Pražský hrad Zdroj: profimedia.cz
V době vrcholící prezidentské kampaně má dojít k zásadní personální obměně úřadu, který na volby v České republice dohlíží. Dosavadnímu vedení totiž v té době vyprší mandát. Podle ředitele české pobočky Transparency International Ondřeje Kopečného to může způsobit zmatky a komplikaci kontroly. Uvedl to pro CNN Prima NEWS.
Legálnost volebních kampaní v Česku kontroluje už pět let instituce s dlouhým názvem sídlící v Brně. Nyní Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) sleduje snažení Petra Pavla, Danuše Nerudové a všech dalších zájemců o post nejvyššího ústavního činitele.
Evropské volby
Mandát šéfa úřadu Vojtěcha Weise vyprší k 31. prosinci, do března pak všem dalším čtyřem členům vedení úřadu. Volba prezidenta je naplánována na 13. a 14. ledna 2023 a její případné druhé kolo na 27. a 28. ledna.
Za chyby v kampani jim hrozí vysoké pokuty
„Obecně je vždy problematické, pokud se mění manažer v průběhu projektu. A dohled nad prezidentskými volbami je náročný projekt. Hrozí riziko, že nové vedení bude mít jinou představu o dohledu nad kampaní. Rychlé změny mohou vést k diskontinuitě kontroly voleb, zmatkům, co a jak vyhodnocovat a podobně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Kopečný a dodal, že počítat se musí i s tím, že nový člověk ve vedení potřebuje čas na seznámení se s úřadem. „Což může dohled na kampaň zpomalit,“ řekl Kopečný.
Obměnu vedení nelze ani odsunout, je dána zákonem. Podle šéfa Transparency International ČR je o to důležitější, aby se kandidáti začali včas hledat. „Aby byla zajištěna odbornost, profesionálnost a pokud možno hladké předání či navázání na dosavadní práci, včetně monitoringu voleb,“ dodal Kopečný.
V současnosti je kontrola kampaní v plném proudu. Kromě monitoringu například volebních účtů či webů řeší úřad i podněty od veřejnosti. Pokud se porušení zákona prokáže, hrozí pokuty až ve výši stovek tisíc korun. V minulosti byl ale na některé chybující kandidáty úřad viditelně krátký.
Podněty od veřejnosti jsou podle jednoho z kontrolorů Jana Outlého různorodé. „Od irelevantních, jako je údajná neférovost kampaně, která se ale řeší soudně a až po volbách, přes podněty, které nepřísluší řešit úřadu, například obsah rozhlasového a televizního vysílání, až po takové, kterými se úřad reálně zabývá,“ uvedl Outlý pro CNN Prima NEWS.
„Ty lze rozdělit v zásadě na dvě skupiny. Buď se týkají údajných prohřešků, které lze posoudit již nyní, například neoznačení agitace. Nebo častěji se týkají záležitostí, které lze posoudit až poté, co kandidáti předloží zprávu o financování kampaně a volební účetnictví. Zde jde nejčastěji o podezření na skryté výdaje kampaně,“ dodal Outlý s tím, že hrozí pokuty v řádech desítek až stovek tisíc korun.
Pokud se kandidáti dopustí přestupku v době kampaně, může sankce přijít ještě před volbami. Je-li ale k posouzení potřeba zprávy o financování kampaně a volební účetnictví, čeká se s tím po volbách. Až poté jsou totiž kandidáti povinni dokumenty předložit.
Bezzubý úřad?
Fungování úřadu a volební zákony mají tedy své limity. Za pomalé kontrolory označuje například právě Transparency International, která je dlouhodobě kritická k jejímu předsedovi Weisovi. Podle dřívějšího vyjádření člena vedení úřadu Outlého pro Seznam Zprávy se navíc strany naučily, jak se správně pohybovat na hraně zákona.
Mezi známější akce úřadu patří kontrola kampaně prezidenta Miloše Zemana z roku 2018. Úřad tehdy konstatoval porušení zákona. Zemanovy předvolební prezidentské výjezdy do krajů totiž nesly znaky kampaně, ačkoliv hlava státu prohlašovala, že žádnou nevede. Zemana nicméně před jakýmkoli postihem ochránila imunita.
Limitů úřadu si je zjevně vědom i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který přišel s návrhem na jeho zefektivnění. Ve zkratce by měl rozhodovat více kolektivně, aby se všechny pravomoci nesoustředily do rukou předsedy.
