Neuplyne pomalu den, aby nějakou dezinformaci nešířila sama vláda. Rozhádat se kvůli vzdálenému příbuznému na Ukrajině s vlastním bratrem – Slovenskem, je nebetyčná pitomost. S otcem se dnes politicky shodujeme na více věcech než dříve. Nejen to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS prohlásil bývalý předseda Strany zelených, herec a novinář Matěj Stropnický.
Vaše iniciativa Mír a spravedlnost si dává za cíl ukončit válku na Ukrajině. Jak toho docílit, aby to neznamenalo totální kapitulaci před ruským prezidentem Vladimirem Putinem?
Naše mírová iniciativa se snaží ve veřejné debatě vysvětlovat, že tato válka nemá vojenské řešení a že je tudíž nutné co nejrychleji vyjednat příměří a jednat o podobě míru. Situace na frontě nenasvědčuje už od letního krachu ukrajinské protiofenzivy, že by se situace pro Ukrajinu a její západní spojence mohla nějak zásadně zlepšit bez přímého nasazení vojáků NATO, a to by znamenalo velkou, možná světovou válku. Pokud bude Ukrajina válčit dál v dosavadním omezeném rozsahu, nemůže ale ani vyhrát. Takže na stole jsou jen tyto varianty: buď velká válka, možná světová, nebo omezená válka a na jejím konci ukrajinská kapitulace. Anebo jednání. To znamená, že podle nás je jednání cestou, jak se kapitulaci naopak vyhnout.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové mohou udeřit ještě silněji, tvrdí experti. Uvedli, na čem závisí jejich další ofenziva
Pokud se Donald Trump letos stane americkým prezidentem, věříte, že válku na Ukrajině ukončí za čtyřiadvacet hodin, jak tvrdí?
Myslím, že ji bude chtít ukončit brzy, protože to není „jeho“ válka v tom smyslu, že nezačala za jeho prezidentování a nemusí ji ani vteřinu obhajovat. Navíc jsou jeho vztahy s Vladimirem Putinem o dost lepší než Bidenovy. Mimochodem, i možnost zvolení Trumpa prezidentem USA je argumentem, proč by Ukrajina měla chtít jednat o příměří a míru co nejdříve: může v amerických volbách ztratit nejvýznamnějšího spojence.
Matěj Stropnický (40)
Je synem herce, diplomata a politika Martina Stropnického a scénáristky Lucie Stropnické. V letech 2003 - 2020 byl členem Strany zelených, v níž zhruba rok působil jako předseda. V poslední vládě Andreje Babiše působil jako poradce tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. V následných parlamentních volbách kandidoval jako nestraník za sociální demokracii, strana však nepřekročila potřebnou pětiprocentní hranici.
Co by jeho zvolení podle vás pro Evropu znamenalo?
Když zůstanu u tématu války, tak především Donald Trump velmi rád uleví americkému federálnímu rozpočtu a přehodí náklady na vedení války na Ukrajině na Evropany. Myslím, že s touto možností kalkulují i mnozí představitelé evropských zemí, z nichž nejhlasitější je nyní francouzský prezident Macron. Začínají vážně mluvit o tom, že na Ukrajinu budou země EU muset poslat vlastní vojáky. Samotnému tažení vždycky předchází šturm a bubnování. Nespojují to přímo s možnou Trumpovou výhrou ve volbách, ale je zřejmé, že to s tím souvisí. Ono je to svým způsobem logické: na Ukrajině docházejí nejen zbraně a munice, docházejí hlavně lidé – mobilizace se nedaří, lidé před ní utíkají a nechtějí bojovat. Někteří válkychtiví Češi u počítačů myslím nechápou, že nikdo nechce přijít o život, pokud jde o ten jeho vlastní.
Kalouskova strana, to by byla politika Fialovy vlády akorát to celé na pátou.
