Piráti po vstupu do Fialovy vlády rezignovali na boj s korupcí a rozmohla se u nich snaha mluvit jiným do životů. Jejich voliči zestárli, pořídili si hypotéky a děti, řeší jiné problémy a na LGBT nemají čas ani náladu. Nejen to v rozhovoru prohlásil někdejší kandidát na ministra zdravotnictví za Piráty a nynější europoslanec za koalici Stačilo! Ondřej Dostál.
Ještě před dvěma lety jste byl členem České pirátské strany. V roce 2021 jste za ni byl jedním z kandidátů na post ministra zdravotnictví. Co chybělo, abyste se jím stal, a proč jste nakonec ze strany vystoupil?
Už více než dvacet let se zabývám organizací a financováním zdravotnictví, jehož zásadním problémem je korupce. Pirátská strana „verze 01“, s níž jsem spolupracoval, měla boj proti korupci jako základní téma. Shodovali jsme se i na dalších tématech jako dostupnost péče v regionech, ochrana soukromí a rozhodovací svobody pacienta. Bohužel v Pirátech „verze 02“, kteří vstoupili do Fialovy vlády, už šel protikorupční étos na druhou kolej. Naopak se rozmohla snaha mluvit jiným do životů, čehož příkladem bylo vynucování covidového očkování i u mladých či u osob, které onemocnění prodělaly. Na tom jsme se těžce neshodli. Nemohl bych řídit zdravotnictví za stranu, která nedbá na soukromí a rozhodovací autonomii pacienta.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dezinformace šíří dennodenně vláda. Ukrajina nemůže vyhrát. S otcem se politicky shodujeme, říká Matěj Stropnický
Následně jste se začal jako řečník objevovat na protivládních demonstracích organizovaných Jindřichem Rajchlem. Jak došlo k vašemu názorovému obratu?
Uvedu to na pravou míru. Nešlo o názorový obrat ani, striktně vzato, o demonstrace Jindřicha Rajchla, ale o setkání desetitisíců lidí oprávněně naštvaných na vládu a o širokou názorovou platformu lidí z právnické i medicínské obce, kteří měli stejný názor na covidové restrikce. Namátkou ze sdružení Pro Libertate či SMIS. Dosud se s nimi setkávám, ač jde o lidi napříč politickým spektrem, od Svobodných přes SPD po „uprchlé“ Piráty. My jsme s MUDr. Alenou Dernerovou z pódia kritizovali nedostatek léků či nedostupnost praktiků a zubařů. To je objektivní problém, vládou dosud uspokojivě nevyřešený.
Ondřej Dostál (45)
Právník a vysokoškolský pedagog, specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví. Zastupoval třebíčskou nemocnici v kauze vyměněných dětí. V průběhu pandemie koronaviru soudně napadal zákonnost vydávaných omezení. Angažoval se v pirátské straně, jejímž členem byl od února 2021 do září 2022. Byl jejich kandidátem na ministra zdravotnictví. Ve volbách do EP kandidoval jako nestraník za koalici Stačilo! a stal se novým europoslancem.
Jak vznikla vaše spolupráce s Kateřinou Konečnou a koalicí Stačilo!?
S Kateřinou Konečnou se osobně známe přes 20 let a dlouhodobě jsem sledoval její práci na farmaceutické legislativě či právech pacientů v Evropském parlamentu. Když mě oslovila na podzim 2023 s tím, že buduje širokou levicově vlasteneckou koalici Stačilo! a přizvala mne k ní, bylo mi potěšením přijmout.
Fakt, že je předsedkyní KSČM, vám nevadí?
Nevadí. Ač jsem nestraník, bylo mi potěšením během desítek besed poznat i mnoho jejích spolustraníků, kteří jsou nezištní, pracovití, mnohdy vysoce vzdělaní a nekradou. Která jiná strana to má? Jsem rád, že v koalici Stačilo! můžu i s těmito lidmi hájit zájmy pracujících, lidí tvořících hodnoty, proti kmotrům, oligarchům a spekulantům, s nimiž mám jako právník ctící ústavu a zákony problém, ale bez účasti v politice proti nim není obrany.
Proč podle vás zažili Piráti v eurovolbách debakl?
Piráti uspěli v roce 2017 díky důrazu na svobodu a boj s korupcí. Jenže ve Fialově vládě protikorupční linii opustili a zaměřili se na kulturní války, které nikoho nezajímají. Voliči jim také zestárli, pořídili si hypotéky a řeší, z čeho je splácet. Pořídili si děti a shánějí pro ně pediatra a penicilin, a na LGBTBFLMPSVZ+ nemají čas ani náladu. Navíc ani manažersky, v digitalizaci či na zdravotnictví, pirátští ministři a náměstci nepředvedli zrovna hvězdný výkon. Volič, který nesnáší korupci, chce dobrou veřejnou správu a aby mu nikdo neříkal, co si smí myslet, nemá důvod nadále volit Piráty, ale Stačilo!
Jaký teď máte vztah s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a vůbec s vedením strany?
