Rusové ostřelují Mariupol i Irpiň. U Kyjeva obsadili psychiatrickou léčebnu se 670 lidmi

Mariupol před válkou.

Rusko oznámilo na dnešek klid zbraní u východoukrajinských měst, to se však nedodrželo

Podle Sergeje Orlova, místostarosty Mariupolu, zneužila ruská armáda v sobotu dopoledne domluvený mír zbraní kvůli humanitárnímu koridoru k tomu, aby se lidé shromáždili na jednom místě připraveni opustit město. Poté spustila na civilisty v autobusech a autech palbu. Orlov to řekl ve videohovoru pro americkou CNN. Pod palbou je i město Irpiň, tisíce lidí odtud prchají do Kyjeva. Ruské jednotky také převzaly kontrolu nad psychiatrickým zařízením ve městě Borodjanka severozápadně od Kyjeva.

„Byli jsme připraveni evakuovat něco mezi dvěma a třemi tisíci obyvateli do Záporoží. Dohoda zněla, že ráno dojde k přerušení palby a my začneme shromažďovat lidi k evakuaci. Jenže neútočení trvalo z ruské strany pouhých třicet minut. Poté začaly ruské síly vytrvale ostřelovat Mariupol,“ řekl tamější místostarosta.

Použili prý všechno, co měli – vzdušné bomby, rakety, dělostřelectvo. „I po tomto ostřelování se nám podařilo na třech místech shromáždit dohromady zhruba dva tisíce lidí, kteří byli připraveni k evakuaci. Ostřelování ale pokračovalo a zaměřilo se na připravené evakuační autobusy. Takže jsme museli vyzvat lidi, aby se schovali v krytech. A pak začala ruská armáda dělostřelecky ostřelovat ta místa, kde se lidé půl hodiny předtím shromáždili,“ popsal Orlov dále události.

„Jsem si stoprocentně jistý, že cílem toho ostřelování bylo zabít co nejvíce civilistů. Měli přesné informace, kde se evakuační autobusy nacházejí. Po dnešku jsem si úplně jistý, že cílem Putina je zlikvidovat Ukrajinu jako národ,“ dodal místostarosta Mariupolu.

Civilisté prchají i z města Irpiň

Ze zhruba šedesátitisícového ukrajinského města Irpiň se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva. Město, které se nachází zhruba 25 kilometrů od ukrajinské metropole, ostřeluje ruská armáda a část obyvatel nemá přístup k tekoucí vodě, elektřině či plynu, napsal v sobotu španělský deník El País.

S evakuací civilistů pomáhají i ukrajinští vojáci, z nichž část ale pokračuje dále k bojovým pozicím. Odchod lidí ztěžuje demolice mostu, kterou provedla ukrajinská armáda, aby zpomalila postup ruských jednotek v případě, že město padne do jejich rukou.

Lidem na odchodu žehná katolický kněz Tadeáš, který chce ale ve městě zůstat. V posledních hodinách bomby dopadly na vlakové nádraží a další části města. Právě bombardováním nádraží a železnice, která by byla klíčová pro odchod civilistů z města, podle ukrajinských představitelů ruské vojsko dokazuje, že jeho cílem jsou civilisté.

Odchod do Kyjeva však výrazně ztěžuje také to, že ukrajinská armáda vyhodila do povětří klíčový most na silnici do ukrajinské metropole. U trosek mostu se přesto shromažďují stovky až tisíce lidí, kteří chtějí uprchnout z oblasti. Pomáhají jim v tom členové armády a domobrany. Další vojáci však směřují dále k bojovým pozicím.

„Nemám kontakt se svou rodinou, nemám telefon a internet nefunguje,“ řekl reportérovi deníku El País muž, který říká, že jeho úkolem je bránit město.

Nemocným chybí léky

Ruské jednotky v sobotu převzaly kontrolu také nad psychiatrickým zařízením ve městě Borodjanka severozápadně od Kyjeva. S odvoláním na místní správu o tom informovala agentura Reuters. V léčebně je 670 lidí.

„Nevíme, jak je evakuovat, jak jim pomoci,“ uvedl místní guvernér Oleksij Kuleba. „Dochází jim voda a léky. Jsou to lidé se speciálními potřebami, kteří potřebují neustálou péči. Mnoho z nich je už několik let upoutáno na lůžko,“ dodal guvernér.

Podle listu Ukrajinska pravda ruská vojska Borodjanku v předchozích dnech ostřelovala, zničeno bylo několik obytných budov. Na záběrech agentury Reuters z města lze kromě trosek vidět i zničená ruská armádní vozidla.

Od začátku invaze Rusko čelí kritice, že útočí na civilní cíle, což Moskva odmítá. K ochraně civilistů a civilní infrastruktury vyzývají OSN i další mezinárodní organizace. Ruská armáda dnes měla vyhlásit klid zbraní u měst Mariupol a Volnovachy, aby umožnila odchod civilistů. Podle místních zástupců se tak ale nestalo, a proto nebylo možné vytvořit humanitární koridory. Rusko tvrdí, že odchodu lidí zabránily ukrajinské nacionalistické síly.

Tagy: