Rusové v referendu podpořili ústavní změny, které umožní prezidentu Putinovi zůstat u moci až do roku 2036
Doživotní Putin a jiné radosti. Hlasování o změnách ruské ústavy skončilo podle očekávání ve prospěch ruského prezidenta. CNN Prima NEWS se zeptalo expertů, co to pro Rusko znamená.
Na tváři místopředsedy ruské Státní Dumy Pjotra Tolstého září spokojený úsměv. „Změní se doslova všechno. Doufám, že novela ústavy bude základem pro jinou cestu Ruska. Bude to jiná země,“ podělil se pro CNN Prima NEWS o emoce z hlasování o nové podobě ruské ústavy. Zároveň si tak trochu zoufá. Ne snad nad výsledkem. Po schválení novely ústavy poslance čeká nelehká práce. „Teď budeme muset schválit víc jak 70 zákonů,“ dodává na vysvětlenou.
Rusové ve středu 1. července definitivně posvětili změnu ústavy. Pro balíček změn, jehož stěžejním bodem bylo anulování funkčního období Vladimira Putina, aby mohl vládnout do roku 2036, hlasovalo 65 procent oprávněných ruských voličů. 78 procent se vyjádřilo pro změny, skoro třetina zaškrtla v hlasovacím lístku políčko „nět“.
Hlasování kvůli koronavirové krizi probíhalo týden. A často v kuriózních podmínkách. Urna na hlasy o budoucnosti Ruska se objevila v autobusech, na lavičkách, na poli, na pískovištích a nebo v kufru automobilu. Vše s povolením ruské Ústřední volební komise. Prý to byla vhodná alternativa kvůli epidemiologické situaci v zemi.
V Rusku jde do finále hlasování o ústavních změnách. Podrží občané Putina?
Středou končí v Rusku týdenní referendum, ve kterém voliči hlasovali o ústavních změnách. Tou nejvýraznější úpravou je navrhovaná anulace dosavadních volebních období Vladimira Putina. Ruský prezident by tak mohl potenciálně vládnout Kremlu až do roku 2036. Podle předběžných odhadů výsledků není o schválení ústavních změn pochyb.
„Lidí chodilo během toho týdne dost. Záviselo to na různých maličkostech. Když zastavil na zastávce před školou autobus, přišlo víc lidí. Když skončil v televizi oblíbený film, tak přišlo hodně babiček,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS předsedkyně okrskové volební komise na jihu Moskvy Marina Alexandrovna.
Postarší dáma ve zdravotní roušce je ráda, že hlasování probíhalo v několika dnech. „Lidé si mohli vybrat, kdy přijdou, a nebyl nával. To víte, všichni se bojíme koronaviru,“ dodává. Urny, které má na starosti, byly pár hodin před uzavřením volební místnosti z poloviny plné.
Poprvé Rusové mohli hlasovat elektronicky. Ale pouze v Moskvě a ve 400 kilometrů vzdáleném Nižním Novgorodu. Novinku však voliči příliš neocenili. Z domova se ke změně ústavy vyjádřila zhruba desetina právoplatných voličů z obou měst.
Výsadní pravomoci pro Putina
„Podle mého názoru je pro Rusy hlasování velmi důležité. Nevnímali ho konkrétně jako referendum o změny ústavy, ale jako referendum o důvěře k tomu směřování, jakým se ubírá Rusko, a jako referendum o důvěře k prezidentovi Vladimiru Putinovi. V tomto smyslu pro všechny Rusy, nehledě na jejich postoj k novele ústavy, bylo důležité ukázat zpětnou reakci,“ popisuje význam hlasování o novele ústavy pro CNN Prima NEWS Nikita Daňuk, politolog a člen Veřejné komory prezidentského orgánu pro součinnost ruské společnosti s vládou.
Alexandr Gnězdilov, člen federálního politického výboru strany Jabloko, má však příkřejší pohled. „Ještě v lednu nikdo v Rusku neusiloval o změnu ústavy. Jestli tedy nebudeme počítat Kreml a státní televizní stanice. Změnu ústavy potřebuje pouze jeden člověk a jeho klientela,“ rezolutně tvrdí.
Rusko tvrdě reaguje na vyhoštění svých diplomatů. Co říkají tamní média a politici?
