Za drobný dar Ukrajině dostala Ruska 12 let vězení
Soud v Jekatěrinburgu uložil ve čtvrtek 12 let vězení za vlastizradu Xeniji Karelinové, která má občanství Ruska i Spojených států. Žena byla obžalována kvůli tomu, že předloni v únoru, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, poskytla drobný příspěvek (přibližně 50 dolarů, tedy asi 1 140 korun) ukrajinské charitě v USA na podporu napadené země. Informovaly o tom ruské agentury.
Karelinová si má trest odpykat v trestanecké kolonii s obecným režimem. Má také zaplatit pokutu ve výši 300 tisíc rublů (asi 77 tisíc korun), napsala agentura Interfax s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Sám soud v tiskovém prohlášení zdůraznil, že obžalovaná plně přiznala svou vinu. Verdikt nabude právní moci po 15 dnech, pokud se ani obhajoba, ani obžaloba mezitím neodvolají, dodal Interfax.
ČTĚTE TAKÉ: Láhev vodky za 850 rublů. Rusko během války rapidně zdražuje alkohol, mohou za to i sankce
„Není to nic jiného než krutá mstivost,“ reagoval na verdikt mluvčí Bílého domu John Kirby. „Bavíme se o 50 dolarech darovaných lidem, kteří trpěli na Ukrajině, a označit to jako zradu je naprosto směšné,“ citovala jej agentura AFP.
Nápad opilců, který už Zelenskyj nezastavil. Jak Ukrajinci přišli na sabotáž Nord Stream?
Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem skromné ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ. List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele z oblasti obrany a bezpečnosti, kteří se buď operace přímo zúčastnili nebo o ní věděli. Všichni uvedli, že plynovody byly legitimními cíli v rámci konfliktu, který Rusko v únoru 2022 rozpoutalo na Ukrajině.
Prokuratura původně žádala pro třiatřicetiletou Karelinovou z Los Angeles 15 let ve vězeňském táboře. Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že Karelinová se opakovaně zúčastnila akcí na podporu Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské agresi.
V Rusku, kde byla navštívit své rodiče, ji zatkla policie letos v lednu kvůli údajné výtržnosti. Později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady. Karelinová se narodila v Rusku, ale v roce 2012 emigrovala do USA a v roce 2021 získala americké občanství.
Soudní proces s ní se konal za zavřenými dveřmi, jak je zvykem v podobných případech. Ruské úřady v posledních letech stále více potírají kritické hlasy, disent a odpůrce režimu. Poté, co v roce 2022 ruská armáda zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu, úřady přitvrdily, aby umlčely veškerou kritiku a nesouhlas s válkou.
Počátkem srpna se odehrála výměna 26 vězňů, která je označována za největší mezi Moskvou a Západem od studené války. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného a odsouzeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Rusko propustilo mimo jiné amerického novináře Evana Gershkoviche, Alsu Kurmaševovou a také několik vězněných ruských kritiků Kremlu.
Karelinová součástí výměny nebyla, ale podle jejího právníka Michaila Mušajlova doufá, že by se jí mohla týkat v budoucnu. „Výměna není možná, dokud nenabude právní moci soudní verdikt. Po verdiktu budeme samozřejmě pracovat tímto směrem,“ řekl advokát minulý týden podle agentury Reuters.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Unikl Putinův tajný plán jaderného útoku. Odhaluje místa, na která Rusko cílí