Pojďme do Česka. Při posledních parlamentních volbách se do Sněmovny nedostaly tradiční levicové strany. Jak hodnotíte současnou SOCDEM, s níž jste spolupracoval?
Protože bych byl velmi kritický, budu raději zticha.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: SPD chce ruský mír, prosazuje politiku zbabělosti, řekl Bartošek. Jdete proti Čechům, opáčil Okamura
Úzce jste spolupracoval s bývalou ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Říkali jste si Hustá dvojka. Jaký vztah spolu máte nyní? Bude Hustá dvojka pokračovat?
Blízký. Jsme přátelé. Myslím, že stejné už to nebude, ale zároveň si prostě rozumíme a věříme, politicky i lidsky, takže nic nechci vyloučit.
Jandák: Léky nejsou, vozí se na Ukrajinu. V Kyjevě vláda vyhodí čtvrt miliardy za ambasádu
Jak hodnotí vládu Petra Fialy a prezidenta Petra Pavla? Kterého ministra považuje za nejslabší článek vládního kabinetu? A proč fandí Miroslavu Kalouskovi, aby se dostal do Evropského parlamentu? Nejen o tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil Vítězslav Jandák, herec, bývalý politik a někdejší ministr kultury ve vládě Jiřího Paroubka.
Jiří Paroubek volá po sjednocení české levice. Naráží tím ale u současného vedení SOCDEM. Vy si dokážete představit velké levicové spojení včetně komunistů?
S Kateřinou Konečnou ano. Aliance na levici je logická, protože obě ty strany vypadly z parlamentu a obě hledají spojence, to je vidět. Protože zatím nenašly cestu jedna k druhé, hledá SOCDEM v liberálním prostředí a komunisté na vlastenecké scéně. Ani jedno ale není politicky přirozené a nutí k velkým ústupkům. Přitom tato vláda potřebuje i ekonomicky levicovou opozici, která začne tvrdě hájit zájmy pracujících lidí, nejen ANO, které chce být pro všechny, tedy pro zaměstnance, pro živnostníky, pro důchodce i pro miliardáře. Nejde totiž všechno najednou, jsou otázky, u nichž jdou zájmy těch skupin proti sobě a ty jsou podstatné. Třeba sociální odvody, a tedy financování důchodů nebo práva a mzdy zaměstnanců. Nebo naopak zájmy menších podnikatelů ve vztahu k významným tržním silám.
Fiala měl být prezidentem. V Česku máme novodobou totalitu, míní objevitel Bílé Hannig
Petr Hannig, který 20. ledna oslavil 78. narozeniny, jako lovec talentů v osmdesátých letech pro showbyznys objevil například Lucii Bílou, Vítězslava Vávru, Lenku Kořínkovou, Jiřího Wimmera nebo Zdeňka Izera. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvil nejen o nich, ale také o aktuálním politickém dění. Sám do něj po revoluci pokoušel promlouvat, v roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČR.
Vláda Petra Fialy se snaží vést boj s dezinformacemi. Jak se jí to daří?
Neuplyne pomalu den, aby nějakou dezinformaci nešířila sama vláda. Zpravidla se týká nějakého jejího nebo ukrajinského úspěchu. Boj s tzv. dezinformacemi je ve skutečnosti převlečený boj proti jiným názorům. Ale je to marné, lidé si stejně myslí, co chtějí a třeba jednání o příměří a míru už podporuje vládě navzdory podle posledního průzkumu STEM 69 % obyvatel Česka. Když komunisté fakticky během Pražského jara zrušili cenzuru, řekl k tomu Josef Smrkovský: „Jen ať mluví, aspoň je poznáme.“ To je i můj postoj k cenzuře alias boji s dezinformacemi.
Uplatnila by se v Česku nová politická strana? Hovoří se o tom, že jednu připravuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, byť ten nic takového nepotvrdil.
Kalouskova strana, to by byla politika Fialovy vlády akorát to celé na pátou. Pochybuji, že někdo chce víc toho Fialova dobra, než se mu už dostává.
