Pobyt v komoře odhaluje, jaký vliv má horko na lidský organismus
Je jedno, jak moc trénujete, jediný běh v horku se může změnit v poslední věc, kterou v životě učiníte. Takový byl osud Philipa Kreycika, ultramaratonce, který při tréninku zkolaboval a jehož tělo záchranáři nalezli až o tři týdny později. Podobné případy však nejsou ojedinělé. Lidé umírají při procházkách, na túrách, venkovních koncertech i v dusných domovech bez klimatizace. Jaký konkrétní dopad mají vysoké teploty na mozek, srdce a pokožku? To přibližují experti pro CNN.
Svůj běh měl Philip Kreycik přežít. V létě roku 2021 si tehdy 37letý ultramaratonec na mobilní aplikaci vyznačil trasu, která měla zhruba třináct kilometrů a vedla přes Pleasanton Ridge Regional Park v Kalifornii, připomíná CNN.
Osudného 10. července ráno, kdy se venkovní teploty pohybovaly nad 30 °C, vystoupil Kreycik ze svého vozidla, telefon i vodu nechal uvnitř. Jeho trénink začal skvěle, prvních osm kilometrů zvládl uběhnout za méně než šest minut na kilometr.
ČTĚTE TAKÉ: Ke kolapsu z horka může dojít i o hodiny později. Experti radí, jak při pomoci postupovat
Poté se něco pokazilo. GPS data z Kreycikových chytrých hodinek odhalila, že dramaticky zpomalil. Brzy poté sešel z trasy a jeho kroky byly nepravidelné. Venkovní teplota se v té chvíli pohybovala nad 38 °C.
K tragédii může dojít kdykoliv
Když se běžec nedostavil k rodinnému obědu, jak bylo v plánu, zkontaktovala jeho manželka policii. Trvalo více než tři týdny, než bylo Kreycikovo tělo nalezeno. Do pátrání se zapojily stovky dobrovolníků, kteří se snažili zjistit, co se mohlo milovanému manželovi a otci dětí stát.
Pitva neprokázala žádné známky traumatických zranění. Policie potvrdila, že Kreycik měl zdravotní potíže pravděpodobně kvůli horku.
Obdobné tragédie však nejsou ojedinělé: Extrémní vedra velmi rychle mění běžné činnosti ve smrtelné. Lidé umírají při procházkách, na rodinných túrách, na venkovních koncertech, a dokonce i v dusnu svých domovů bez klimatizace.
Horko patří mezi nejsmrtelnější typy extrémního počasí a klimatická krize způsobená lidmi má za důsledek to, že jsou vlny veder stále silnější a delší. Když se k tomu přidá vysoká vlhkost, podmínky na některých místech světa se blíží k hranici lidských možností přežití – bodu, kdy se naše tělo jednoduše nedokáže přizpůsobit.
„V podstatě jsme si léto vyzbrojili,“ řekl Matthew Huber, profesor klimatologie na Purdue University.
Testování hranic pod dozorem
Když se osudného horkého dne vydal Kreycik běhat, měl téměř vše na své straně: Byl mimořádně zdatný, relativně mladý a zkušený běžec. Ačkoliv jsou někteří lidé na vysoké teploty citlivější než jiní – zejména senioři a malé děti – nikdo není vůči horku imunní. A to platí i pro vrcholné sportovce a špičky ve svých oborech.
ČTĚTE TAKÉ: Boj s neviditelným nepřítelem. Vedra zhoršují kvalitu ovzduší, jaký vliv má na naše zdraví?
Dosud se vědci snaží odhalit, jak mnohotvárně dokáže teplo na lidský organismus působit. Jedním ze způsobů, jak tyto věci zjišťují, jsou environmentální komory: Místnosti, kde mohou odborníci testovat reakce člověka na obrovský rozsah teplot a vlhkostí. CNN jednu z takových komor navštívila, konkrétně na Univerzitě Jižního Walesu ve Velké Británii, kde redaktorka zkoušela, jak horko zabíjí – avšak v bezpečném a kontrolovaném prostředí.
„Zahřejeme vás a věci se začnou pomalu rozpadat,“ varoval redaktorku Damian Bailey, profesor fyziologie a biochemie na univerzitě. Ke sledování životních funkcí používá Bailey řadu přístrojů. Mezi tři základní měřené atributy se řadí srdeční frekvence, průtok krve mozkem a teplota pokožky. Po dobu sledování jsou subjekty v klidu nebo se věnují lehkému cvičení na kole.
Při začátku testu bylo v komoře příjemných zhruba 23 °C, postupně se však teplota zvyšovala až na 40 °C. Vědci také experimentovali s vlhkostí, od suchých 20 procent až po úmorných 85 procent. „Právě to je zabiják,“ uvedl Bailey a pokračoval: „Je to právě vlhkost, na níž se nemůžeme aklimatizovat. A tehdy jde do tuhého.“
Jak horko ovlivňuje pokožku?
