Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Stal se lidovým vůdcem, jedná však na hraně. Jak se Zelenskyj od začátku války změnil?

Výběr redakce


Před více než třemi měsíci si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získal náklonnost celého národa. Z dříve kritizovaného bývalého herce se stal lidovým vůdcem, který se doma těší 90procentní podpoře. Ruské agrese se nezalekl, a i když měl tu možnost, ze země neuprchl. Přesto se u něj začala postupně projevovat frustrace z celého konfliktu. Mnohdy se svými výroky pohybuje na hraně, cíl má však nadále jasný: bojovat za existenci Ukrajiny.

Když se 24. února Vladimir Putin rozhodl napadnout Ukrajinu, ze Zelenského se stal jiný prezident. Minimálně v očích řady Ukrajinců. Post hlavy státu zastával od května 2019, a ačkoliv volby vyhrál, když porazil Petra Porošenka, vysoké podpoře se netěšil. Průzkumy odhalovaly, že mu důvěřuje pouze 25 procent Ukrajinců. Pro mnohé byl nadále pouhým umělcem, který na vedení celé země neměl.

Jenže právě jeho zkušenosti a znalosti, za něž byl mnohými kritizován, mu nyní vysloužily zhruba 90procentní podporu vlastního lidu. „Zelenskyj se proslavil jako herec v seriálu Služebník lidu, kde ztvárnil postavu učitele, jenž v podstatě náhodou prorazí v politice a stane se prezidentem. Do značné míry se teď Zelenskému děje to samé v reálném životě,“ připomněl marketingový expert Jakub Horák.

Na cestě „k srdcím“ Ukrajinců ho navíc doprovází stejný tým. „Jde o scenáristy, kameramany i osvětlovače, kteří s ním pracovali na televizním seriálu. Mediální a reálný svět se dokonale prolnuly,“ podotkl Horák. Nejde však o samotné zkušenosti, ale to, jakým způsobem je Zelenskyj umí využívat.

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident se narodil v roce 1978 ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti do rodiny s židovskými kořeny. Jeho otec je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Sám Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní univerzitě, ale nikdy se mu skutečně nevěnoval. Známý se stal především svým působením v umělecké branži. Jeho prezidentská kariéra byla zpočátku rozpačitá, během války na Ukrajině se ale proměnil v lídra, který udržuje morálku celé země.

„Zelenskyj není autorem všech svých vyjádření a proslovů. Má za sebou velmi schopný a spolehlivý tým. Je to kvalita, na které se dá stavět a kterou využívá,“ myslí si politolog Jan Šír. Řeč je zejména o promyšlených výstupech, které umí stylizovat tak, aby zasáhl chtěné publikum. Ať už se jedná o samotné Ukrajince, jednotlivé parlamenty ve světě či prezidenty.

Z dobrého k preciznímu

Jak podotkl publicista a šéf zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, od začátku války je na Zelenském vidět, jak se zlepšuje. „Působí na mě v zásadě čím dál profesionálněji. Oproti času, kdy natáčel den po ruské invazi selfie video s předsedou vlády a dalšími členy svého kabinetu, je nyní vše profesionální. Je vidět, že má za sebou velmi schopný tým, který v kombinaci s tím, že je herec – což je vždy velká výhoda – vytváří produkt, který je přesně zacílený,“ myslí si Zrno.

Jak říká, politika je vždy z půlky PR. To, jakým způsobem se o PR Zelenského stará jeho kancelář, je pro mnohé fascinující. „Dělá svoji práci skvěle a byl bych hrdý na to, kdybych mohl s takovým týmem spolupracovat,“ prohlásil odborník Horák. Jak nastínil již Zrno, Zelenskyj nadále pracuje se svým publikem. Ví, ke komu mluví. Příkladem jsou projevy v parlamentech.

„V každé zemi pochopitelně akcentuje prvky, které podtrhují její blízkost k Ukrajině a ruskou hrozbu pro danou zemi,“ zmínil Šír. Ukrajinský prezident ví, jak zahrát na správnou notu.

