Smrtící nemoc, která zprvu nebolí. Lékaři jmenují příznaky a varují před spouštěči
Denně se průměrný zdravý dospělý člověk nadechne zhruba 17 000 až 30 000krát, jde o zhruba 12 až 20 nádechů za minutu. I přesto, co vše pro nás plíce dělají, jim však stále více Čechů škodí a nezdravým životním stylem si způsobují závažnou nemoc – rakovinu plic. V tuzemsku jí každoročně onemocní více než 6 500 lidí, přičemž se jedná o čtvrtý nejčastější typ rakoviny u mužů i u žen. Jak plíce chránit a udržet je zdravé, si každoročně připomínáme 1. srpna na Světový den rakoviny plic.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ukazuje, že rakovina plic je ve světovém měřítku nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu vůbec – zabíjí více lidí než karcinom prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Podle národního onkologického registru v České republice onemocní rakovinou plic každoročně více než 6 500 lidí.
ČTĚTE TAKÉ: Cigarety, vapík i sáček: Polovina mladých Čechů holduje nikotinu. Propadají „voňavému jedu“
„Na nemoc se většinou přichází pozdě, protože plíce nebolí a první příznaky lidé často odbydou mávnutím ruky. Přibližně 85 procent těch, kteří přijdou k lékaři, již nebojují o plné vyléčení, ale o prodloužení života,“ uvedl dříve Vítězslav Kolek, tehdejší předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Typickými příznaky jsou:
- dlouhodobý kašel
- vykašlávání krve
- dušnost
- bolest na hrudi
V časném stadiu však často žádné příznaky nevznikají, což komplikuje brzký záchyt nemoci.
Čtěte také
„Plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stádiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ říká Jana Skřičková, přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno.
Tabák i elektronické cigarety stále „vítězí“
Znečištěné ovzduší, pravidelné vdechování chemických látek na pracovišti (například azbest, radon či některé druhy prachu), aktivní a pasivní kouření či genetická zátěž – to všechno jsou faktory, které mají na vznik rakoviny plic vliv. Mezi nimi však jednoznačně vede tabákový kouř.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mladých s rakovinou přibývá, příčin je celá řada, řekl Prymula. Zdůraznil význam prevence
Ten se jako nejvýznamnější rizikový faktor podílí na většině případů vzniku karcinomu plic a následného úmrtí. Mnozí z uživatelů nikotinu si hazard s vlastním zdravím uvědomili a volí proto alternativy ke klasickým cigaretám. Ty je před onemocněním ale neochrání, naopak.
„U jednoho z pěti kuřáků se postupem času vyvine CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc –, kouření z více než 70 procent způsobuje rakovinu plic. Kuřáci často přecházejí na náhrady klasických cigaret s představou, že jsou šetrnější, ale opak je pravdou. Hladina nikotinu není v těchto produktech nijak regulována, a lidé tak do sebe dostávají vysoké koncentrace jedu,“ vysvětluje Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK.
Čtěte také
Nejen aktivní, ale i pasivní přijímání tabákového kouře je rizikové pro rozvoj onemocnění plic. „Je prokázána řada diagnóz u dětí, které vyrůstaly v kuřáckém prostředí: častější záněty uší, respirační infekce, astma, snížená imunita, poruchy pozornosti a chování. Pasivní kouření bývá také spojováno se syndromem náhlého úmrtí novorozence (SIDS),“ líčí Adam Kulhánek, adiktolog a vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku 1. LF UK.
V gastronomii dostalo pasivnímu kouření stopku před osmi lety, což trvá dodnes. „Jsem vděčná, že společné úsilí vedlo k posílení boje proti kouření na politické i odborné úrovni. Dobrým signálem pro zdraví české populace je, že takzvaný protikuřácký zákon zůstal i přes snahu o změkčení v původním znění,“ uvádí Alena Šteflová, bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví.
Prevence nic nestojí a zachraňuje
Světový den rakoviny plic společnosti připomíná, jak rozhodující je včasný záchyt a prevence onemocnění – ve chvíli, kdy víme, co plicím škodí, můžeme to změnit. Ne vždy je to ale jednoduché.
Čtěte také
Změnit zaměstnání, kde vdechujeme škodlivé látky, není vždy možné ze dne na den a bydlení v horách pro všechny je také spíše utopie. Naopak přestat kouřit je sice těžkou, ale svobodnou volbou každého. Statistika ukazuje, že většina kuřáků přestává s kouřením opakovaně, v průměru více než šestkrát za život.
„Z každého pokusu je třeba se poučit: co pomohlo a co naopak vedlo zpátky k cigaretě a podle toho se příště zařídit. A když se nedaří přestat, je dobré vyhledat odbornou pomoc, která úspěšnost významně zvyšuje. Každopádně kuřákům vzkazuji: nepřestávejte přestávat!“ říká Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN.
Čtěte také
Odborná péče dnes navíc nabízí pestrou paletu moderních a klinicky ověřených přístupů, které poskytují oporu během odvykání. Mezi ně patří například náhradní nikotinová terapie nebo přípravky napodobující účinky nikotinu.
„Léky na odvykání kouření s účinnou látkou cytisin jsou podle studií ještě účinnější. Látka se naváže na nikotinové receptory v mozku, díky čemuž kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat,“ vysvětluje adiktolog Kulhánek.
I plíce můžeme trénovat
„Zpráva, která mi vyrazila dech“ či „tohle jen tak nerozdýchám“ – běžná rčení, která odkazují na něco mnohem zásadnějšího, než si uvědomujeme. Dech je jeden z nejúčinnějších nástrojů pro zklidnění, soustředění i celkovou rovnováhu těla.
Čtěte také
Stejně jako pečujeme o fyzičku, můžeme posilovat i své plíce. Inspiraci k tomu najdeme u plavců, jogínů i zpěváků – ti všichni trénují dech, kapacitu plic a výdrž. Jednoduché cvičení je například nádech nosem, krátké zadržení dechu (dvě až tři vteřiny) a co nejpomalejší výdech ústy, jako když sfoukáváte svíčku.
Tento trénink zlepšuje kontrolu výdechu a kapacitu plic. V domácích podmínkách pomáhá také brániční dýchání vleže s rukou na břiše, které rozvíjí hluboký, klidný dech a přispívá ke snižování stresu i prevenci dechových obtíží.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi hazardují s „jedem“, třetina pije alkohol hned několikrát týdně. Jak si tiše ničí zdraví?
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