Miliony žláz po celém těle vylučují pot na kůži. Při odpařování pak pot odevzdává teplo vzduchu, což člověka ochlazuje. Když je však příliš horko a vlhko, může to celý proces narušit.
Přílišné pocení může způsobit dehydrataci a tělo ne vždy spustí „alarm“, když potřebuje více pít. Ve chvíli, kdy pocítíte žízeň, může být už pozdě – tekutiny můžete ztrácet rychleji, než je dokážete doplnit.
Velmi vlhké horko pak může zrušit výhody pocení. Když je ve vzduchu hodně vlhkosti, pot se odpařuje mnohem pomaleji nebo vůbec. Místo toho se hromadí a odkapává, čímž se bez hlavního ochlazovacího mechanismu tělesná teplota zvyšuje.
Jak horko ovlivňuje srdce?
„Srdce a cévy jsou obvykle první orgány, které se zapojí do akce, aby regulovaly tělesnou teplotu,“ uvedla pro CNN doktorka Catharina Giudiceová, lékařka pohotovosti a klimatoložka na Harvard T.H. Chan School of Public Health.
V extrémním horku musí srdce pracovat mnohem intenzivněji, aby udrželo stabilní vnitřní teplotu těla. Musí rychle tlačit krev směrem ke kůži, kde se může uvolňovat teplo – to je důvod, proč můžete v horku vypadat zarudle.
Když se pot odpaří, ztráta tekutin zmenší objem krve, což znamená, že srdce je nuceno pumpovat ještě usilovněji, aby udrželo krevní tlak. „Můžete mít pocit, jako by vám ‚mělo vyskočit z hrudi‘,“ doplnil Bailey.
Jak horko ovlivňuje mozek?
Hypotalamus, malá oblast ve tvaru kosočtverce v mozku, řídí reakci těla na ochlazení. Konkrétně spouští pocení a řídí průtok krve, aby udržel teplotu těla kolem 37 °C. Pokud je však příliš horko, „orchestr se rozpadá“.
V extrémním horku se snižuje průtok krve do mozku, zrychluje se dýchání a zužují se cévy uvnitř krku a lebky. Tím mozek přichází o potřebný kyslík a glukózu, což může ovlivnit kognitivní schopnosti, zhoršit případné duševní potíže a vést k rizikovému nebo špatnému rozhodování.
„Pokud nejste adaptováni na teplo, váš mozek se velmi rychle ‚pokazí‘ a děláte špatná rozhodnutí,“ vysvětlil Pope Moseley, lékař a výzkumník v oblasti biomedicínských věd na Arizonské státní univerzitě.
Jak konkrétně teplo zabíjí
Extrémně vysoké teploty ničí obranný mechanismus lidského organismu. Mezi první příznaky se řadí nevolnost, bolesti hlavy, svalové křeče, dokonce i mdloby. To vše jsou známky vyčerpání z horka, kdy je tělo dehydratované a začíná ztrácet svou schopnost ochlazovat se.
Zvláště rizikový je úpal. K němu dochází ve chvíli, kdy tělo nemůže použít „obvyklé triky“ k ochlazení, jako je pocení či zvýšení průtoku krve kůží, což vede k enormnímu nárůstu tělesné teploty. „Jakmile vnitřní teplota začne stoupat nad 40 °C, k čemuž může dojít v rozsahu pouhých 10 až 20 minut, velmi rychle se můžete přiblížit smrti,“ uvedl Bailey.
V takové chvíli bývají lidé dezorientovaní a mnohdy ztrácejí vědomí. Hlavní orgány začínají selhávat. Bariéry v těle mohou začít propouštět smrtící toxiny. A nakonec člověku selže srdce.
„Úpal je výbušná věc. Je to zánětlivé selhání více systémů,“ zdůraznil Moseley. Pokud jej podle odborníka lidé okamžitě neřeší, může je velmi rychle zabít. Největší tragédie úpalu spočívá dle expertů v tom, že zatímco dotyčného pozvolna zabíjí, zhoršuje také duševní schopnosti člověka a brání mu pochopit, v jakém nebezpečí se nachází.
ČTĚTE TAKÉ: Jak chránit děti před nástrahami léta? Experti jmenovali rizika, netýkají se jen slunce
„Proto máme tolik příběhů o lidech, kteří umírají při běhu nebo na túrách,“ pokračoval Moseley. „Lidé se vydají na túru, aniž by si nebezpečí uvědomovali. A než se nadějí, dostihne je syndrom podobný sepsi,“ dodal.
