Stal se lidovým vůdcem, jedná však na hraně. Jak se Zelenskyj od začátku války změnil?

Před více než třemi měsíci si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získal náklonnost celého národa. Z dříve kritizovaného bývalého herce se stal lidovým vůdcem, který se doma těší 90procentní podpoře. Ruské agrese se nezalekl, a i když měl tu možnost, ze země neuprchl. Přesto se u něj začala postupně projevovat frustrace z celého konfliktu. Mnohdy se svými výroky pohybuje na hraně, cíl má však nadále jasný: bojovat za existenci Ukrajiny.

Když se 24. února Vladimir Putin rozhodl napadnout Ukrajinu, ze Zelenského se stal jiný prezident. Minimálně v očích řady Ukrajinců. Post hlavy státu zastával od května 2019, a ačkoliv volby vyhrál, když porazil Petra Porošenka, vysoké podpoře se netěšil. Průzkumy odhalovaly, že mu důvěřuje pouze 25 procent Ukrajinců. Pro mnohé byl nadále pouhým umělcem, který na vedení celé země neměl.

Jenže právě jeho zkušenosti a znalosti, za něž byl mnohými kritizován, mu nyní vysloužily zhruba 90procentní podporu vlastního lidu. „Zelenskyj se proslavil jako herec v seriálu Služebník lidu, kde ztvárnil postavu učitele, jenž v podstatě náhodou prorazí v politice a stane se prezidentem. Do značné míry se teď Zelenskému děje to samé v reálném životě,“ připomněl marketingový expert Jakub Horák.

Na cestě „k srdcím“ Ukrajinců ho navíc doprovází stejný tým. „Jde o scenáristy, kameramany i osvětlovače, kteří s ním pracovali na televizním seriálu. Mediální a reálný svět se dokonale prolnuly,“ podotkl Horák. Nejde však o samotné zkušenosti, ale to, jakým způsobem je Zelenskyj umí využívat.

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident se narodil v roce 1978 ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti do rodiny s židovskými kořeny. Jeho otec je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Sám Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní univerzitě, ale nikdy se mu skutečně nevěnoval. Známý se stal především svým působením v umělecké branži. Jeho prezidentská kariéra byla zpočátku rozpačitá, během války na Ukrajině se ale proměnil v lídra, který udržuje morálku celé země.

„Zelenskyj není autorem všech svých vyjádření a proslovů. Má za sebou velmi schopný a spolehlivý tým. Je to kvalita, na které se dá stavět a kterou využívá,“ myslí si politolog Jan Šír. Řeč je zejména o promyšlených výstupech, které umí stylizovat tak, aby zasáhl chtěné publikum. Ať už se jedná o samotné Ukrajince, jednotlivé parlamenty ve světě či prezidenty.

Z dobrého k preciznímu

Jak podotkl publicista a šéf zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, od začátku války je na Zelenském vidět, jak se zlepšuje. „Působí na mě v zásadě čím dál profesionálněji. Oproti času, kdy natáčel den po ruské invazi selfie video s předsedou vlády a dalšími členy svého kabinetu, je nyní vše profesionální. Je vidět, že má za sebou velmi schopný tým, který v kombinaci s tím, že je herec – což je vždy velká výhoda – vytváří produkt, který je přesně zacílený,“ myslí si Zrno.

Jak říká, politika je vždy z půlky PR. To, jakým způsobem se o PR Zelenského stará jeho kancelář, je pro mnohé fascinující. „Dělá svoji práci skvěle a byl bych hrdý na to, kdybych mohl s takovým týmem spolupracovat,“ prohlásil odborník Horák. Jak nastínil již Zrno, Zelenskyj nadále pracuje se svým publikem. Ví, ke komu mluví. Příkladem jsou projevy v parlamentech.

„V každé zemi pochopitelně akcentuje prvky, které podtrhují její blízkost k Ukrajině a ruskou hrozbu pro danou zemi,“ zmínil Šír. Ukrajinský prezident ví, jak zahrát na správnou notu.

Stejně tak Zelenskyj stále lépe ovládá komunikaci se samotnými Ukrajinci. „Jeho projevy a prohlášení jsou cílené. Je vidět, že má vše profesionálně udělané. Za zmínku stojí například velikonoční video k Ukrajincům. Zvládl to perfektně. Ačkoliv je z části ze židovské rodiny, dokázal výrazně promluvit ke křesťanskému národu,“ vzpomínal Zrno.

