Tisková konference po sobotním jednání Ústředního krizového štábu
Česko rozlišuje čtyři krizové stavy, z nichž dva jsou v souvislosti s povodněmi velmi aktuální. Jedná se o stav nebezpečí, který už v některých krajích platí, a ještě vážnější nouzový stav. Čím se liší, kdo je vyhlašuje a co pro občany znamenají?
Vyhlášení stavu nebezpečí má v rukou hejtman kraje nebo primátor v případě Prahy. Trvá maximálně 30 dní, ale ve výjimečných situacích je možné ho prodloužit. Tento režim byl zatím vyhlášen ve dvou krajích – Moravskoslezském a Olomouckém, přičemž další regiony se mohou v nejbližších hodinách přidat.
AKTUÁLNÍ POVODŇOVOU SITUACI SLEDUJTE V TOMTO ČLÁNKU
Povinnosti při stavu nebezpečí
„Krajům umožňuje omezení pohybu lidí na rizikových místech, případně zákaz vstupu. Využití přednostního zásobování a zajištění dodávek pro klíčová zařízení. To se týká nemocnic, evakuačních budov nebo složek IZS. Jsou tam i opatření pro evakuaci obyvatelstva i možnost uložení obyvatelům pracovní povinnost,“ popsal režim ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve večerním briefingu po sobotním jednání Ústředního krizového štábu před kamerami CNN Prima NEWS.
Co je třeba vědět při záplavách
Tento stav přichází na řadu v případě, když jsou v ohrožení životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, ale zároveň nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu.
Stav nouze vyhlašuje vláda
Pokud vyhlášení stavu nebezpečí nevedlo ke zmírnění situace, nebo naopak začala eskalovat, přichází na řadu stav nouze. Ten vyhlašuje vláda nebo její předseda. Například v roce 2002 při katastrofálních povodních spočíval zejména v omezení nedotknutelnosti osob, majetku a obydlí. Vedl i k omezení svobody pohybu a pobytu osob v rámci evakuačních a záchranných opatření. Tento režim může bez souhlasu Sněmovny trvat nejdéle 30 dnů.
K jeho vyhlášení v Česku v souvislosti s povodněmi došlo dosud třikrát, a to v letech 2002, 2006 a 2013, přičemž se vždy vztahoval k určitým krajům, kde voda řádila nejvíce.
Mapa povodňové aktivity
Co když se rozezní sirény?
Na území České republiky se pro varování obyvatelstva při hrozící nebo nastalé mimořádné události používá pouze jediný varovný signál „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund (2 minuty 20 sekund) a může zaznít až 3x za sebou ve zhruba tříminutových intervalech, upozorňují na svých stránkách hasiči, přičemž se signál vztahuje i k hrozbě povodní. U elektronických (tzv. „mluvících“) sirén je varovný tón doplněn o hlasovou informaci, která upřesňuje charakter ohrožení (v tomto případě nebezpečí zátopové vlny) a je doplněna o výzvu ke sledování informací.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Přehrada Vlčí Důl na jihozápadě Polska přetekla. Evakuují se vesnice na hranici s Českem
Obce též rozesílají SMS zprávy nebo informují například na internetu skrze oficiální kanály. Po zaznění sirén čekejte na upřesnění rozsahu zaplavení, času příchodu čela povodňové vlny či předpokládané doby zaplavení. Důležité je se připravit na okamžitou evakuaci a mít po ruce evakuační zavazadla pro celou rodinu.
Když dojde k evakuaci, měli bychom upozornit sousedy a v případě potřeby jim pomoci s opuštěním domova, uvolnit hospodářská zvířata na ohroženém území a zahájit přesun na místo, které nebude ohroženo povodní, nebo se co nejdříve přemístit do evakuačního prostoru či na shromažďovací stanoviště. Při odchodu je také důležité zabezpečit dům nebo byt. V praxi to znamená vypnout hlavní přívod elektřiny, plynu, vody, zabezpečit okna, dveře či nebezpečné látky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyprošťovací tank i stroj řízený na dálku. Hasiči k boji s vodou připravují speciální vozidla
