Válka na Ukrajině (9.6.2022 12:00)
Před více než třemi měsíci si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získal náklonnost celého národa. Z dříve kritizovaného bývalého herce se stal lidovým vůdcem, který se doma těší 90procentní podpoře. Ruské agrese se nezalekl, a i když měl tu možnost, ze země neuprchl. Přesto se u něj začala postupně projevovat frustrace z celého konfliktu. Mnohdy se svými výroky pohybuje na hraně, cíl má však nadále jasný: bojovat za existenci Ukrajiny.
Když se 24. února Vladimir Putin rozhodl napadnout Ukrajinu, ze Zelenského se stal jiný prezident. Minimálně v očích řady Ukrajinců. Post hlavy státu zastával od května 2019, a ačkoliv volby vyhrál, když porazil Petra Porošenka, vysoké podpoře se netěšil. Průzkumy odhalovaly, že mu důvěřuje pouze 25 procent Ukrajinců. Pro mnohé byl nadále pouhým umělcem, který na vedení celé země neměl.
Jenže právě jeho zkušenosti a znalosti, za něž byl mnohými kritizován, mu nyní vysloužily zhruba 90procentní podporu vlastního lidu. „Zelenskyj se proslavil jako herec v seriálu Služebník lidu, kde ztvárnil postavu učitele, jenž v podstatě náhodou prorazí v politice a stane se prezidentem. Do značné míry se teď Zelenskému děje to samé v reálném životě,“ připomněl marketingový expert Jakub Horák.
Na cestě „k srdcím“ Ukrajinců ho navíc doprovází stejný tým. „Jde o scenáristy, kameramany i osvětlovače, kteří s ním pracovali na televizním seriálu. Mediální a reálný svět se dokonale prolnuly,“ podotkl Horák. Nejde však o samotné zkušenosti, ale to, jakým způsobem je Zelenskyj umí využívat.
Volodymyr Zelenskyj
Ukrajinský prezident se narodil v roce 1978 ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti do rodiny s židovskými kořeny. Jeho otec je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Sám Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní univerzitě, ale nikdy se mu skutečně nevěnoval. Známý se stal především svým působením v umělecké branži. Jeho prezidentská kariéra byla zpočátku rozpačitá, během války na Ukrajině se ale proměnil v lídra, který udržuje morálku celé země.
„Zelenskyj není autorem všech svých vyjádření a proslovů. Má za sebou velmi schopný a spolehlivý tým. Je to kvalita, na které se dá stavět a kterou využívá,“ myslí si politolog Jan Šír. Řeč je zejména o promyšlených výstupech, které umí stylizovat tak, aby zasáhl chtěné publikum. Ať už se jedná o samotné Ukrajince, jednotlivé parlamenty ve světě či prezidenty.
Z dobrého k preciznímu
Jak podotkl publicista a šéf zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, od začátku války je na Zelenském vidět, jak se zlepšuje. „Působí na mě v zásadě čím dál profesionálněji. Oproti času, kdy natáčel den po ruské invazi selfie video s předsedou vlády a dalšími členy svého kabinetu, je nyní vše profesionální. Je vidět, že má za sebou velmi schopný tým, který v kombinaci s tím, že je herec – což je vždy velká výhoda – vytváří produkt, který je přesně zacílený,“ myslí si Zrno.
Jak říká, politika je vždy z půlky PR. To, jakým způsobem se o PR Zelenského stará jeho kancelář, je pro mnohé fascinující. „Dělá svoji práci skvěle a byl bych hrdý na to, kdybych mohl s takovým týmem spolupracovat,“ prohlásil odborník Horák. Jak nastínil již Zrno, Zelenskyj nadále pracuje se svým publikem. Ví, ke komu mluví. Příkladem jsou projevy v parlamentech.
„V každé zemi pochopitelně akcentuje prvky, které podtrhují její blízkost k Ukrajině a ruskou hrozbu pro danou zemi,“ zmínil Šír. Ukrajinský prezident ví, jak zahrát na správnou notu.
