Vývoj bojů na Ukrajině: Ruské jednotky ostřelují rezidenční oblasti v Kyjevě
Válka na Ukrajině či krize cen energií a pohonných hmot tvrdě dopadají na českou korunu která v důsledku vnějších události oslabuje. V některých politických či ekonomických kruzích se proto stále zřetelněji mluví o obnovení veřejné debaty o zavedení eura v České republice, které by podle některých přineslo právě v obtížných obdobích potřebnou měnovou stabilitu.
Přijetí eura dlouhodobě prosazuje vládní TOP 09. Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že je nejdříve potřeba přesvědčit o euru českou veřejnost, která je zatím většinově proti.
„Argumentů pro euro přibývá, od ekonomických (stačí se podívat na výši úrokových sazeb) až po politické a bezpečnostní (tvrdé jádro EU tvoří země platící eurem a o přínosu EU pro bezpečnost se nyní den co den přesvědčujeme na vlastní oči). Je to zejména příležitost o přínosu eura více přesvědčit veřejnost, která je většinově proti. Této příležitosti chceme v TOP 09 využít a diskuzi zintenzivnit, proto je podpora občanů zásadní,“ sdělila předsedkyně Sněmovny pro CNN Prima NEWS.
Podobně se k euru hlásí také bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, která se netají prezidentskými ambicemi.
„Potřebujeme euro. Problém s jeho přijetím není ekonomický, ale politický. Té otázce se proto každý raději vyhne. Ceny pohonných hmot ale táhne nahoru i slabá koruna. Kdy jindy, když ne teď, by se měl náš pohled na euro změnit. Měna má pomáhat ekonomice. Koruně to nejde a doplácíme na to,“ napsala na Twitteru.
Potřebujeme Euro. Problém s jeho přijetím není ekonomický, ale politický. Té otázce se proto každý raději vyhne. Ceny PHM ale táhne nahoru i slabá koruna. Kdy jindy, když ne teď, by se měl náš pohled na Euro změnit. Měna má pomáhat ekonomice. Koruně to nejde a doplácíme na to.
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) March 8, 2022
K přijetí eura se Česká republika zavázala při vstupu do Evropské unie, takže by jej také podle ekonoma Štěpána Křečka mělo Česko v budoucnu přijmout. „Mělo by se tak stát v době, kdy to bude pro Českou republiku výhodné. Před přijetím eura by mělo dojít k výraznému posílení kurzu koruny alespoň k úrovni kolem 22 CZK/EUR,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Válka na Ukrajině
„V krizových situacích je výhodné mít velkou a stabilní měnu, která nepodléhá přílišným kurzovým výkyvům. V období, kdy koronavirovou krizi vystřídala válka na Ukrajině by euro naší ekonomice pomohlo. Z pohledu inflace je dopad eura sporný. Na jednu stranu nám inflaci pomáhají krotit vyšší úrokové sazby, než jsou v eurozóně. Na druhou stranu koruna v krizových situacích oslabuje, což zvyšuje dováženou inflaci ze zahraničí,“ doplnil ekonom.
„Kdybychom byli členy eurozóny lidem by se výrazně snížily úroky na hypotékách a náš stát by se mohl financovat levněji. Na druhou stranu bychom ztratili nástroje k ovlivňování měnové politiky, čehož se obává hlavně starší generace českých ekonomů. Důležité je si uvědomit, že úspěšnost ekonomiky není předurčena měnou. Přijetí eura nás nezbaví našich problémů a dařit se nám může s eurem i korunou,“ myslí si Křeček.
Za přijetí eura se přimlouvá také Prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „To že v Česku ceny pohonných hmot rostou rychleji než třeba na Slovensku je také dáno oslabováním koruny. Kdybychom tady dávno měli euro, tak minimálně část toho nárůstu není tak velká,“ sdělil Prouza v rozhovoru pro radio zet.
Nemůžeme se vzdát koruny, zní z opozice
Naopak současná opozice stojí tvrdě proti přijetí eura. „Nepřijmeme euro. ČR se jako suverénní země nemůže vzdát naší koruny. Momentem přijetí eura bychom přišli mimo jiné o významný proexportní nástroj, který je důležitý pro udržení nízké míry nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti našich podniků,“ stálo například ve volebním programu hnutí ANO.
Ještě razantnější postoj má hnutí SPD. „V případě přijetí eura by Evropská unie díky tomu, že Babišova vláda prosadila schválení fiskálního paktu, mohla převzít kontrolu nad rozpočtem naší země. Dále bychom museli v rámci bankovní unie platit ze svého krachující evropské banky a v rámci evropského záchranného mechanismu s názvem ESM bychom museli dát částku zhruba 350 miliard korun na krachující státy eurozóny,“ píše SPD ve svém vyjádření.