Rozhádat se kvůli vzdálenému příbuznému na Ukrajině s vlastním bratrem je nebetyčná pitomost.
Učinil Fialův kabinet správné rozhodnutí, když zrušil se slovenskou vládou Roberta Fica tradiční mezivládní konzultace?
V žádném případě. Slováci jsou nám na celém světě nejblíž, jsou to přece naši bratři. Rozhádat se kvůli vzdálenému příbuznému na Ukrajině s vlastním bratrem je nebetyčná pitomost.
Proti vládě Roberta Fica na Slovensku probíhají demonstrace. Jak ji hodnotíte vy?
Na to, abych ji hodnotil kladně, je brzo. Čekám, jestli opravdu udělá něco pro mírové řešení války na Ukrajině, nebo o tom bude jen mluvit. Zatím slyším spíš slova. Čekám také, jestli skutečně zavede bankovní daň, jak Fico slíbil. Ty demonstrace by ale byly beze mne. Vždyť na náměstích mluví ti, kdo přes mnohem větší odpor veřejnosti, než je na náměstích dnes, před dvěma lety podepsali vojenskou smlouvu mezi Slovenskem a USA o využívání tamních základen. Nebo jiní, kteří zmíněnou bankovní daň před tím zrušili. Je potřeba danit korporace, ne lidi, a je potřeba jednat, ne válčit. Pokud bude Ficova vláda tyto dva principy naplňovat v praxi, a ne o nich jen mluvit, bude vládnout ve prospěch většiny Slováků.
Hovoříte o politice i s vaším otcem Martinem Stropnickým? Máte podobné, nebo spíše odlišné názory? Dokázal byste si představit, že byste byli v jedné politické straně?
Kdybychom spolu mohli nebo chtěli být v jedné straně, měli jsme k tomu dost příležitostí. Jak víte, nevyužili jsme je. Ale myslím, že se dnes politicky shodujeme na víc věcech než dřív.
Vyznamenání od Pavla jsem odmítl. Dělá se z něj druhý Havel, chartisty nechápu, říká Kocáb
Michael Kocáb v listopadu 1989 sehrál výraznou roli při pádu komunistického režimu. Jako předseda parlamentní komise se později postaral o odsun sovětských vojsk z tehdejšího Československa a téměř dvacet let působil jako poradce prezidenta Václava Havla. Splnila sametová revoluce jeho očekávání? A jak hodnotí současnou hlavu státu Petra Pavla, jemuž mnozí vyčítají jeho komunistickou minulost? Nejen o tom promluvil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
V minulosti jste kandidoval za Stranu zelených, do posledních parlamentních voleb jako nestraník za sociální demokracii. Jaké jsou vaše politické ambice?
Zformuloval jsem a spoluzaložil před rokem mírovou iniciativu v zemi, jejíž vláda jako jediná na světě bude chtít bojovat na Ukrajině ještě tehdy, až už i Ukrajinci sami budou podepisovat mír. Stojím čelem proti Fialově vládě, protože někdo to v téhle zásadní věci udělat musel. V tom názvu „mír a spravedlnost“ je ale víc než jen program jedné iniciativy, je to i můj osobní program. Usiluji o něj celý život. Jeho naplnění je moje politická ambice.
V médiích proběhlo, že jste se s vaším přítelem rozešel. Co bude dál s vaším zámkem? Zůstanete v něm vy nebo váš bývalý partner?
Teď tu bydlím sám. Je toho hodně, ale musím to zvládnout. Zámek prostě bude. Od března zase u nás v Osečanech každou neděli provázím návštěvníky jako dřív. Kdo chce, může se mě přijít zeptat osobně, přes média jsme se s Danem dohodli, že o nás mluvit nebudeme. Takže to je vše, co k tomu řeknu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Matěj Stropnický ukázal své bydlení na zámku
