Americký prezident Joe Biden je v úřadu sto dní. Zdroj: Profimedia.cz
Demokrat Joe Biden už je v úřadu amerického prezidenta přes sto dní. Z pohledu americké veřejnosti je proto načase bilancovat a hodnotit, jakým směrem se jeho administrativa ubírá. Prezident USA stihl za tři měsíce dostát řadě předvolebních slibů, přesto jeho politický výkon kolísá.
Je potřeba mnoho věcí vykonat, mnoho věcí vybudovat a mnoho toho můžeme získat. To pronesl Biden 20. ledna v inauguračním projevu, kterým započalo jeho funkční období v roli prezidenta Spojených států.
Očekávání veřejnosti bylo obrovské. Biden chtěl být svěžím větrem, který Američany znovu sjednotí a zviditelní na mapě globální politiky. Ačkoli se demokratovi podařilo dosáhnout řady úspěchů a splnění předvolebních slibů, z průzkumů veřejného mínění je zřejmé, že se Biden za svou práci žádných plošných ovací nedočká.
Sto dnů Bidena v úřadu totiž hodnotí pozitivně jen necelých 54 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu deníku New York Times. Potvrzuje se tím trvající schizma v americké společnosti, která se politicky a názorově tříští na dva početné tábory. Hůře než Biden si u voličů po 100 dnech práce vedli v historii jen exprezidenti Donald Trump a Bill Clinton, píše web Fortune.
Bidenovy vzestupy a pády
- Migrační politika. Čerstvě zvolený prezident USA začal razit svou agendu hned po příchodu z inaugurace. Významnými politickými manévry se okamžitě vymezil vůči vládnutí svého předchůdce Trumpa. Biden připojil USA zpátky k Pařížské (klimatické) dohodě, ze které se Trump vyvázal, a rovněž zastavil výstavbu hraniční zdi mezi Texasem a Mexikem, čímž dal jasně najevo svůj otevřený přístup v migrační politice. Jeho „náruč dokořán“ ale vystrašila i některé demokraty. Po Bidenově inauguraci se totiž přes hranice USA začaly z Latinské Ameriky valit tisíce lidí. Prezident řekl, že žádného migranta nepošle zpátky, a navíc oznámil, že každý člověk, který ilegálně pobýval v USA na přelomu let 2019 a 2020, má právo na americké občanství. Republikáni bijí na poplach a varují, že Bidenův přístup způsobí v budoucnu neudržitelnou migrační krizi.
- Měnová politika. Biden dál pokračoval v levicové politice. Po vstřícnosti směrem ven se zaměřil na samotné Američany. A k budování popularity využil odvěký trumf – peníze. Biden během pandemie ještě více než Trump povolil stavidla fiskální politiky a posílal do Kongresu jednu měnovou pobídku za druhou. Zákonodárci tak v rámci stimulačních balíčků schvalovali biliony dolarů, tiskárny Fedu (americké centrální banky) jely na plné obrátky a téměř každému Američanovi cinkaly na účtu štědré příspěvky od státu. Jenže kýžené nastartování ekonomiky stimuly nevybudily a ekonomičtí experti varují, že zvýšený objem peněz v oběhu může zpětně způsobit vysokou inflaci. Na druhou stranu Biden navzdory divoké měnové politice dokázal zajistit vznik sta tisíc nových pracovních míst, píše BBC.
- Boj s koronavirem. Výrazné zásluhy si Biden připsal také za boj s koronavirovou nákazou. Zatímco Trump při potírání pandemie tápal, Biden proměnil USA v absolutních číslech v lídra vakcinace a využil během 100 dnů v úřadu přesně tolik očkovacích dávek, kolik slíbil. Americká ekonomika se proto pomalu dostává z otěží restrikcí.
- S Čínou a Ruskem na nože. Odpůrci Bidena se po volbách obávali, že demokrat bude vůči Rusku a Číně příliš konformní a nezvládne vůči mocnostem v případě nouze tvrdě zasáhnout. Tři uplynulé měsíce ale ukázaly, že Bidenova administrativa se konfrontace nebojí. Diplomatický mítink USA a Číny na Aljašce se zvrhl v ostrou výměnu názorů. Také Rusko Biden konfrontoval hned několikrát – například když Moskvu kritizoval za agresi vůči Ukrajině a vyslal do Černého moře dva torpédoborce nebo když se postavil za Českou republiku v kauze Vrbětice.
- Zpackaná tisková konference. Biden se za prvních 100 dní v úřadu dopustil také několika přešlapů. Když pořádal svou první tiskovou konferenci v roli prezidenta, ukázalo se, že si přinesl do místnosti taháky, na kterých měl jména novinářů a očíslované dotazy. Na sociálních sítích tak lidé spekulovali, že Biden dopředu věděl, na co se ho žurnalisté zeptají.
- Klid na Blízkém východě. Pro americké prezidenty je po nástupu do úřadu tradičně důležité dokázat své postavení také na Blízkém východě. Biden v polovině dubna oznámil, že do září se stáhnou z Afghánistánu všichni američtí vojáci. Jeho oznámení už ale mělo výhradně formální charakter. Stahování amerických vojsk z Blízkého východu byl totiž jeden z pilířů administrativy Bidenova předchůdce Trumpa, který projekt inicioval.