Stejně tak Zelenskyj stále lépe ovládá komunikaci se samotnými Ukrajinci. „Jeho projevy a prohlášení jsou cílené. Je vidět, že má vše profesionálně udělané. Za zmínku stojí například velikonoční video k Ukrajincům. Zvládl to perfektně. Ačkoliv je z části ze židovské rodiny, dokázal výrazně promluvit ke křesťanskému národu,“ vzpomínal Zrno.

Podle něj Zelenskyj promluvil přesně tak, jak se od státníka čeká: „Nezní to však uměle. Minimálně na Ukrajince to působí dobře. Věří mu to.“ Tuto schopnost si Zelenskyj drží od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Někteří – například Kreml nebo část Západu – předpokládali, že Zelenskyj je rychlokvaška, která situaci neustojí. To se však přepočítali.

Zelenskyj vypráví požadovaný příběh

Přelomové byly první dny invaze. Podle ukrajinské ústavy je prezident vrchním velitelem, který odpovídá za organizaci obrany země. V souladu s tím Zelenskyj a jeho tým přešli do válečného stavu. A situaci nejenže ustáli, ale využili ve svůj prospěch.

„Je to příběh vládce, který neopustí svůj lid a bojuje za něj. To je jak z pohádky – zůstal v obklíčeném hradě namísto toho, aby uprchl. Mohl odjet, ale neučinil tak. Zůstal v Kyjevě, byť mu hrozilo obklíčení. To výrazně kontrastuje s tím, co se stalo před třičtvrtěrokem v Afghánistánu,“ uvedl Zrno s odkazem na afghánského prezidenta, který před blížícími se jednotkami Tálibánu utekl: nasedl do vrtulníku a zmizel ze země.

Jedná se o příběh, který lidé od svého prezidenta vyžadují. „Myslím, že to byl jeden z klíčových momentů, který posílil odhodlání Ukrajinců bránit se za každou cenu,“ dodal Zrno. Tato slova potvrdil i politolog Šír. „Zelenskyj se tím, že neutekl a dal rozkaz, aby se Ukrajinci bránili, stal respektovaným vůdcem nejen Ukrajinců, ale také celého svobodného světa,“ zdůraznil.

O to víc si Ukrajince získal, když odmítl pomocnou ruku Západu. Ten Zelenskému nabídl, že mu pomůže přesunout se z Kyjeva do bezpečí. Reakce byla důrazná: „Nepotřebuji odvoz, ale zbraně.“ Jeho vzkaz byl jasný a našel své posluchače. Západ s větší vervou začal jednat o dodávkách zbraní a další pomoci.

Zpět na začátek

Zelenskyj se navíc pasoval do role lidového prezidenta. Vzhledem k okolnostem se přestal holit, začal nosit vojenské oblečení, chodil mezi lidmi na ulici a navštěvoval vojáky v nemocnicích – přesný opak Putina. „Zelenskyj se snaží nevyčleňovat a demonstrovat, že je jeden z Ukrajinců. Snaží se, aby se národ s ním coby vůdcem ztotožnil,“ zmínil Šír.

Svou image si nadále udržuje. A dokonce se vrací k postupům osvědčeným na úplném začátku války. K těm patří mimo jiné každonoční projevy točené na telefon v selfie módu.

Na jistou dobu od nich upustil, nyní jsou však stále častěji k vidění. Rozdíl je pouze v místě, odkud se Zelenskyj hlásí. Po stažení ruských vojsk opouští postupně Kyjevskou oblast a míří do míst, která pro něj nejsou bezpečná. Poselství je však zřejmé.

„Byl především v Luhanské oblasti u Lysyčansku, což je město přes řeku u Severodoněcku – pod ruskou palbou. To samozřejmě něco znamená – ukazuje tím, že se nebojí. Stejně jako jim to ukázal na začátku v Kyjevě. Nebojí se přijít na frontu, vyznamenat vojáky, podpořit je. A především to ostře kontrastuje s absolutní neviditelností Putina,“ připomněl Zrno s tím, že se šéf Kremlu k frontě nepřiblížil ani na 500 kilometrů.