S nejužším vedením nejsem v kontaktu, ale s některými kolegy zabývajícími se zdravotnictvím – dílem stále ve straně, dílem „uprchlými“ –, udržuji přátelské vztahy. Ostatně, na tématech svobody projevu, ochrany soukromí či nutnosti něco udělat s nedostupnou zdravotní péči v regionech se věcně stále shodujeme.
Půjde koalice Stačilo! i do parlamentních voleb?
Určitě půjde, slíbili jsme to voličům. Nevylučuji ovšem, že se naše koalice ještě rozroste o další subjekty na levici či středu, které nejsou spokojeny s nynějším vládnutím a současně si rozumně uvědomují, že hlasy voličů nesmí propadnout.
Je ve hře spojení i s dalšími levicovými stranami, například SOCDEM nebo ČSSD Jiřího Paroubka?
Stávající nastavení volebního systému silně favorizuje koalice, takže jednat i s těmito subjekty je žádoucí. Myslím ale, že ani tak nejde o konkrétní strany či značky, které ostatně v minulých volbách příliš neuspěly. Spíše je důležité přilákat osobnosti, které jsou nezkorumpované a mají ve svých obcích či krajích voliče a ti jim důvěřují. Již nyní lze říci, že v nadcházejících krajských volbách se toto na společných kandidátkách Stačilo! zdařilo dojednat.
Po letošních evropských volbách se hovoří o tom, že byste společně s Motoristy a Přísahou mohli být ve vládě budoucím koaličním partnerem hnutí ANO Andreje Babiše. Byl by pro vás jako premiér přijatelný?
Na sjednávání koalic je nyní, rok před sněmovními volbami, poněkud brzy. Nicméně pokud v nich budeme úspěšní, stanovíme si podmínky pro účast či podporu jakékoliv vládě. Bude to, namátkou, zrušení korespondenční volby, ochrana svobody projevu, obnova soustavy zdravotnických zařízení pro dostupnost péče v regionech, obnova výroby a distribuce základních léčiv, ochrana energetické soběstačnosti či zachování suverenity ČR ve vztahu k EU. A mnoho dalšího z našeho programu. Zda to zaručí případná koalice s Motoristy a Přísahou, s ANO či někým jiným, považuji za druhotné. Motoristům a Přísaze nicméně blahopřeji k obdobnému úspěchu v pravé části spektra, jakého dosáhlo Stačilo! na straně levé. V politice je potřeba svěží vítr.
Krajní pravice v Evropském parlamentu sice posílila, většinu ale nemá. Může to mít nějaký vliv na další směřování Evropy?
Na fašisty není nikdo zvědavý, ale řekněme si otevřeně, ta „krajní pravice“ se používá někdy jako nálepka pro zástupce občanů, kteří prostě nechtějí pokračování politiky Ursuly von der Leyenové a spol. Tedy odmítají cenzuru a kulturní války dnešních progresivistů, raději chtějí pro své země prosperitu a svrchovanost, mají úctu k víře a tradici. Skutečných extremistů je jen pár a nic neovlivní. Ale rozumných konzervativců přibylo a vliv na další směrování Evropy mít budou, což je dobře.
Dají se očekávat změny ohledně Green Dealu, migrace či pomoci Ukrajině?
Šance na revizi Green Dealu je dle mého názoru vysoká a pokusíme se k tomu svými hlasy přispět. U migrace záleží na tom, jak silné hlasy budou mít státy jako Itálie. Ovšem viděli jsme na nedávném příkladu Nizozemska, že zpřísnění azylové politiky je možné i z národní úrovně, migrační pakt se proto jeví jako poněkud mrtvorozený a dobře tomu tak. Nejlepší pomocí Ukrajině je co nejdřív uzavřít mír, nebo alespoň příměří a jednání všech zúčastněných stran o poválečném uspořádání. Nesměšujme zájmy Zelenského režimu se zájmy Ukrajiny, ty nemusejí být totožné. Na podrobnosti se lze zeptat ukrajinských uprchlíků, kteří u nás pracují a nechtějí se vrátit do války, ač jim jejich vlastní vláda odmítá obnovit pas.
Udrží Ursula von der Leyenová pozici šéfky Evropské komise?
Doufám, že nikoliv a budu proti tomu hlasovat. Její kauza Pfizergate, tedy miliardový nákup covidových vakcín od farmaceutické firmy Pfizer za pochybných okolností prošetřovaný evropskou prokuraturou, by měl vést ke konci v politice. Rozhodně ne k druhému funkčnímu období na pozici šéfky Evropské komise.
Velký třesk přinesly eurovolby ve Francii, kde pravicové Národní sdružení Marine Le Penové drtivě porazilo hnutí Obnova prezidenta Emmanuela Macrona. Po prvním kole předčasných parlamentních voleb se zdá, že půjde o další Macronův debakl. Co to může znamenat pro Evropu?
Urychlení změny kurzu, ke kterému ale dojde patrně tak jako tak. Očekávám, že po volbách nejen ve Francii či Německu, ale i ve Velké Británii a na podzim v USA, může evropská i světová politika vypadat výrazně jinak, než se dnes má za pevně dané. Česká republika, její politici i diplomacie by pro tuto alternativu měli mít připravený plán.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Co Ondřej Dostál prohlásil v pořadu K věci na CNN Prima NEWS? Pavla Novotného chce dostat do vězení
