svoboda slova

Režisér Jiří Strach se zastal svého kolegy z branže Jana Hřebejka, který čelí ostré kritice za kontroverzní příspěvek týkající se účastníků oslavy 80. narozenin exprezidenta Miloše Zemana. „Propásli jsme možnost vybombardovat hotel Štekl,“ napsal Hřebejk, což reagující považovali za nepřijatelné. Podle Stracha má však člověk při svobodě slova právo říct či napsat cokoliv.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v pondělí podepsal kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. Informovala o tom agentura TASS, podle které tak zákon, proti němuž v uplynulých týdnech protestovaly desetitisíce lidí, začal platit.

Sedmdesát šest procent Britů má strach říct, co si myslí o kontroverzních tématech: genderu, imigraci, klimatické změně nebo třeba covidu. Podle britského novináře a předsedy Společnosti pro obranu svobody slova Tobyho Younga, který byl hostem podcastu Matyáše Zrna OFF RECORD, už Británie v některých ohledech připomíná komunistické Československo.

Názor na kvalitu hudební a herecké produkce Tomáše Kluse je z pohledu politického dění irelevantní. Dotyčný se rozhodl, že mu nestačí být jen epigonem jiných v případě herectví a zpívat jen o lásce v případě hudebním a pustil se na politické pole. Dříve se tomu říkalo angažované umění. Jal se komentovat zahraniční politiku, kde padla kosa na kámen.

Stav veřejných financí podle bývalého prezidenta Václava Klause zásah potřeboval, vládní tzv. ozdravný balíček to ale nenaplnil. Označil ho za Stanjurův „balíčíček“. V podcastu Chuť moci komentátora CNN Prima NEWS Thomase Kulidakise exprezident mluví také o nutnosti opustit průběžný důchodový systém či o plíživém omezování svobody slova.

Česká média se v době covidové krize pečlivě vyhýbala všemu, co zpochybňovalo smysl hromadných lockdownů a plošného očkování. Podobně, jako se v prvním roce ruské invaze na Ukrajinu vyhýbala všemu, co zpochybňovalo ukrajinskou pozici, píše politolog Petr Drulák v eseji pro magazín CNN Prima NEWS. Přinášíme celý text.

Papírové noviny chřadnou, ubývá lidí, kteří vlastní rozhlasový či televizní přijímač, počty amatérských novinářů rostou. K tomu se média stávají nástrojem manipulace, šíření klamných informací a všudypřítomného marketingu. Zdá se, jako kdyby to, čemu jsme si zvykli nepříliš přesně říkat „média“, prodělávalo zcela zásadní, a v mnohém zjevně neblahé změny.

„V devadesátkách nešlo vymyslet nic kontroverzního, dnes nejde vymyslet nic nekontroverzního,“ sdělil mi nedávno jeden scenárista. Doprovodil to historkou, kterak v devadesátých letech, když studoval na FAMU, chtěl provokovat. A nešlo to. Dnes už mu není dvacet a bez provokace by se obešel. A nejde to. Vznešeně řečeno, je v tom cosi obecně lidského. Příležitosti se neobjevují tehdy, když si je přejeme, ale když už máme v plánu něco jiného.

Svoboda slova, o kterou se tolik bojovalo, je pod tlakem, nelíbí se, vadí, překáží. Jsme hnáni k jednotnému názoru na všechno, píše bývalý prezident Miloš Zeman v exkluzivním eseji pro časopis CNN Prima NEWS. Přinášíme celý text.

Žijeme ve světě, v němž se „vyvolení majitelé pravdy“ snaží vymýtit všechny „špatné myšlenky“, píše ve své eseji exkluzivně pro magazín CNN Prima NEWS bývalý prezident Václav Klaus. Je v Česku, respektive na Západě, ohrožena svoboda slova? Přinášíme celý text.

Sociální sítě spojují lidi jako nikdy dříve, staly se však i nástrojem útoků, šíření nenávisti a netolerance, píše v exkluzivním eseji pro magazín CNN Prima NEWS slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Kde se podle ní nachází hranice svobody slova a ohrožují nové komunikační technologie základní lidská práva? Text přinášíme v původní slovenské podobě.

Po digitálních platformách nechceme cenzuru. Jsem přesvědčená, že proti dezinformacím se musí bojovat podloženými fakty, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Jedna z nejvlivnějších žen v Česku podle svých slov „většinu času obhajuje práva blbců mít názor“. Kromě jiného se rozpovídala například o svém pohledu na protivládní demonstrace mimoparlamentní strany PRO.