaci stávající kolonie již v roce 2022 potvrdila mluvčí společnosti Heimstaden Kateřina Piechowicz. „V hornické kolonii v Doubravě na Karvinsku jsme oznámili potencionální bourání. Tam jsme se sešli se všemi nájemníky na veřejném setkání a ujistili je, že každý z nich se může na Doubravu po revitalizaci vrátit. A že každému po dobu jejího trvání nabídneme odpovídající náhradní bydlení,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Sliby chyby. Když společnost Heimstaden náležitě vystrašila usedlíky na Doubravě a na 70 domorodců opustilo kolonii, realitka suše oznámila: „Vzhledem k negativní situaci na realitním trhu a trhu s nájemním bydlením v posledních dvou letech jsme projekt revitalizace v Doubravě zastavili.“
Jako by námořní koráb uvízl na mělčině, a nikdo ho nedokáže dostat na břeh. Ale ani znova na širé moře. „Teď nevíme vůbec nic,“ opakuje Zdeněk Triebl, jemuž nájemní smlouva končí v červnu. Proslýchá se, že realitka Heimstaden hodlá kolonii v Doubravě prodat jiné velké realitní společnosti. Redakce CNN Prima NEWS proto tento týden znova oslovila mluvčí Kateřinu Piechowicz: „Mohu potvrdit, že v případě lokality Doubrava jednáme s potenciálními investory. Omlouváme se, ale vzhledem k tomu, že tato jednání teprve probíhají, nebudeme poskytovat další podrobnosti.“
Čtěte také
Výsměch za 113 milionů
Na radnici v Doubravě netají překvapení. „Žádnou informaci, že se chystá prodej kolonie finských domků, nemáme. To je docela překvapení,“ udiveně reaguje starostka Doubravy Jiřina Ferenčíková (Naše Doubrava). A potvrzuje, že v obavách před nevyzpytatelnou politikou realitky už kolonii opustilo asi 70 lidí. „Nechali se vystrašit, a pokud vím, tak někteří toho i litují, neboť v nových domovech nejsou zdaleka tak spokojeni, jako byli tady.“
Heimstaden zkouší všechno možné. V roce 2024 dala realitka obci Doubrava nabídku, aby si koupila všech 114 fiňoků v kolonii (67 dvojdomků). „Chtěli za ně 113 milionů korun, kde bychom na to vzali? Radnice není developer, to byl z Heimstadenu doslova výsměch, třeba rozpočet na rok 2026 počítá s příjmy 13 a výdaji 23 milionů korun. Finské domky jsou staré 75 let a většinou zchátralé, kapitál na jejich rekonstrukci nemáme.“ Zároveň je naštvaná, že realitka řádně nepečuje o svůj majetek a kolonie začíná rychle chátrat. Mnohé domy jsou opuštěné, což je i pozvánka pro zloděje nebo bezdomovce.
Jan Zeman z kolonie finských domků v Doubravě. Zdroj: Ivan Motýl
Jak Bakala zradil kolonie
„V kolonii mám spoustu přátel, je to jejich domov, takže ten strach z budoucnosti chápu,“ vypráví starostka a navrhuje, aby se obyvatelé osady pokusili založit družstvo, vzali si úvěr a nabídli Heimstadenu, že si družstvo kolonii koupí. Právní možnost to je, ovšem Ferenčíková jedním dechem uznává, že osadníci do něčeho podobného nepůjdou. „Je mi těch lidí hrozně moc líto. A zazlívám Bakalovi, že jim ty finské domky před dvaceti lety neprodal, jak slíbil. Dneska by se každý staral o svoje, a to je nejlepší možné vlastnictví.“
Po roce 2004 se odhadovalo, že Zdeněk Bakala bude polovinu finského domku prodávat asi za 80 až 100 tisíc korun. Když společnost Heimstaden nabídla v roce 2022 odprodej finských domků v ostravské kolonii Liščina, žádala za polovinu dvojdomku 1,3 až 2 miliony korun.
Bakalův byznys na Ostravsku
Podnikatel Zdeněk Bakala zůstává zásadním vlastníkem pozemků i nemovitostí na Ostravsku. Už v roce 2017 jeho společnost Asental uváděla, že převážně v Moravskoslezském kraji vlastní přes 45 milionů metrů čtverečních pozemků, vodních ploch, luk i lesů a téměř 200 tisíc metrů čtverečních kancelářských prostor a ubytovacích zařízení. Asental vlastní třeba část takzvaného Karvinského moře či pozemky vhodné pro průmyslové zóny.
