Válka na Ukrajině (25.5.2022 12:00)
Ruská armáda pokračuje v blokádě ukrajinských přístavů a každým dnem zadělává na větší a větší problémy, které v budoucích měsících ovlivní hlavně Evropu. Jelikož je Ukrajina klíčovým exportérem pšenice, v Africe se očekává hladomor, který vyvolá migraci milionů lidí. Británie chce s dalšími státy odvrátit katastrofu speciální operací.
Ruská blokáda ukrajinských přístavů se proměnila v největší zbraň, kterou má Moskva ve válce aktuálně k dispozici. Ukrajina nemůže vyvážet klíčové komodity v čele s pšenicí a olejem. Což ovlivní jednak Kyjev, který ztrácí profit, ale také řadu států, které jsou na exportu z Ukrajiny existenčně závislé. Mezi takové patří například Egypt nebo Somálsko.
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Moskva byl raketový křižník ruského námořnictva a vedoucí loď třídy projektu 1164 Atlant Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva odpaluje raketu Vulcan (2021) Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Křižník Moskva během vojenské přehlídky u Sevastopolu v roce 2011 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Válečná loď Moskva v přístavu v kubánské Havaně (rok 2013) Zdroj: Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Válečná loď Moskva v roce 2015 nedaleko přístavu Tartus v Sýrii Zdroj: Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Satelitní snímek společnosti Maxar zachytl 7. dubna loď Moskva v sevastopolském řístavu Zdroj: AP, Maxar Technologies
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: AP
Loď Moskva ukotvená v přístavu ve městě Sevastopol na Krymu Zdroj: AP
Posádka válečné lodi Moskva salutuje ruské hlídkové lodi (2014) Zdroj: AP
Ruský křižník Moskva v akci Zdroj: AP
Lidé se symbolicky loučí s křižníkem Moskva v Sevastopolu Zdroj: Profimedia.cz
Lidé se symbolicky loučí s křižníkem Moskva v Sevastopolu Zdroj: Profimedia.cz
Kněz a veteráni ruského námořnictva na smutečním rozloučení s křižníkem Moskva ve městě Sevastopol Zdroj: Profimedia.cz
Kreml hodlá s blokádou skončit až ve chvíli, kdy Západ uvolní sankce. Na současné situaci ostatně finančně rozhodně netratí. Rusko totiž také vyváží pšenici a její cena se skokově zvyšuje. „Sankce vůči Rusku zároveň dramaticky zdražují cenu hnojiv na světových trzích, protože Rusko je jejich klíčovým producentem, respektive producentem klíčových složek hnojiv,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. „Zdražování plynu na světových trzích, které je důsledkem války na Ukrajině a západních sankcí, rovněž zdražuje hnojiva. Ta se totiž vyrábí prostřednictvím plynu,“ vysvětlil.
„Blokáda ukrajinských přístavů je Putinova dosud nejďábelštější partie. Prudký nárůst hladovějících lidí, o desítky milionů lidí, může spustit historicky bezpříkladnou migrační krizi, která by zasáhla hlavně Evropu. Jednoprocentní nárůst počtu hladovějících znamená dvouprocentní nárůst migrujících. Řeč je tedy o desítkách milionů lidí,“ obává se Kovanda.
Válka na Ukrajině
Jak situaci řešit?
Některé evropské státy nechtějí blokádě jen nečinně přihlížet a volají po konkrétním řešení. Litva chce utvořit námořní koalici, jejíž flotila by se podílela na ochraně ukrajinských lodí a mírumilovném prolomení blokády. Návrh už podpořila i Velká Británie.
Země ale nechtějí provádět operaci pod záštitou NATO, což by mohlo Rusko ještě více vyprovokovat. Státy koalice se navíc chtějí s Moskvou domluvit, aby spojeneckou námořní operaci povolila.
Litva s Británii tlačí na to, aby k ukončení blokády přispěly státy, jichž se bude současná situace kriticky dotýkat. Nejčastěji se mluví o Egyptu, který by měl podle západních zemí poskytnout ochranu ukrajinským lodím. Celý úspěch operace podle The Guardianu závisí také na postoji Turecka, které by ji muselo povolit.