„Selfie videa dodávají projevu velký osobní apel. Je evidentní, že mezi Ukrajinou a Ruskem se situace mění na opotřebovací válku a je potřeba zvýšit tlak na dodávky zbraní ze Západu,“ vysvětlil Horák. Doplnil, že Zelenskému pomáhá i mimika: „Všimněte si, že se Zelenskyj usmívá. To dodává naději.“

Jak Zelenského dohání frustrace

Ačkoliv se experti shodují, že jestli se nějak rétorika Zelenského změnila, pak jen k lepšímu, připomínají, že měl i několik přešlapů. „Občas přestřelí, jako v izraelském parlamentu, kde srovnával ruskou agresi na Ukrajině s holokaustem. Na to jsou Izraelci hákliví a Zelenského snaha využít historickou analogii byla přehnaná, spíše mu neprospěla,“ vzpomínal Zrno. Doplnil však, že v obrovském kvantu projevů a PR práce, kterou Zelenskyj dělá, jedná profesionálně a precizně.

Připomněl ale i momenty, kdy se na ukrajinském prezidentovi projevuje frustrace z dlouhého konfliktu a pomalé pomoci Západu. „Jedná velmi na hraně. Snaží se ze Západu získat maximum, používá jak klasické metody, tak trochu morálního vydírání. Nemyslím to tak, že je to špatně, je to zkrátka skutečnost. Vzkazuje, že Ukrajinci bojují a krvácejí i za ostatní země, proto by se jim mělo pomoci,“ pokračoval Zrno.

Zelenskyj si podle něj uvědomuje, jak moc se pohybuje na hraně – a dělá to cíleně. „Jako když odmítl cestu německého prezidenta do Kyjeva nebo když ukrajinský velvyslanec kriticky hodnotil německou vládu. I když je za hranou běžné diplomacie, riskuje v domnění, že potenciální zisk bude větší než rizika, která mu z jednání plynou,“ vysvětlil.

Právě postoj k Německu označil Horák za Zelenského nejkritičtější bod. „Učinil tak kvůli Steinmeierovým předchozím proruským postojům. Krátkodobě se mu podařilo v Němcích vyvolat pocit viny a přimět je ke zvýšení dodávek zbraní. Dlouhodobě si to však budou pamatovat,“ zmínil. Podle politologa Šíra Zelenského frustrace pramení nejen z vojenského tlaku Ruska, ale i z liknavosti Evropy.

„Ukrajinci, včetně Zelenského, si nejsou jistí, zda všem v Evropě dochází vážnost situace. To, jaké hrozbě Ukrajina čelí. Válka nabrala parametry té vyhlazovací. To znamená, že nejde jen o území, ale i o budoucnost Ukrajiny jako svébytného národa. Proto přichází tlak,“ vysvětlil. Doplnil, že břímě Ukrajiny čelit ruské agresi ze Zelenského dělá vůdce národa, který nebojuje jen o svobodu a nezávislost, ale také o samotnou existenci své vlasti.

Jako Stalin i Churchill

Zelenskyj svými postoji připomíná některé státníky z druhé světové války. Paradoxně i sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. „Stejně jako Zelenskyj – ani Stalin neopustil Moskvu, když se k ní blížily německé jednotky. Podobně se zachovala i britská královská rodina nebo Winston Churchill, kteří zůstali v Londýně během bombardování. Zelenskyj sám instinktivně cítil, že pokud chce Ukrajince motivovat k boji, tak musí zůstat v Kyjevě,“ připomněl Zrno.

A právě k Churchillovi je Zelenskyj hojně přirovnáván. „Ve videu v britském parlamentu Zelenskyj citoval slavnou řeč Winstona Churchilla, ve které tehdejší britský premiér vyzval k odporu vůči Němcům do poslední kapky krve. Nepochybně je pro Zelenského inspirací právě on, kterého mnozí považují za největšího státníka dvacátého století,“ myslí si Horák.

Zrno doplnil, že se ukrajinský prezident v současnosti těší zřejmě obdobné podpoře jako bývalý britský premiér. „Zároveň nám ale tyto historické paralely ukazují, že popularita nemusí být věčná. Může být vázána jen na konkrétní historický moment. I Churchill prohrál volby, které byly hned po válce. Sice ho ctili jako válečného hrdinu, ale měli dojem, že na poválečnou obnovu se hodí někdo jiný,“ vzpomněl. To se podle něj může stát Zelenskému: „Fakt, že je nyní na vrcholu své popularity, neznamená, že tomu tak bude i po válce.“