svoboda slova

Hrozí v České republice nástup jakéhosi autoritářského systému? Politolog Michal Klíma v pořadu K věci na CNN Prima NEWS uvedl, že mít nekonformní názory je v dnešní společnosti problematické. Jako příklad uvedl Petra Druláka, který kvůli svým kontroverzním pohledům na ruskou invazi čelí časté kritice. Klíma ve svém komentáři rovněž pojmenoval tři hlavní proudy, které podle něj v Česku vykazují autoritářské sklony. Patří mezi ně i „pátá ruská kolona“.

Česká republika si 17. listopadu připomněla 33. výročí sametové revoluce a 83 let od uzavření vysokých škol nacisty. Ani v tento den nepanuje příměří mezi odvěkými politickými rivaly. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš u příležitosti 17. listopadu uvedl své znepokojení nad současnou situací v ČR. Podle něj svoboda slova v tuzemsku upadá. Do expremiéra a kandidáta na prezidenta se kvůli tomu na sociálních sítích ostře pustili političtí komentátoři či někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Bývalý americký prezident Donald Trump si pochvaluje převzetí Twitteru nejbohatším mužem světa Elonem Muskem. Nyní je prý v rozumných rukách a nebude řízen „radikálními levicovými šílenci“. V rozhovoru pro Fox News ale zároveň odmítl, že by se na něj vrátil, myšlenky totiž hodlá i nadále prezentovat na své sociální síti Truth Social.

Miliardář Elon Musk se po několikaměsíčních peripetiích konečně ujímá správy nad sociální sítí Twitter, v pátek dokončil akvizici za 44 miliard dolarů (jeden bilion korun). Příchod nového šéfa je spojený s řadou očekávání, Musk totiž v minulosti naznačil podobu řady změn, které by chtěl na síti provést a které by se zásadně dotkly uživatelů i zaměstnanců firmy.

Americká šestnáctiletá studentka Amyiah Cohoonová se loni během jarních prázdnin zřejmě nakazila covidem, test jí ale vyšel negativně. Skončila v nemocnici s kyslíkovou maskou, o svém zážitku publikovala příspěvek na Instagramu. To se nelíbilo škole ani policii. Školačka ale nakonec v soudním sporu zvítězila.

Moderátor Piers Morgan byl ve středu očištěn britským Úřadem pro dohled nad vysíláním (Ofcom) poté, co v pořadu Good Morning Britain řekl, že „nevěří ani slovu“ z toho, co sdělila během rozhovoru u Oprah Winfreyové vévodkyně ze Sussexu Meghan Markleová. Úřad stížnosti některých diváků označil za pokusy o omezování svobody projevu.

Afghánští novináři se mohou stát jedním z hlavních terčů Tálibánu. Největší obavy z možné odplaty panují mezi ženami a nezávislými redakcemi, které v minulosti daly jasně najevo svůj názor na ozbrojence. Hrozí, že se země překlopí do informačního vakua, již nyní Tálibán pročesává města dům od domu, zaznělo v reportáži americké televizní stanice CNN.

Dezinformace a hoaxy se šíří rychle a vyvracejí se těžko. Přesto nejsou ničím novým. Dezinformace existovaly už v dobách minulých, šíří se především díky médiím. V Česku to souvisí i s náhlou svobodou projevu, která přišla po sametové revoluci, poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS spisovatel, historik a etnograf Vlastimil Vondruška.

Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá žalovat technologické společnosti Facebook, Twitter a Google. Žaloba je namířena proti šéfům gigantů, tedy na Marka Zuckerberga, Jacka Dorseyho a Sundara Pichaie. Trump tvrdí, že je obětí cenzury a zmíněné společnosti se podle něj snaží umlčet konzervativní názory.

Evropské státy by mohly přijmout novou legislativu, která by považovala za trestné projevy nenávisti ve vybraných kategoriích. Proti této úpravě se mnozí lidé ohrazují, včetně videoherního designera Daniela Vávry, který je představitelem Společnosti pro obranu svobody slova. „Tyto projevy dají na seznam extrémně nebezpečných zločinů. Tím pádem se člověk za svůj názor dostane na úroveň teroristy nebo obchodníka s lidmi,“ uvedl Vávra v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

„Do roku 1989 jsme o jiném názoru moc diskutovat nemohli. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že se budeme bát vyjádřit svůj názor i dnes,“ prohlásil Tomio Okamura. Poslanec za SPD se při vzpomínce na události 17. listopadu roku 1989 vyjádřil také k současné politické situaci.

Maďarsko pohrozilo vetováním rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, informovala o tom agentura Reuters. Vládě premiéra Viktora Orbána vadí záměr podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Podobný přístup má Polsko.