Rusové jsou zoufalí. Putinovi dochází zbraně, vojáci i spojenci, říká šéf britské rozvědky
Výběr redakce
Situace ruské armády je zoufalá, trpí nedostatkem zbraní, vojáků i spojenců. Tvrdí to Jeremy Fleming, šéf britské zpravodajské služby GCHQ. Pravděpodobnost, že ruský prezident Vladimir Putin použije na Ukrajině taktickou jadernou zbraň je podle něj malá. Kdyby k tomu přece jen mělo dojít, západní zpravodajci by nejspíš útok odhalili dříve, než by byl vůbec nařízen.
Přestože jsou kybernetické schopnosti Rusů na vysoké úrovni, západní zpravodajské služby by se pravděpodobně dozvěděly o jaderném útoku ještě dřív, než by k němu byl vydán rozkaz, je přesvědčen Fleming. Varoval nicméně, že hrozba nukleárního útoku za strany Ruska je stále reálná. „Domnívám se, že postoj prezidenta Putina má zatím k takovému způsobu boje daleko. Je však nutné se tohoto rizika obávat,“ cituje ho web The Times.
Rusko nyní ovšem nemá příliš sil ani na další rozsáhlejší útoky na Ukrajině podobné těm, které provedlo začátkem tohoto týdne. Postrádá k tomu dostatečné množství řízených střel, přiznal podle webu i ruský vojenský expert Pavel Luzin. Dodal, že rakety odpálené tento týden na ukrajinské cíle si musela ruská armáda šetřit několik měsíců. Podle něj má stále zásoby starých sovětských střel X-22, protiletadlových raket S-300, Tochka-U a Uragan, ale i ty vlastní jen v omezeném množství.
Čtěte také
Luzin uvedl, že Moskvě v současnosti chybí organizační i technologické prostředky k urychlení výroby nových raket, případně k jejich zakoupení v jiných zemích. „Možné je tak ostřelování jen méně účinnými raketami nebo prostřednictvím íránských dronů, ale to nemá žádný zásadní dopad,“ řekl pro opoziční web Insider.
Zásoba raket se tenčí
Ruskou armádu citelně zasáhly sankce, které na Rusko uvalil Západ, Putinovy zásoby raket se proto rychle ztenčují. Zdlouhavé boje také značně zatěžují ruskou státní kasu, která má potíže utáhnou obrovské armádní výdaje, uvádí The Times.
Ruská ekonomika se však celkově ukázala být odolnější, než se zprvu mohlo zdát, přestože to v jednu chvíli vypadalo, že by saknční strategie mohla fungovat. Ruská centrální banka oznámila, že letos očekává pokles národní ekonomiky až o 10 procent. Nicméně téměř osm měsíců po invazi se Rusko z šoku pomalu zotavuje. Centrální banka revidovala svůj výhled a hovoří již o poklesu o pouhá čtyři procenta
Čtěte také
To má dva důvody – zaprvé, Rusko si vytvořilo pro tento případ jednu z největších světových rezerv deviz a zlata. „Putin totiž plánovat tuto válku nejméně deset let,“ vysvětluje Timothy Ash, spolupracovník Královského institutu pro zahraniční záležitosti. Sankce navíc zvýšily ceny energií. Zlevněnou ruskou ropu a plyn tak ochotně začala nakupovat Čína a Indie, což Moskvě kompenzuje ušlé zisky ze Západu. Ten nicméně věří, že jedním z hlavních dopadů uvalených sankcí byl odliv mladých Rusů směrem na Západ, což oslabí ekonomiku této velmoci dlouhodobě.
Je čas ukázat nezlomnost
Navzdory hrozbám Kremlu a zvýšenému napětí v Evropě, se NATO nyní dál drží svého plánu uskutečnit příští týden své pravidelné cvičení sil jaderného odstrašení. Jens Stoltenberg, generální tajemník Severoatlantické aliance, označil případné zrušení dlouho připravovaných manévrů za chybu, která by vyslala Moskvě špatný signál. Do cvičení nazvaného Steadfast Noon se zapojí celkem 14 členských států NATO včetně letadel schopných nést jaderné zbraně. „Je čas ukázat nezlomnost,“ zdůraznil Stoltenberg.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval skupinu G7, aby urychlila dodávky špičkových systémů protivzdušné obrany, které byly Kyjevu přislíbeny v červnu. Ve svém video-projevu k lídrům G7 zdůraznil, že Moskva tento týden vypálila do civilních oblastí Ukrajiny přes sto raket poté, co byl výbuchem poškozen Kerčský most, který spojuje Krym s pevninou. Zelenskyj to označil za akt terorismu. „Žádám vás, abyste posílili finanční pomoc s cílem vytvořit účinný vzdušný štít pro Ukrajinu,“ vyzval představitele G7.
Čtěte také
Roman Casado se soustřeďuje na zahraniční témata. Prošel redakcemi jako jsou Týden nebo Český rozhlas. Působil také v České televizi.