Podle něj Zelenskyj promluvil přesně tak, jak se od státníka čeká: „Nezní to však uměle. Minimálně na Ukrajince to působí dobře. Věří mu to.“ Tuto schopnost si Zelenskyj drží od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Někteří – například Kreml nebo část Západu – předpokládali, že Zelenskyj je rychlokvaška, která situaci neustojí. To se však přepočítali.

Zelenskyj vypráví požadovaný příběh

Přelomové byly první dny invaze. Podle ukrajinské ústavy je prezident vrchním velitelem, který odpovídá za organizaci obrany země. V souladu s tím Zelenskyj a jeho tým přešli do válečného stavu. A situaci nejenže ustáli, ale využili ve svůj prospěch.

„Je to příběh vládce, který neopustí svůj lid a bojuje za něj. To je jak z pohádky – zůstal v obklíčeném hradě namísto toho, aby uprchl. Mohl odjet, ale neučinil tak. Zůstal v Kyjevě, byť mu hrozilo obklíčení. To výrazně kontrastuje s tím, co se stalo před třičtvrtěrokem v Afghánistánu,“ uvedl Zrno s odkazem na afghánského prezidenta, který před blížícími se jednotkami Tálibánu utekl: nasedl do vrtulníku a zmizel ze země.

Jedná se o příběh, který lidé od svého prezidenta vyžadují. „Myslím, že to byl jeden z klíčových momentů, který posílil odhodlání Ukrajinců bránit se za každou cenu,“ dodal Zrno. Tato slova potvrdil i politolog Šír. „Zelenskyj se tím, že neutekl a dal rozkaz, aby se Ukrajinci bránili, stal respektovaným vůdcem nejen Ukrajinců, ale také celého svobodného světa,“ zdůraznil.

O to víc si Ukrajince získal, když odmítl pomocnou ruku Západu. Ten Zelenskému nabídl, že mu pomůže přesunout se z Kyjeva do bezpečí. Reakce byla důrazná: „Nepotřebuji odvoz, ale zbraně.“ Jeho vzkaz byl jasný a našel své posluchače. Západ s větší vervou začal jednat o dodávkách zbraní a další pomoci.

Zpět na začátek

Zelenskyj se navíc pasoval do role lidového prezidenta. Vzhledem k okolnostem se přestal holit, začal nosit vojenské oblečení, chodil mezi lidmi na ulici a navštěvoval vojáky v nemocnicích – přesný opak Putina. „Zelenskyj se snaží nevyčleňovat a demonstrovat, že je jeden z Ukrajinců. Snaží se, aby se národ s ním coby vůdcem ztotožnil,“ zmínil Šír.

Svou image si nadále udržuje. A dokonce se vrací k postupům osvědčeným na úplném začátku války. K těm patří mimo jiné každonoční projevy točené na telefon v selfie módu.

Na jistou dobu od nich upustil, nyní jsou však stále častěji k vidění. Rozdíl je pouze v místě, odkud se Zelenskyj hlásí. Po stažení ruských vojsk opouští postupně Kyjevskou oblast a míří do míst, která pro něj nejsou bezpečná. Poselství je však zřejmé.

„Byl především v Luhanské oblasti u Lysyčansku, což je město přes řeku u Severodoněcku – pod ruskou palbou. To samozřejmě něco znamená – ukazuje tím, že se nebojí. Stejně jako jim to ukázal na začátku v Kyjevě. Nebojí se přijít na frontu, vyznamenat vojáky, podpořit je. A především to ostře kontrastuje s absolutní neviditelností Putina,“ připomněl Zrno s tím, že se šéf Kremlu k frontě nepřiblížil ani na 500 kilometrů.

„Selfie videa dodávají projevu velký osobní apel. Je evidentní, že mezi Ukrajinou a Ruskem se situace mění na opotřebovací válku a je potřeba zvýšit tlak na dodávky zbraní ze Západu,“ vysvětlil Horák. Doplnil, že Zelenskému pomáhá i mimika: „Všimněte si, že se Zelenskyj usmívá. To dodává naději.“

Jak Zelenského dohání frustrace

Ačkoliv se experti shodují, že jestli se nějak rétorika Zelenského změnila, pak jen k lepšímu, připomínají, že měl i několik přešlapů. „Občas přestřelí, jako v izraelském parlamentu, kde srovnával ruskou agresi na Ukrajině s holokaustem. Na to jsou Izraelci hákliví a Zelenského snaha využít historickou analogii byla přehnaná, spíše mu neprospěla,“ vzpomínal Zrno. Doplnil však, že v obrovském kvantu projevů a PR práce, kterou Zelenskyj dělá, jedná profesionálně a precizně.

