Ohromný úspěch Ukrajiny. Má kontrolu nad strategickým městem
Ruská invaze na Ukrajinu trvá déle než půl roku a je velmi pravděpodobné, že bude pokračovat i během následující zimy. Ukrajina, která v posledních dnech započala chersonskou ofenzivu a šokovala bleskovým postupem v Charkovské oblasti, se již na studené počasí pečlivě připravuje. Kyjev jeví velký zájem o zimní vojenské vybavení. Svou strategickou výhodu pro následující měsíce hledá i Moskva. Kreml zjevně sází na to, že by energetická krize mohla Západ ochromit v další pomoci Ukrajině.
Ukrajinci na konci srpna spustili dlouho očekávanou protiofenzivu v Chersonské oblasti na jihu země. Začátkem září pak na severovýchodě u Charkova Rusy překvapili bleskovým útokem přímo do týlu okupačních vojsk.
Během uplynulých dnů Ukrajinci získali zpět území o rozloze kolem 3 000 kilometrů čtverečních. Mimo jiné osvobodili města Kupjansk, Balaklija a nově také často zmiňovaný Izjum. Jak ale konflikt ovlivní nízké teploty, které propuknou s příchodem podzimu a naplno se projeví v zimě?
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov již na konci července požádal NATO o zimní výbavu pro 200 tisíc ukrajinských vojáků. Podle plátku The Kyiv Post je zřejmé, že Severoatlantická aliance hodlá Ukrajině s přípravou na zimu výrazně pomoci. Poskytnutí potřebného materiálu již podle všeho přislíbili zástupci USA, Kanady, Dánska či Německa. Mimo NATO se ozvalo Finsko a Švédsko, tedy státy, které nyní o vstup do Severoatlantické aliance usilují.
Válka na Ukrajině
Podle předběžných údajů Západu je v současnosti možné vybavit zimními uniformami asi 50 procent ukrajinských vojáků. Zásoby takto specifického textilu, který bývá kvůli studenému počasí zateplený a kvůli kamufláži nabarven na bílo, mívají členské země spíš v omezeném množství.
Ruská energetická válka
Zdá se, že Moskva by chtěla chladnější počasí přetavit ve svou výhodu. Ruský prezident Vladimir Putin prý sází na to, že zima, a s ní spojená energetická krize v Evropě, by mohla ochromit západní země, konkrétně jejich schopnost a chuť dál podporovat Ukrajinu stejným způsobem jako nyní. Na konci srpna to uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké Kremlu.
„Máme čas, můžeme počkat. Pro Evropany to bude těžká zima. Můžeme se dočkat protestů a nepokojů. Někteří evropští lídři si dvakrát rozmyslí, zda budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, a budou přemýšlet o tom, jestli nenastal čas na dohodu,“ tvrdil jeden ze zdrojů.
Další pak zmínil přesvědčení, že se evropská jednota v důsledku energetické krize již rozpadá. „Pokud válka bude pokračovat do podzimu a zimy, bude to velmi obtížné. Takže existuje naděje, že (Ukrajinci) požádají o mír,“ dodal.
Většina západních představitelů však chce v pomoci Ukrajině vytrvat. Například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Ukrajinu i západní země čeká tuhá zima. Vyzval ale všechny spojence, aby zachovali důvěru ve své úsilí.
„Zima se blíží a bude to těžké. Pro ty, kteří bojují za svobodu na Ukrajině, i pro nás, kteří je podporujeme. Je odpovědností NATO pomáhat, což prospívá i naší vlastní bezpečnosti. Musíme stát za svými hodnotami. Válka je v kritickém bodě, protože Rusko ztrácí určité území,“ dodal šéf NATO.
