Rusko se proměňuje v severokorejský skanzen. Přijde znárodnění i zákaz prodeje deviz
Výběr redakce
Zahraniční společnosti, které se rozhodly ukončit nebo pozastavit své aktivity v Rusku, pravděpodobně přijdou o majetek. Ruská vláda totiž chystá jeho znárodnění. Prý chce předejít bankrotům a ztrátě pracovních míst. Ruská federace se tak postupně navrací do éry centrálně plánované ekonomiky. Nejde totiž o jediné opatření, které tento model hospodářství připomíná.
Rusko se pomalu, ale jistě začíná proměňovat v zemi, která se ve stále větší míře bude muset spoléhat na domácí zdroje. Nejde však jen o suroviny, těch má Ruská federace zjevně dostatek, ale také na domácí pracovní sílu a zejména domácí kapitál a technologické know-how. Ze země se totiž stahuje jedna významná západní firma za druhou, Rusko je vystaveno bezprecedentním hospodářským sankcím, což pochopitelně nezůstává bez odezvy.
Čtěte také
A hned jedna z těch nejvýznamnějších míří na zahraniční společnosti, které se z Ruska rozhodly odejít. Agentura Reuters s odkazem na vládní stranu Jednotné Rusko uvedla, že se chystá znárodnění jejich ruských aktiv. Opatření bude namířeno proti společnostem pocházejícím ze zemí, jež se ocitly na aktualizovaném seznamu znepřátelených států Ruska a zároveň v ruském byznysu vlastní nejméně 25procentní podíl.
Zachráníme pracovní místa
„Chceme tím předejít vlně bankrotů a zachráníme pracovní místa,“ cituje Reuters sdělení strany Jednotné Rusko. Západní společnosti ale budou mít šanci svůj v Rusku umístěný majetek ještě zachránit. Aby se hrozbě znárodnění vyhnuly, budou mít pět dní na odprodej svých podílů ruským subjektům nebo budou muset do pěti dní obnovit svou pozastavenou činnost.
Do znárodněných firem bude vládními úřady dosazen nový management a firmy budou později nabídnuty k prodeji. Nový vlastník však nebude moci s nabytým majetkem zacházet zcela dle vlastní vůle. „Kupující se budou muset zavázat, že v podniku udrží nejméně dvě třetiny stávající pracovní síly,“ uvedl deník The Wall Street Journal. Podle listu už návrh příslušné legislativy putuje od ruské vlády do Státní Dumy neboli ruského parlamentu.
Rusko se ocitne na kolenou
„Rusko tím zcela ztratí důvěru prakticky jakýchkoli zahraničních investorů, což je problém zejména do budoucna. Ruská ekonomika se v důsledku západních sankcí a odchodu firem dříve či později ocitne na kolenou,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní se Rusko pro svou hospodářskou obnovu se bez zahraničního kapitálu neobejde, a dokud v Rusku bude panovat stávající politický režim, nikdo tam nebude ochoten investovat, protože nebude ochoten riskovat, že mu majetek vláda zabaví.
Podle ní se Rusko bez velké nadsázky ocitne v pozici srovnatelné se Severní Koreou. „Hospodářsky je na tom Rusko sice momentálně lépe, ale pokud se režim neposune blíže k demokracii, je jen otázka času, kdy se životní standard v obou zemích sblíží, či dokonce srovná,“ dodala ekonomka s tím, že žádná země se nedokáže rozvíjet v podmínkách hospodářské izolace a nedemokratického zřízení.
Čtěte také
Je šancí politický konec Vladimira Putina? Hlavní ekonom společnosti BH Securities je přesvědčen, že jde o nutnou podmínku pro znovunabytí důvěry zahraničních investorů v ruský trh. „I když Putin skončí, firmy budou do Ruska vstupovat opatrně. Bude je sice lákat příležitost vysokých výnosů, to ale půjde ruku v ruce s vysokým rizikem. Teprve až se ukáže, že se tam podnikat dá, začnou v Rusku investovat další,“ řekl CNN Prima NEWS. Pozice vyklizené západními firmami v Rusku podle něho ani nezaplní investoři z Číny. „Pokud tam půjdou, rozhodně nedají Rusům nic zadarmo,“ dodal Křeček.
Obnovení devizového příslibu
Chystané znárodňování ale není jediné opatření, kterým se Rusko vrací někam před rok 1990, kdy nejen v tehdejším Sovětském svazu vládla komunistická strana pevnou rukou a hospodářství bylo založeno na principech centrálního plánu. Ruská centrální banka v součinnosti s úřady zakázala ruským bankám, aby Rusům prodávaly zahraniční měny.
Čtěte také
Jde o reakci na zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky ze strany Spojených států. Rusko tím fakticky ztratilo přístup k cizím měnám, což je hlavní příčina pádu kursu rublu vůči euru a dolaru. Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo možné dolar v Rusku pořídit přibližně za 80 rublů, nyní se kurs pohybuje kolem 117 rublů za dolar, v pondělí se však dolar prodával i za více než 150 rublů.
„Fakticky se jedná o zavedení přídělového systému na zahraniční měny. Soudím, že ty budou uvolňovány pouze firmám, které budou dovážet zboží, které v Rusku nelze vyrobit a zároveň je pro fungování hospodářství nezbytné. Zdá se, že to má parametry takzvaného devizového příslibu, který známe i od nás z doby před listopadem 1989,“ řekla Veronika Hedija. K zahraničním měnám se dostanou pouze Rusové, kteří žijí v zahraničí a mohou si tak dolary či eura vybrat ze svých účtů tam. Ani oni ale nebudou moci vybírat devizy neomezeně, platí strop ekvivalentu 10 tisíc dolarů. Opatření je zatím časově omezené do 9. září.
Válka na Ukrajině
Nemáte technologie? Ukradněte si je
Rusko se rovněž chystá na očekávané zablokování přístupu k technologiím. Ty totiž ze země budou mizet spolu se zahraničními společnostmi. Ruské úřady ale daly domácím subjektům nepřímo návod, jak tento problém řešit. Portál Komersant.ru totiž uvedl, že se připravuje například zrušení trestní a právní odpovědnosti za používání pirátského softwaru.
Tento „pardon“ se má opět vztahovat na technologie pocházející ze zemí, jež podpořily protiruské sankce. Ale zatím jen v případech, kdy Rusko není schopno si ekvivalent zajistit z vlastních zdrojů. „V tuto chvíli není jasné, jak se to bude posuzovat. Nedělám si ale iluze, že Rusko bude postupovat striktně a porovnávat programy typu MS Office s domácími ekvivalenty. Přestože je Rusko signatářem Bernské úmluvy, čímž je zavázáno respektovat autorská práva bez ohledu na zemi původu originálního díla,“ řekla Veronika Hedija.
Podle ní je spíše pravděpodobné, že se prosadí model, který opět známe z éry reálného socialismu. „Tehdy se na autorská práva vůbec nedbalo. Vzpomeňme jen namátkou na způsob, jakým se v Československu šířily filmy hollywoodské provenience. Obávám se, že další opatření, která nám dají vzpomenout na Sovětský svaz, ještě přijdou,“ uzavřela ekonomka.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