Připomněl ale i momenty, kdy se na ukrajinském prezidentovi projevuje frustrace z dlouhého konfliktu a pomalé pomoci Západu. „Jedná velmi na hraně. Snaží se ze Západu získat maximum, používá jak klasické metody, tak trochu morálního vydírání. Nemyslím to tak, že je to špatně, je to zkrátka skutečnost. Vzkazuje, že Ukrajinci bojují a krvácejí i za ostatní země, proto by se jim mělo pomoci,“ pokračoval Zrno.

Zelenskyj si podle něj uvědomuje, jak moc se pohybuje na hraně – a dělá to cíleně. „Jako když odmítl cestu německého prezidenta do Kyjeva nebo když ukrajinský velvyslanec kriticky hodnotil německou vládu. I když je za hranou běžné diplomacie, riskuje v domnění, že potenciální zisk bude větší než rizika, která mu z jednání plynou,“ vysvětlil.

Právě postoj k Německu označil Horák za Zelenského nejkritičtější bod. „Učinil tak kvůli Steinmeierovým předchozím proruským postojům. Krátkodobě se mu podařilo v Němcích vyvolat pocit viny a přimět je ke zvýšení dodávek zbraní. Dlouhodobě si to však budou pamatovat,“ zmínil. Podle politologa Šíra Zelenského frustrace pramení nejen z vojenského tlaku Ruska, ale i z liknavosti Evropy.

„Ukrajinci, včetně Zelenského, si nejsou jistí, zda všem v Evropě dochází vážnost situace. To, jaké hrozbě Ukrajina čelí. Válka nabrala parametry té vyhlazovací. To znamená, že nejde jen o území, ale i o budoucnost Ukrajiny jako svébytného národa. Proto přichází tlak,“ vysvětlil. Doplnil, že břímě Ukrajiny čelit ruské agresi ze Zelenského dělá vůdce národa, který nebojuje jen o svobodu a nezávislost, ale také o samotnou existenci své vlasti.

Jako Stalin i Churchill

Zelenskyj svými postoji připomíná některé státníky z druhé světové války. Paradoxně i sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina. „Stejně jako Zelenskyj – ani Stalin neopustil Moskvu, když se k ní blížily německé jednotky. Podobně se zachovala i britská královská rodina nebo Winston Churchill, kteří zůstali v Londýně během bombardování. Zelenskyj sám instinktivně cítil, že pokud chce Ukrajince motivovat k boji, tak musí zůstat v Kyjevě,“ připomněl Zrno.

A právě k Churchillovi je Zelenskyj hojně přirovnáván. „Ve videu v britském parlamentu Zelenskyj citoval slavnou řeč Winstona Churchilla, ve které tehdejší britský premiér vyzval k odporu vůči Němcům do poslední kapky krve. Nepochybně je pro Zelenského inspirací právě on, kterého mnozí považují za největšího státníka dvacátého století,“ myslí si Horák.

Zrno doplnil, že se ukrajinský prezident v současnosti těší zřejmě obdobné podpoře jako bývalý britský premiér. „Zároveň nám ale tyto historické paralely ukazují, že popularita nemusí být věčná. Může být vázána jen na konkrétní historický moment. I Churchill prohrál volby, které byly hned po válce. Sice ho ctili jako válečného hrdinu, ale měli dojem, že na poválečnou obnovu se hodí někdo jiný,“ vzpomněl. To se podle něj může stát Zelenskému: „Fakt, že je nyní na vrcholu své popularity, neznamená, že tomu tak bude i po válce.“

Tagy:

Hlavní zprávy

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení
Ukrajina

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
11:43

Turecké banky podle místní televize přestaly používat ruský platební systém Mir

11:17

Lipavský: Budoucí vztah Moskvy s EU určí, jak se Rusko vypořádá se zločiny

10:28

Ve frontě na hranici mezi Ruskem a Gruzií čeká tisíce lidí

10:08

Podle Dánska bude plyn z Nord Streamu unikat týden. Politici mluví o sabotáži

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Kamara čelí rasismu, další díl. Urazit ho měl Černohorec, věc už vzala do rukou UEFA

Spojení „fucking monkey“, které loni měl vypustit z úst bývalý fotbalista Slavie Praha Ondřej Kúdela, se postaralo o humbuk na pořádně dlouhou dobu. Příjemcem údajné (ne)slavné urážky byl záložník glasgowských Rangers Glen Kamara. Ve spolupráci s houževnatým právníkem Aamerem Anwarem se postaral o to, aby byl český reprezentant potrestán. UEFA teď znovu vyšetřuje možné rasistické chování, jehož terčem byl opět Fin se sierraleonskými kořeny.