Stejně tak Zelenskyj stále lépe ovládá komunikaci se samotnými Ukrajinci. „Jeho projevy a prohlášení jsou cílené. Je vidět, že má vše profesionálně udělané. Za zmínku stojí například velikonoční video k Ukrajincům. Zvládl to perfektně. Ačkoliv je z části ze židovské rodiny, dokázal výrazně promluvit ke křesťanskému národu,“ vzpomínal Zrno.
Podle něj Zelenskyj promluvil přesně tak, jak se od státníka čeká: „Nezní to však uměle. Minimálně na Ukrajince to působí dobře. Věří mu to.“ Tuto schopnost si Zelenskyj drží od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Někteří – například Kreml nebo část Západu – předpokládali, že Zelenskyj je rychlokvaška, která situaci neustojí. To se však přepočítali.
Zelenskyj vypráví požadovaný příběh
Přelomové byly první dny invaze. Podle ukrajinské ústavy je prezident vrchním velitelem, který odpovídá za organizaci obrany země. V souladu s tím Zelenskyj a jeho tým přešli do válečného stavu. A situaci nejenže ustáli, ale využili ve svůj prospěch.
„Je to příběh vládce, který neopustí svůj lid a bojuje za něj. To je jak z pohádky – zůstal v obklíčeném hradě namísto toho, aby uprchl. Mohl odjet, ale neučinil tak. Zůstal v Kyjevě, byť mu hrozilo obklíčení. To výrazně kontrastuje s tím, co se stalo před třičtvrtěrokem v Afghánistánu,“ uvedl Zrno s odkazem na afghánského prezidenta, který před blížícími se jednotkami Tálibánu utekl: nasedl do vrtulníku a zmizel ze země.
Jedná se o příběh, který lidé od svého prezidenta vyžadují. „Myslím, že to byl jeden z klíčových momentů, který posílil odhodlání Ukrajinců bránit se za každou cenu,“ dodal Zrno. Tato slova potvrdil i politolog Šír. „Zelenskyj se tím, že neutekl a dal rozkaz, aby se Ukrajinci bránili, stal respektovaným vůdcem nejen Ukrajinců, ale také celého svobodného světa,“ zdůraznil.
O to víc si Ukrajince získal, když odmítl pomocnou ruku Západu. Ten Zelenskému nabídl, že mu pomůže přesunout se z Kyjeva do bezpečí. Reakce byla důrazná: „Nepotřebuji odvoz, ale zbraně.“ Jeho vzkaz byl jasný a našel své posluchače. Západ s větší vervou začal jednat o dodávkách zbraní a další pomoci.
Zpět na začátek
Zelenskyj se navíc pasoval do role lidového prezidenta. Vzhledem k okolnostem se přestal holit, začal nosit vojenské oblečení, chodil mezi lidmi na ulici a navštěvoval vojáky v nemocnicích – přesný opak Putina. „Zelenskyj se snaží nevyčleňovat a demonstrovat, že je jeden z Ukrajinců. Snaží se, aby se národ s ním coby vůdcem ztotožnil,“ zmínil Šír.
Svou image si nadále udržuje. A dokonce se vrací k postupům osvědčeným na úplném začátku války. K těm patří mimo jiné každonoční projevy točené na telefon v selfie módu.
Na jistou dobu od nich upustil, nyní jsou však stále častěji k vidění. Rozdíl je pouze v místě, odkud se Zelenskyj hlásí. Po stažení ruských vojsk opouští postupně Kyjevskou oblast a míří do míst, která pro něj nejsou bezpečná. Poselství je však zřejmé.
„Byl především v Luhanské oblasti u Lysyčansku, což je město přes řeku u Severodoněcku – pod ruskou palbou. To samozřejmě něco znamená – ukazuje tím, že se nebojí. Stejně jako jim to ukázal na začátku v Kyjevě. Nebojí se přijít na frontu, vyznamenat vojáky, podpořit je. A především to ostře kontrastuje s absolutní neviditelností Putina,“ připomněl Zrno s tím, že se šéf Kremlu k frontě nepřiblížil ani na 500 kilometrů.
