Jiří Just o aktuální situaci na Ukrajině
Klidně i dvacet let ve vězení a soud za zavřenými dveřmi. To podle politologa a spolupracovníka CNN Prima NEWS v Moskvě Jiřího Justa může čekat pět zadržených Rusů podezřelých z výbuchu mostu na Krym. Dále podotkl, že Ukrajinci na východě země zažívají problémy a že použití jaderných zbraní Ruskem nelze vyloučit.
Ruská tajná služba FSB oznámila, že zadržela osm podezřelých z útoku na Kerčský most – pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie. Za organizátora útoku podle ruské agentury TASS označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova.
„Pokud tyto Rusy skutečně zadržela FSB, bude je se vší pravděpodobností soudit. Jak je ruskou tradicí, soud proběhne za zavřenými dveřmi. Dostanou 15 až 20 let ve vězení, ale třeba se je podaří za pár měsíců či rok vyměnit za ruské špiony zadržené na Ukrajině, což je standardní praktika. Situaci na ukrajinské frontě to však nijak neeskaluje,“ sdělil k tomu Just.
Rusko podle něj skutečně odhalilo viníky, kteří se na výbuchu mohli podílet. „Jsou detailně popsány nejen osoby, ale také cesta výbušnin. Může se to zdát jako scéna z akčního filmu. Výbušnina šla prve z ukrajinské Oděsy do Bulharska, pak do Gruzie, následně do Arménie, zpět do Gruzie a pak do Ruska. Na mostě pak měl agent ukrajinské tajné služby kamion s výbušninou odpálit na dálku. Je nutné zdůraznit, že ukrajinská tajná služba je mimořádné efektivní a vynalézavá,“ popsal Just s tím, že nepochybuje, že se celá akce takto mohla skutečně odehrát.
Ukrajincům se postup nedaří
Okomentoval i současnou situaci na bojišti. „Na severovýchodě Ukrajiny jsou dvě bojiště. Poté, co Ukrajinci osvobodili město Lyman, se snaží postupovat dál na Luhansk. To se jim však moc nedaří. Podle informací v posledních dnech dochází k útokům ruské armády poblíž Lymanu či města Kremena,“ uvedl.
Válka na Ukrajině
Boje pak probíhají i na jihovýchodě Ukrajiny, a to nedaleko města Cherson. „Před týdnem jsme viděli postup Ukrajinců o deset až dvacet kilometrů, nyní jde o poziční boje. Rusové se snaží zvrátit situaci, což se jim částečně daří. Není to ale tak, že by se opět vracela situace z března nebo dubna letošního roku, kdy se jednalo o masivní útoky. Jde o poziční boje na prostoru pěti, možná deseti kilometrů čtverečních,“ zdůraznil Just.
Putin má vlastní logiku
Nadále však panují obavy, že Putin nasadí jaderný arzenál. „K tomuto kroku Rusko sáhne až v nejzazší chvíli, kdyby Ukrajinci dobývali Luhansk, Doněck nebo šli na Krym. V té chvíli by byla aktivována jeho zásada v doktríně – pokud bude existenčně ohrožen ruský stát nebo územní celistvost ruské federace, může Rusko nasadit jaderné zbraně,“ vysvětlil.
V této fázi se ale ještě nenacházíme. „Málokdo věřil, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Vypadalo by to nelogicky, nic by tím nezískalo. Ale stejně se to odehrálo. Více než sedm měsíců vidíme utrpení Ukrajinců a zločiny ruské armády. Pro Putina to však má vnitřní logiku. Proto bych nasazení jaderných zbraní definitivně nevyloučil,“ dodal Just.
