Štáfek: Úplně se zhrozím, když mě v zahraničí poznají Češi. Co řekl o chystané svatbě?

Jakub Štáfek

Jakub Štáfek o novém filmu

Herec, režisér, producent a maskot fotbalistů Jakub Štáfek se proslavil ještě v době svého dětství. V květnu mu bude dvaatřicet a práce ho stále baví. Za pár dní zamíří do kin snímek Vyšehrad: Fylm, ve kterém si zahrál hlavní roli. Komedii z fotbalového prostředí předcházel i úspěšný seriál.

Kde se vidíte za pár let?
V ideálním případě se vidím v baráčku na Kostarice nebo na Srí Lance s rodinou a se surfem.

Lákalo by vás nadobro opustit Českou republiku? Viděl byste to tak?
Nevím. Pere se ve mně spousta věcí, ale obecně rád cestuji a samozřejmě jde i o mentalitu lidí jinde. Asi bych nemusel řešit tolik stresujících věcí a myslím, že bych měl trošku klidnější život.

Myslíte z důvodu, že vás tady lidi poznávají?
Asi také může hrát roli, že jste někde sám za sebe a nikdo vás nezná. Vždycky se zhrozím, když v zahraničí narazím na nějaké Čechy, kteří mě poznají. Ale mám rád slunce, pomáhá psychice, ať si každý říká, co chce. Moře také, takže z tohoto důvodu by mě to asi lákalo, ačkoliv mám Českou republiku moc rád.

Kdy je herci příjemné, že ho lidé poznávají, a kdy už ho to naopak obtěžuje?
V momentě, kdy jsou lidé slušní, tak s tím problém nemám. Je to součást mé práce, že se chce někdo vyfotit, něco podepsat. Ale nemám rád, když mají pocit, že jim patříte, že jste jejich majetek na základě toho, že na vás koukají každý den už 15 let na televizní obrazovce. V momentě, kdy někdo přijde a řekne: ‚Pojď, dáme fotku‘, odpovím: ‚Jak se říká?‘ Dokud prostě nepadne slovo prosím v celé větě, tak to neproběhne, nedá se nic dělat.

Co převažuje?
Věřím, že slušnost.

Netajíte se tím, že máte za sebou divoká léta. Usazenější jste začal být díky malé dcerce i bojovým sportům.
Já tomu říkám období hájení, kdy si to vlastně člověk dovolit může v nějaké třeba vyšší míře. Zase ze mě nedělejme třeba Johnyho Deppa, ale myslím, že je to přirozené, akorát s tím rozdílem, že já ve svých 20 letech byl známý, zatímco moji vrstevníci dělali to samé, jen známí nebyli. Jde o období, kdy člověk sbírá nějaká data, aby je po letech mohl zanalyzovat a říct: Bylo to fajn, bylo to hezké a pojďme trošku zase jinou cestou.

Rád analyzujete minulost?
Myslím si, že je to zapotřebí. Sebereflexe je hodně důležitá.

Práce máte stále dost. Do nových pracovních aktivit byste se ale rád pustil až na podzim. Do té doby si chcete užívat rodiny a soustředit se na svatbu. Už má nějaké konkrétnější obrysy?
Ano, má konkrétní obrysy a bude to hezké. Doufám.

Tagy: