Poloostrov Krym už nemusí být v ruských rukou moc dlouho, domnívá se bývalý důstojník britského královského námořnictva Tom Sharpe. Podle něj se totiž Ukrajincům otevřela cesta, jak území odříznout od dodávek z Moskvy. Klíčem je podle experta již tolikrát skloňovaný Kerčský most. Podle webu The Guardian je však jeho zničení pro obránce velkou výzvou. Rusové si totiž strategického významu této dopravní tepny uvědomují a dobře ji chrání.
Krym je v očích ruského vůdce Vladimira Putina „nepotopitelná letadlová loď“. Poslední dobou je však poměrně nebezpečné být na její palubě, domnívá se Sharpe. Britský vojenský expert v komentáři pro web The Telegraph připomněl časté útoky Ukrajinců na lodě kotvící v krymských přístavech a popsal, že tato ruská „nepotopitelná bárka“ už nemusí být pod kontrolou Kremlu příliš dlouho.
ČTĚTE TAKÉ: Vzpruha pro ukrajinský pluk Azov. Dostane zbraně i výcvik od Američanů, Moskva zuří
Časy, kdy Černomořská flotila ohrožovala ukrajinské lodě, jsou podle experta pryč, protože Moskva prý už nedokáže zaměřit lodě kotvící na západě moře. Kyjevu se navíc podle experta otevřela cesta, jak dostat poloostrov opět do svých rukou (Krym byl součástí Ukrajiny až do jeho anexe Ruskem v roce 2014, která byla provedena v rozporu s mezinárodním právem, pozn. red.).
Ukrajinci zasáhli ruskou chloubu za miliardu. Putin zuří, zní z Kyjeva po útoku na základnu
Ukrajinská rozvědka v neděli na svém webu oznámila, že v ruské Astrachanské oblasti zasáhla na letecké základně v Achtubinsku stíhačku Su-57, nejmodernější letoun používaný ruským letectvem. Podle mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova jde o velkou ránu pro Kreml. Prezident Vladimir Putin kvůli tomu prý zuří.
Klíčové má podle něj být rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena, který Ukrajincům umožnil využívat Američany dodané balistické rakety ATACMS i k útoku na ruské území. Díky svému doletu, který u moderních verzí činí až 300 kilometrů, by se obránci mohli opět zaměřit na veledůležitou logistickou tepnu – Kerčský most.
Obě tepny na dostřel
Putinova chlouba je jedním ze dvou pilířů zásobování ruských jednotek na ukrajinském území. Most zásobuje nejen Krym, ale také jednotky na frontové linii podél Dněpru. Druhou cestou, jak se nutný materiál dostává na bojiště, je nově vybudovaná železnice na jihu okupovaných částí Ukrajiny.
Vzhledem k tomu, že Kyjev by podle analýzy deníku Forbes mohl mít k dispozici moderní verze ATACMS, obě logistické tepny jsou na dostřel. Ukrajinci tak na ně podle Sharpea mohou zaútočit, kdykoli se jim zachce. Vysoký představitel Hlavního zpravodajského ředitelství (HUR) ukrajinského ministerstva obrany už dříve deníku Guardian řekl, že k útoku na téměř 20 kilometrů dlouhý most dojde v první polovině letošního roku.
ČTĚTE TAKÉ: Záběry ničivé exploze. Ukrajinci rozmetali ruský želví tank, dron proletěl přímo poklopem
Nebylo by to poprvé, co by most, který v roce 2018 slavnostně otevíral sám ruský vůdce, Ukrajinci poškodili. V říjnu 2022 se ho Ukrajincům díky bombě propašované v kamionu podařilo na několik týdnů částečně vyřadit z provozu. V červenci 2023 pak most zasáhly ukrajinské vodní drony.
GALERIE: Od začátku války poničili Ukrajinci Kerčský most již dvakrát
Exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: profimedia.cz
Exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: AP
Exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: ČTK
Důsledky exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: Profimedia.cz
Důsledky exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: Profimedia.cz
Důsledky exploze na Kerčském mostě po ukrajinském útoku v říjnu roku 20222 Zdroj: AP
Kerčským mostem otřásly exploze, červenec 2023 Zdroj: AP
Kerčským mostem otřásly exploze, červenec 2023 Zdroj: AP
Sharpe dále uvedl, že po případném zničení či vážném poškození mostu by se Ukrajincům mohla otevřít cesta k vylodění na poloostrově a jeho obsazení. Mělo by to tu výhodu, že by se vyhnuli nutnosti útočit na připravené frontové linie. Podle Západu však Ukrajina nemá dostatek námořních zdrojů na uskutečnění tohoto typu útoku.
Česko vycvičí další tisíce Ukrajinců, říká Černochová. K Macronově iniciativě se nepřidá
Česká republika by letos mohla vycvičit čtyři tisíce ukrajinských vojáků na českém území, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). S ohledem na geografickou blízkost vojenského prostoru v Libavé na Olomoucku a Ukrajiny naopak Česko neplánuje vysílat své instruktory přímo na Ukrajinu, což podle médií zvažují některé země v rámci iniciativy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Zvýšená ochrana mostu nemusí stačit
Někteří experti míní, že se Rusové z úspěšných ukrajinských útoků poučili. Deník Guardian uvádí, že existují vážné pochybnosti o tom, zda by ukrajinská armáda byla schopna provést tak složitou operaci proti dobře chráněnému cíli. „Rusko přijalo pro ochranu Krymského mostu rozsáhlá opatření. Posílilo protileteckou obranu a rozmístilo i návnady pro řízené střely,“ píše.
Sharpe také připomněl informace britských zpravodajců, podle nichž Rusko znovu uvedlo do provozu osm lodních zátarasů na jižní straně Kerčského průlivu. Ty mají zabránit dalšímu případnému útoku vodních dronů. Expert ale připomněl, že Ukrajinci za více než dva roky od vypuknutí války několikrát prokázali mimořádnou vynalézavost při plánování svých útoků. Je tedy podle něj možné, že tato obrana nebude Rusku stačit.
Někteří spojenci Kyjeva jsou ale k opětovnému připojení Krymu k Ukrajině skeptičtí. Kritizován byl nedávný výrok polského prezidenta Andrzeje Dudy. „Nevím, zda Ukrajina získá zpět Krym. Věřím ale, že získá zpět Doněck a Luhansk,“ prohlásil Duda.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Kouř a zkáza. Ukrajinci ukázali, jak Rusové zdevastovali pohraniční město Vovčansk