Reportér CNN z Kyjeva o situaci v ostřelovaných oblastech
Rusko v pondělí stejně jako před týdnem masivně bombardovalo Kyjev a další ukrajinská města. Může k takovým úderům docházet pravidelně? Vojenský analytik Lukáš Visingr v rozhovoru pro CNN Prima NEWS upozornil, že se Rusku výrazně tenčí zásoby moderních raket, které by pravidelně na ukrajinská města mohlo posílat. O tom, že Moskvě dochází rakety, může svědčit i masové nasazení sebevražedných bezpilotních letounů íránské výroby z posledních dnů.
„Rusko si dlouhodobě nemůže dovolit zasypávat ukrajinská města raketami. Ty jim dochází. Existují i kalkulace, že z některých moderních typů raket Rusům zbývá už jen pár desítek. Navíc nemohou ani nasadit tolik raket, kolik by chtěli. Spousta střel totiž selhává,“ řekl Visingr pro CNN Prima NEWS.
Že se zásoby moderních raket Rusku výrazně tenčí, v posledních dnech naznačil například ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Na Twitteru zveřejnil konkrétní data, která ovšem nemusí být zcela přesná. „Ruská vojenská porážka je nevyhnutelná,“ dodal Reznikov s ohledem na ruské zásoby.
Demilitarization of russia.
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) October 14, 2022
By using hundreds of high-precision missiles against civilian objects of Ukraine, the aggressor state reduces its ability to strike the military targets. Two conclusions:
- russia's military defeat is inevitable;
- russia is a terrorist state. pic.twitter.com/KHeM7AaGlb
Během pondělního útoku na Kyjev a další města pak Rusko využívalo především íránské sebevražedné drony Šáhid-136. „Jsou levné, jednoduché a mají poměrně dlouhý dosah. Můžou tak ohrožovat celé území Ukrajiny. Írán tyto zbraně může dodávat ve velkém, což je pro Rusy vzhledem ke stavu vlastních zásob důležité. Své nedostatky mohou těmito drony alespoň částečně suplovat,“ vysvětlil Visingr.
V boji na frontě je však tato technologie podle vojenského analytika jen těžko použitelná. Kvůli způsobu navigace totiž nedokáže zasáhnout pohybující se objekty a musí se soustředit na statické cíle. „Co se týče prestiže, tak pro Rusko to znamená další velkou ránu. Jako světová velmoc se muselo snížit k tomu, že nakupuje zbraně u Íránu,“ doplnil Visingr.
Ani vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno nepředpokládá, že by ruské nasazení íránských dronů mělo nějak změnit povahu bojů na Ukrajině. „Každá nová zbraň působí překvapení, ale žádná není sama o sobě spasitelná. Sebevražedné drony nyní Rusům pomáhají. Vždy je tu ale prostor pro adapci. Ukrajinci se s těmito bezpilotními letouny učí bojovat. Jsou už zvyklí na leccos,“ uvedl.
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského útoku v Kyjevě, 17. října 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Ruský masivní útok na Kyjev odnesla i obytná budova. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté v Kyjevě sestřelili íránský dron ruské armády. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté v Kyjevě sestřelili íránský dron ruské armády. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského bombardování Kyjeva, 17. říjen 2022 Zdroj: AP
Následky ruského útoku v Kyjevě, 17. října 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Ruský masivní útok na Kyjev odnesla i obytná budova. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté v Kyjevě sestřelili íránský dron ruské armády. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští policisté v Kyjevě sestřelili íránský dron ruské armády. (17. října 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022) Zdroj: AP
Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022) Zdroj: AP
Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022) Zdroj: AP
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění. Zdroj: Profimedia.cz
Následky ruského bombardování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022) Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Následky ruského ostřelování Kyjeva, 10. října 2022 Zdroj: AP
Cílem ruského útoku v Kyjevě se stal i německý konzulát. (10. října 2022) Zdroj: AP
Podle Visingra Moskva údery na ukrajinskou infrastrukturu a civilní oblasti sleduje dva konkrétní cíle: „Rusové chtějí poškodit ukrajinskou infrastrukturu, tedy dodávky elektřiny, plynu, tepla, vody a podobně. To může mít nějaký efekt, ale Ukrajincům se daří infrastrukturu docela rychle obnovovat. Škody jsou pro Ukrajince citlivé, ale nejsou zatím fatální.“
Válka na Ukrajině
Druhým záměrem Kremlu je podle něj zlomit ukrajinskou morálku. Tato psychologická rovina je ale pro Rusy totálně kontraproduktivní. Ukrajinci se naopak víc zatvrdí a budou ještě odhodlaněji bránit svou zemi. Navíc posledními útoky Rusko pomohlo urychlit dodávky západních zbraní na Ukrajinu. Brzy se začnou hrnout protivzdušné systémy,“ dodal expert.
Pravdou je, že hned po pondělním a úterním ruském bombardování Kyjeva z minulého týdne Ukrajinci obdrželi od Německa první dodávku systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Brzy by také znovu měly pomoci Spojené státy.
„Na Ukrajině začala nová éra protivzdušné obrany. IRIS-T z Německa jsou už zde. Americké NASAMS se blíží. A to je jenom začátek. Potřebujeme víc takových systémů,“ reagoval na západní pomoc ministr Reznikov.
Hlavní priorita NATO
A co dodávka zmíněných systému znamená v praxi? „IRIS-T SLM je opravdu velmi výkonná zbraň, která je mimo jiné určená k sestřelování raket s plochou dráhou letu. Brzy by také na Ukrajinu měly dorazit první americko-norské systémy NASAMS. Určitě to pro ukrajinskou vzdušnou obranu bude znamenat výraznou posilu,“ řekl Visingr.
IRIS-T SLM je moderní protiletadlový raketový systém krátkého a středního dosahu. Jeho rakety jsou schopné zasáhnout velké množství druhů cílů včetně letounů, vrtulníků, dronů, střel s plochou dráhou letu, a dokonce i některých typů balistických raket. NASAMS je zase moderní systém protivzdušné obrany středního až dlouhého dosahu. Běžně odpaluje střely AMRAAM, které ničí cíle do vzdálenosti až 33 kilometrů a do výšky 15 kilometrů.
K záměru Německa a USA se rychle připojilo Španělsko, které Ukrajině předá čtyři protivzdušné systémy Hawk. Pozadu nehodlá zůstat ani Západ jako celek. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dokonce záměr posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu označil za novou hlavní prioritu Severoatlantické aliance.