Rusko chystá tvrdou reakci na vyhoštění dvou ruských diplomatů v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby otravou třem českým komunálním politikům. Ruské ministerstvo zahraničí naznačuje, že odvetným vyhoštěním českých diplomatů z Moskvy to nemusí skončit. Nabízíme vám pohled na věc z ruské perspektivy.
Podle slov představitele opoziční strany není problém pouze v tom, že Vladimir Putin bude moci v Rusku fakticky doživotně vládnout. Změna ústavy naděluje ruskému prezidentovi výsadní pravomoci.
„Problém není pouze v anulovaní prezidentského mandátu a Putinově doživotní vládě. Důležitá je například novela o právu prezidenta odvolat soudce Ústavního soudu, jmenovat 30 členů horní komory parlamentu, záruka prezidentovi doživotní imunity a jeho jmenováním doživotním senátorem. Je nutné zdůraznit, že celkově došlo k nelegálnímu postupu při schválení ústavním změn a nelegálnímu vyhlášení plebiscitu. Je to názorná ukázka, že prezident stojí nad zákonem,“ podotýká Gnězdilov pro CNN Prima NEWS.
Politolog Daňuk je přesto přesvědčen, že nazrál čas změnit ruskou ústavu. „Jednoznačně bylo důležité upravit ústavu. Úpravy utváří právní základ státu, který dnes v Rusku existuje. Zakládá současně sociální a kulturní fundament. Jde i o ochranu naší historie a naší historické paměti. Změna ústavy přetváří politický systém Ruska, více pravomocí budou mít regiony a parlament,“ míní.
Expert si myslí, že i po schválení změn ústavy Putin sotva zůstane u moci do roku 2036. „Putin výborně chápe, jak funguje státní aparát. Kdyby nyní oznámil, že už nebude usilovat o prezidentské křeslo, tak ministři a gubernátoři přestanou plnit jeho výnosy. A to by se negativně odrazilo na dědictví Vladimira Putina i na tom, jak ho vnímá společnost. Změna ústava se samozřejmě nedělala jen kvůli anulovanání Putinova funkčního období,“ vysvětluje.
Nová realita, staré Rusko
Probudilo se Rusko do nové reality schválením změn ústavy? Člen širšího vedení strany Jabloko si to nemyslí. Vše jde prý jako po drátkách k ještě tvrdšímu upevňování autoritativního režimu v zemi.
„Snaha prezidenta koncentrovat všechnu moc ve svých rukou začala v roce 1993. Tehdejší schválení super-prezidentské ústavy byl pouze první krok. Poté volená Rada federace byla nahrazena šéfy regionů a regionálních parlamentů, a potom je samotné zaměnili absolutně neznámé osoby, které nereprezentují zemi. Poté, po teroristickém útoku v Beslanu, byly zrušeny volby šéfů regionů. Poté byla rozšířena prezidentská funkce ze 4 na 6 let. Byl zrušen Nejvyšší arbitrážní soud. Hlasování o změnách ústavy je součástí dlouhotrvajícího procesu. Stát už nechce plnit rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která pravidelně brání ruské občany. Prezident chce vládnou věčně a přímo utvářet jak parlament, tak i soudy,“ vysvětluje Alexandr Gnězdilov.
Opačného názoru je Nikita Daňuk. „Měnit ústavu můžeme do nekonečna, ale vše záleží na tom, jak se změny budou aplikovat. Ústava je hlavní zákon země. A hlavní zákon země je nadstavbou pro další výnosy a reformy. To, co schválila ruská společnost na hlasování, se přijímá na desetiletí dopředu. Transformační proces, který bude spuštěn, nezmění okamžitě naší zemi. Ne. To je dlouhodobý proces. Strategický. Ukazuje směřování země,“ popisuje význam novely ústavy člen Veřejné komory.
Co se v Rusku změní?
Změna ústavy, vyjma prodloužení Putinova funkčního období, se týká širokého spektra sociálních, ekonomických a politických oblastí. Nově se v ruské ústavě objeví například povinnost pravidelné valorizace důchodů. Rusko se vyváže z plnění norem mezinárodního práva. V ruské ústavě bude zakotveno manželství jako svazek muže a ženy. Zároveň dojde ke kosmetickému rozšíření pravomocí ruského parlamentu.
Balík změn v ústavě, které původně inicioval Putin svým projevem k zákonodárcům v polovině ledna, už schválily obě komory parlamentu i ústavní soud a sám Putin jej již podepsal. Všeobecné hlasování bylo posledním krokem pro uvedení změn v platnost.