Rusové verbují, kde se dá. Nepohrdnou ani vrahy a násilníky z trestaneckých kolonií

Vrahové, narkomani, sexuální násilníci a dokonce i kanibal. Ani takové rekruty neodmítá ruská armáda, která se kvůli ztrátám na Ukrajině snaží doplnit stavy svých jednotek, jak jen to jde. Na internetu se začalo šířit video, v němž představitel Vagnerovy skupiny, ruské žoldácké organizace, Jevgenij Prigožin, vystoupil v jedné z trestaneckých kolonií, kde přesvědčuje místní vězně, aby se k němu přidali a odjeli bojovat na Ukrajinu. Nabízí tak odsouzencům druhou šanci.

Zoufalý útěk muže před mobilizací. Do EU se plavil na prkně, nakonec skončil zase v Rusku

Ruští muži houfně prchají před částečnou mobilizací. Někteří volí pro únik ze země i poněkud bizarní způsoby. Estonští pohraničníci v pondělí zadrželi muže, který nelegálně přicestoval z Ruska. Na tom by zřejmě nebylo nic zvláštního, „uprchlík“ se však snažil překročit hranici na surfovacím prkně v ústí řeky Narva. Úřady ho obratem poslaly zpět, informovala televizní stanice ERR.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Spadla a zmizela v hluboké trhlině. Slavná americká horolezkyně byla nalezena mrtvá

V Nepálu našli tělo americké horolezkyně a lyžařky Hilaree Nelsonové, která se v pondělí zřítila do trhliny poblíž vrcholu osmé nejvyšší hory světa Manáslu. S odvoláním na organizátory expedice o tom ve středu informovala agentura AFP. Nelsonová byla zkušená dobyvatelka vrcholů a v roce 2012 se stala první ženou, která za 24 hodin vystoupila na vrchol nejvyšší hory světa Mount Everest a sousední hory Lhoce.

Hurikán Ian zesílil a po zpustošení Kuby se žene na Floridu. Statisíce lidí prchají z domovů

Statisíce obyvatel amerického státu Florida se připravují na úder mimořádně silného hurikánu Ian, který může způsobit katastrofální škody. Živel na cestě k a americkému pobřeží zesílil a aktuálně spadá na škále intenzity do čtvrté z pěti kategorií. Provází ho vítr o rychlosti 225 km/h. Výzvu k evakuaci dostalo na západním pobřeží Floridy zhruba 2,5 milionu lidí, americké úřady i meteorologové varují, aby lidé hrozbu nepodceňovali, protože hurikán podle nich může být životu nebezpečný.

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?

Domácí zpravodajství

Lidé se bouří proti snižování teploty na pracovištích. Internet zahltila lavina vtipů

Práce v kanceláři při osmnácti stupních a mnohahodinová pracovní doba za pokladnou při šestnácti stupních. Takové podmínky by mohly zaměstnance potkat podle nového vládního nařízení. To v rámci úspor snižuje minimální teplotní limity o několik stupňů. Podle odborníků má takové snížení teplot přinést podstatné úspory. Personál supermarketů jejich nadšení nesdílí.

Nových případů covidu je o tisíc více než před týdnem, rostou i počty hospitalizovaných

Šíření epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje a rostou i počty hospitalizovaných s covidem. V úterý přibylo 4 212 nově potvrzených případů, zhruba o 1 000 víc než před týdnem. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje 1 724 podezření na opakovanou nákazu. Nemocniční péči vyžaduje přes 1 300 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 350 víc. V těžkém stavu je 41 pacientů, minulé úterý jich bylo 24. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Brutální napadení kvůli banálnímu dotazu. Kateřinu zbil na zastávce v Plzni neznámý muž

Kateřina z Plzně prožila velmi nepříjemnou zkušenost. Na zastávce Sady pětatřicátníků ji napadl muž poté, co ho upozornila na to, aby neházel odpadky na zem, ale do koše, který se na místě nacházel. Místo toho, aby uposlechl, začal rozdávat rány do hlavy. Ženu poté odvezli záchranáři do nemocnice na vyšetření. Utrpěla několik pohmožděnin, nevidí na pravé oko a má lehký otřes mozku.