„Selfie videa dodávají projevu velký osobní apel. Je evidentní, že mezi Ukrajinou a Ruskem se situace mění na opotřebovací válku a je potřeba zvýšit tlak na dodávky zbraní ze Západu,“ vysvětlil Horák. Doplnil, že Zelenskému pomáhá i mimika: „Všimněte si, že se Zelenskyj usmívá. To dodává naději.“
Jak Zelenského dohání frustrace
Ačkoliv se experti shodují, že jestli se nějak rétorika Zelenského změnila, pak jen k lepšímu, připomínají, že měl i několik přešlapů. „Občas přestřelí, jako v izraelském parlamentu, kde srovnával ruskou agresi na Ukrajině s holokaustem. Na to jsou Izraelci hákliví a Zelenského snaha využít historickou analogii byla přehnaná, spíše mu neprospěla,“ vzpomínal Zrno. Doplnil však, že v obrovském kvantu projevů a PR práce, kterou Zelenskyj dělá, jedná profesionálně a precizně.
Připomněl ale i momenty, kdy se na ukrajinském prezidentovi projevuje frustrace z dlouhého konfliktu a pomalé pomoci Západu. „Jedná velmi na hraně. Snaží se ze Západu získat maximum, používá jak klasické metody, tak trochu morálního vydírání. Nemyslím to tak, že je to špatně, je to zkrátka skutečnost. Vzkazuje, že Ukrajinci bojují a krvácejí i za ostatní země, proto by se jim mělo pomoci,“ pokračoval Zrno.
Zelenskyj si podle něj uvědomuje, jak moc se pohybuje na hraně – a dělá to cíleně. „Jako když odmítl cestu německého prezidenta do Kyjeva nebo když ukrajinský velvyslanec kriticky hodnotil německou vládu. I když je za hranou běžné diplomacie, riskuje v domnění, že potenciální zisk bude větší než rizika, která mu z jednání plynou,“ vysvětlil.
Právě postoj k Německu označil Horák za Zelenského nejkritičtější bod. „Učinil tak kvůli Steinmeierovým předchozím proruským postojům. Krátkodobě se mu podařilo v Němcích vyvolat pocit viny a přimět je ke zvýšení dodávek zbraní. Dlouhodobě si to však budou pamatovat,“ zmínil. Podle politologa Šíra Zelenského frustrace pramení nejen z vojenského tlaku Ruska, ale i z liknavosti Evropy.
„Ukrajinci, včetně Zelenského, si nejsou jistí, zda všem v Evropě dochází vážnost situace. To, jaké hrozbě Ukrajina čelí. Válka nabrala parametry té vyhlazovací. To znamená, že nejde jen o území, ale i o budoucnost Ukrajiny jako svébytného národa. Proto přichází tlak,“ vysvětlil. Doplnil, že břímě Ukrajiny čelit ruské agresi ze Zelenského dělá vůdce národa, který nebojuje jen o svobodu a nezávislost, ale také o samotnou existenci své vlasti.
Jako Stalin i Churchill
Zelenskyj svými postoji připomíná některé státníky z druhé světové války. Paradoxně i sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. „Stejně jako Zelenskyj – ani Stalin neopustil Moskvu, když se k ní blížily německé jednotky. Podobně se zachovala i britská královská rodina nebo Winston Churchill, kteří zůstali v Londýně během bombardování. Zelenskyj sám instinktivně cítil, že pokud chce Ukrajince motivovat k boji, tak musí zůstat v Kyjevě,“ připomněl Zrno.
A právě k Churchillovi je Zelenskyj hojně přirovnáván. „Ve videu v britském parlamentu Zelenskyj citoval slavnou řeč Winstona Churchilla, ve které tehdejší britský premiér vyzval k odporu vůči Němcům do poslední kapky krve. Nepochybně je pro Zelenského inspirací právě on, kterého mnozí považují za největšího státníka dvacátého století,“ myslí si Horák.
Zrno doplnil, že se ukrajinský prezident v současnosti těší zřejmě obdobné podpoře jako bývalý britský premiér. „Zároveň nám ale tyto historické paralely ukazují, že popularita nemusí být věčná. Může být vázána jen na konkrétní historický moment. I Churchill prohrál volby, které byly hned po válce. Sice ho ctili jako válečného hrdinu, ale měli dojem, že na poválečnou obnovu se hodí někdo jiný,“ vzpomněl. To se podle něj může stát Zelenskému: „Fakt, že je nyní na vrcholu své popularity, neznamená, že tomu tak bude i po válce.“