Od Bakaly nakupují pozemky i města, Ostrava na počátku října 2022 vyplatila Asentalu 5 milionů korun za stále hořící uhelnou haldu Emu, tady za území postižené totálním znečištěním.
Po krachu OKD v roce 2016 přitom insolvenční správce u soudu zpochybnil právě převod některých lukrativních pozemků zkrachovalé společnosti OKD na Asental. Bakala totiž mnohé transakce provedl až ve chvíli, kdy se těžební firma OKD dostala do úpadku. Vrchní soud ovšem v roce 2019 rozhodl, že převod pozemků na Asental nebyl protiprávní.
Velký úpadek Liščiny po čtyřech letech
I v ostravské Liščině realitka uvažovala o zbourání finských domků a výstavbě nových. Z plánů sešlo a kolonie nyní upadá až s překvapivou rychlostí. Rozklad je vždy snadnější než rozvoj.
„Chceme naše klienty ubezpečit, že ani tato jednání ani případná změna vlastníka nemají žádný vliv na platnost nájemních smluv,“ říká v aktuálním rozhovoru pro CNN Prima NEWS mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz. Odpověď platí pro kolonie finských domků v Doubravě i na Liščině. Kdo má ovšem nájemní smlouvu na dobu určitou, ten může kdykoli z kola ven.
To se třeba stalo rodině Hany Severové z Liščiny, kterou jsem vyslechl již v roce 2002. Rodiče s nezletilou dcerou dostávali od realitky jen půlroční smlouvu. Přitom nájem platili celá léta včas a do údržby fiňoku dali statisíce korun. Na zahradě si vybudovali bazén. „Loni v červnu nám smlouvu prodloužili jen o tři měsíce. A v září jsme se stěhovali. Proč, to jsme se zatím nedozvěděli. Asi také proto, že druhá polovina domku už byla neobydlená, tak aby to celé mohli zbourat,“ odhaduje Severová v lednu 2026.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kauza Bakalovy byty OKD pokračuje, Švédové prý vyhánějí nájemníky z havířských domků
Po nás potopa. Heimstaden kolonii na Liščině nenápadně vybydluje a neziskové organizace tomu už léta marně brání. Spolek Vzájemné soužití ostravského aktivisty Kumara Vishwanathana také zvažuje založení družstva, ale zdá se to málo reálné. Liščina vyhlíží měsíc od měsíce hůře. Z opuštěných domů mizí plechové střechy a místo přestává být bezpečnou zónou.
„Už jsme to vzdali. Majitelem domku je Heimstaden a nemíníme nějak popírat soukromé vlastnictví. Odstěhujeme se dobrovolně, protože realitka už nám žádnou rozumnou alternativu na další život v kolonii nedává. Chtěli jsme tu vychovat naše dvě malé děti, ale odcházíme,“ rezignovaně říká nájemkyně Nikola Vaňková.
Lipinská kolonie v Ostravě, leden 2026. Zmar a zánik. Zdroj: Ivan Motýl
Koloniemi prochází morová vlna
Někdejší hornické kolonie jsou v Ostravě cíleně likvidovány od devadesátých let minulého století. Většinou s představou, že je nahradí něco lepšího. „Kolonie mizí za kolonií, je to jako morová vlna,“ přemítá o osudu Liščiny a dalších původně dělnických osad učitel Vladimír Kovář. „Učil jsem třeba hodně dětí z kolonie Přednádraží v Ostravě-Přívoze, ale i tu majitelé nechali vybydlet a zničit.“
Projíždíme Ostravou a Kovář ukazuje, kde všude byly kolonie srovnány se zemí. „Tady stála famózní Dolní kolonie, což byly patrové bytelné domy, dneska to mohlo být lukrativní bydlení. A prakticky u centra města,“ prohlásí v ostravských Mariánských Horách. Namísto cihlové kolonie v industriálním stylu tu stojí obrovské parkoviště a Kaufland.
Pokračujeme do čtvrti Radvanice. Lipinská kolonie patřila k nejstarším dochovaným ve městě, postavena byla kolem roku 1880. Stojí tu tři poslední domky, vlastně pouze jejich trosky. Žalostný pohled. Na konci ledna skončí v Ostravsko-karvinském revíru těžba černého uhlí, a to po 250 letech. Kolonie jsou mladší, většinou pocházejí z let 1880 až 1954, ale jejich osud teď smutně kopíruje dějiny těžby.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zrádné zmrzlé vodní plochy. Reportérka CNN Prima NEWS si vyzkoušela záchranu z ledové vody
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
