Japonsko vážně uvažuje o tom, že na svém území otevře styčný úřad Severoatlantické aliance, první svého druhu v Asii. Americké CNN to sdělil japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Čína tyto úvahy odsoudila, podle ní by realizace plánu podkopala bezpečnostní stabilitu regionu.
S výjimkou Turecka není v Severoatlantické alianci (NATO) žádný asijský stát. Japonsko, podobně jako Austrálie nebo Jižní Korea, ale patří mezi blízké partnery vojenského paktu. A Tokio teď zřejmě hodlá spolupráci výrazně prohloubit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko jako vazal Číny. Kmenový náčelník Putin už není favoritem Pekingu, říká bývalý konzul
Úder obávané rakety? V Luhansku explodovala ruská základna. Ztráty budou velké, říká novinář
Ukrajinským Luhanskem dál otřásají exploze. V pondělí ráno byla podle médií zasažena budova, která sloužila jako základna ruských vojáků. Informace o obětech zatím nejsou známy. Rusové už od konce minulého týdne tvrdí, že Ukrajinci útočí na okupovaný Luhansk střelami dlouhého doletu Storm Shadow, které Ukrajině dodala Británie.
Podle informací americké CNN totiž Japonsko uvažuje o tom, že by umožnilo na svém území vybudování styčného úřadu NATO.
„Hovory už probíhají, ale žádné konkrétní detaily ještě nejsou finalizované,“ sdělil CNN japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši.
Styčný úřad by mohl výrazně usnadnit kooperaci mezi NATO a východní částí Asie. Počítá se s tím, že by ze zavedení platformy měla profitovat i partnerství Severoatlantické aliance s Jižní Koreou, Austrálií nebo Nový Zélandem.
Proč právě teď?
Japonsko podle slov svého ministra zvažuje vybudování styčného úřadu NATO především kvůli chování Ruska.
ANALÝZA: Čínské investice v Česku míří do ztrát. Asijského hegemona válcují Korea i Japonsko
Asijské turné premiéra Petra Fialy (ODS) s podnikateli oživilo téma obchodní výměny s tamními trhy a také otázku souvisejících výhod pro naši ekonomiku. Zejména slibované čínské investice, jež v minulosti protežoval bývalý prezident Miloš Zeman, ve větší míře nikdy nepřišly. A pokud přeci, tak dle současných dat vykazují spíše ztrátu. Zároveň je dobré připomenout, že zatímco optimistické vyhlídky na příval peněz z Říše středu předpokládaly stavbu nových projektů, realitou se stalo vyzobávání rozinek z koláče české ekonomiky v podobě převzetí několika strojíren, pivovarů nebo fotbalového klubu. Místo obrovské Číny tak na tuzemském trhu dominují Jižní Korea a Japonsko.
„Diskutujeme o tom, protože od ruské agrese na Ukrajině se stal svět mnohem více nestabilním. Něco, co se děje ve východní Evropě, se netýká pouze východní Evropy, ale přímo ovlivňuje situaci i u nás v Pacifiku. Právě proto se spolupráce mezi východní Asií a NATO stává nesmírně důležitou,“ sdělil Hajaši CNN.
Americká televize zároveň upozornila, že úvahy o tvorbě styčného úřadu NATO v Japonsku neznamenají, že by země usilovala o vstup do aliance jako takové.
Čína se zlobí
Námluvy Japonska a NATO přesto neušly nejsilnějšímu hráči v regionu – Číně. A Peking informaci nevzal právě s klidem.
„Asie je perspektivním územím pro spolupráci a středobodem mírového rozvoje. Neměla by se stát útočištěm pro ty, kdo vyhledávají geopolitické boje,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ningová.
Číně se vleklý konflikt na Ukrajině hodí, na válce nekřesťansky vydělává i Česko, říká Zrno
Pokud by někdo mohl Moskvu donutit k nějakým ústupkům, tak je to Čína. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl vedoucí zahraniční redakce Matyáš Zrno. Na druhou stranu ale upozornil, že Čína má jen své vlastní zájmy a vleklý konflikt jí tak může vyhovovat.
„Expanze NATO na východ a zasahování do záležitostí Asie a Tichomoří bezesporu podkopávají regionální mír a stabilitu,“ dodala.
Čína sama přitom vede s Japonskem mnohé územní i politické spory. Rusko s Japonskem se pak dlouhodobě přou o Kurilské ostrovy.
Japonská diplomacie odmítá, že by sbližování s NATO vytvářelo prostor pro růst napětí ve východní Asii.
„Nemyslím si to. Nikoho neurážíme. Jen se bráníme jakýmkoli zásahům a obavám a v některých případech také výhrůžkám,“ uzavřel Hajaši.
Diskuze o potřebě Severoatlantické aliance se rozhořela po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V reakci na konflikt do paktu vstoupilo Finsko, o členství usiluje také Švédsko.
