Válka na Ukrajině (14.10.2022 12:00)
Ukrajinci mocně touží po raketách s delším dostřelem, než mají doposud. Už nějaký čas běží jednaní s Američany o akvizici raket ATACMS, které jsou schopné pálit až na vzdálenost 300 kilometrů. S těmi by hladce zvládli útočit i na ruské území daleko za hranicemi. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) otevřeně hovoří o tom, že Ukrajina by měla takové zbraně mít. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by rakety ATACMS sice Ukrajinci jistě uvítali, ale považuje za vyloučené, že by s nimi útočili na území Ruska.
Pospíšil ve vysílání České televize (ČT) nadnesl otázku, zda by Ukrajinci měli dostat rakety s delším doletem, než mají doposud. „V určitou chvíli, pokud (Vladimir) Putin nedá pokoj, tak by se Ukrajině měla dát šance, jak na tyto teroristické útoky reagovat adekvátně. To znamená také střílet rakety na území Ruska. Jinak se obávám, že ten konflikt neskončí,“ sdělil ČT Pospíšil s tím, že by Západ měl Ukrajině pomoci nejen se bránit, ale i posílit její ofenzivní kapacity.
Válka na Ukrajině
V pořadu K věci na CNN Prima NEWS pak Pospíšil prohlásil, že Evropa musí Ukrajině ještě více pomáhat než doposud, a to jak vojensky, tak i ekonomicky. Zároveň si pochvaloval evropskou jednotu a také zmínil, že oběti, které Evropané přinášejí, jsou podstatně menší než u Ukrajinců.
„Když vidíte tu hrůzu, která se děje na Ukrajině, tak dopady můžeme zvládnout. Ohrozí naše pohodlí. Je potřeba, aby vlády pomáhaly, zastropovaly ceny energií, poskytly sociální podporu potřebným, ale pokud se díky tomu podaří zastavit Putina a na Ukrajině prohraje, tak je to mír a bezpečnost pro střední Evropu,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS europoslanec.
Ukrajinci už přitom delší dobu usilují o získání raket ATACMS od Spojených států. Že jednání v současné době probíhají potvrdila pro CNN i ukrajinská velvyslankyně Oksana Markarová. Řekla, že věří, že Ukrajina rakety s delším doletem skutečně získá. „Ukázali jsme nejen, jak jsme efektivní, ale i zodpovědní.
“We are trying to liberate our own territories and defend our homes.” Ukraine's ambassador to the US @OMarkarova talks to @wolfblitzer about the country's latest efforts to defend from Russia. Watch here: pic.twitter.com/pyP4cX49Gp
— CNN (@CNN) October 3, 2022
Washington by měl přitom podle zpráv, které z jednání unikají, mít v případě dodání raket jakési právo veta. To by znamenalo, že Ukrajinci by je nemohli použít na cíle, které by Američané neschválili. Například právě na území Ruska. „Vždy úzce spolupracujeme s našimi partnery. Naši ministři obrany a nejvyšší velitelé mají pravidelné rozhovory,“ odpověděla poměrně neurčitě Markarová na přímý dotaz CNN, zda je takové omezení ve hře.
Visingr: Ukrajinci by na Rusko nepálili
Vojenský analytik Lukáš Visingr pro CNN Prima NEWS řekl, že Ukrajinci by rakety ATACMS jistě uvítali. „Určitě by je využili a byly by pro ně užitečné,“ řekl expert, který zároveň má za to, že kdyby rakety Ukrajinci získali, tak s nimi na Rusko určitě útočit nebudou. „Chtějí ukázat, že jsou lepší než Rusové. Nemají těch zbraní moc, tak s nimi nebudou takhle plýtvat. Ukrajinci se snaží útočit na vojenské cíle a většinou se jim to daří,“ zmínil Visingr.
Zároveň by však Ukrajinci tyto rakety mohli podle něj použít třeba na Krym, který sice už léta ovládá Rusko, ale stále je oficiálně ukrajinským. „Samozřejmě by stačilo, kdyby mohli opakovaně zasahovat objekty na Krymu, protože Krym je ukrajinské území,“ řekl redakci Visingr.
Ruská okupace je horší než zásah jaderné zbraně, míní expert
Ukrajinci o zbraně s delším dosahem žádají zároveň v době, kdy Rusové začátkem týdne ve velkém ostřelovali ukrajinská města, a to třeba i Kyjev, Lvov, Žytomyr a další. Tedy i oblasti, které se nalézají daleko za frontovou linií. Rakety dopadaly zejména do hustě obydlených oblastí či na náměstí a vyžádaly si desítky civilních obětí a mnoho zraněných.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že šlo o reakci na víkendovou explozi na Krymském mostu přes Kerčskou úžinu. „Je jasné, že ukrajinské tajné služby nařídily, zorganizovaly a provedly teroristický útok s cílem zničit klíčovou civilní infrastrukturu,“ řekl Putin k útoku na Kerčský most. Kyjev se k zodpovědnosti oficiálně nepřihlásil, ale například list The New York Times s odvoláním na anonymního ukrajinského představitele o víkendu napsal, že výbuch na mostě byl prací ukrajinských tajných služeb.
Ruské raketové údery však Ukrajince dle slov Visingra naopak ještě více stmelily, než že by oslabily jejich morálku. Podle něj je navíc Kyjev nyní nastaven tak, že nechce ani příměří, ale přímo vítězství. „Ukrajinci budou bojovat, dokud nevyhrají. Jiná varianta už neexistuje,“ zmínil pro CNN Prima NEWS Visingr. Ukrajina si za svůj cíl dává osvobození území, které Rusko dříve anektovalo. Nejde jen o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, ale také o zmiňovaný poloostrov Krym.
Ukrajinské odhodlání je Visingra aktuálně velice mocné. „Ukrajinci už otevřeně říkají, že jestli Rusové mají použít jaderné zbraně, tak ať je použijí, protože jim se už nic horšího, než co se jim stalo, nemůže stát. Říkají, že ruská okupace je pro ně nejhorší možná varianta,“ poznamenal Visingr.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Platformu pro žádané rakety už Ukrajina má
Zmiňované rakety ATACMS jsou s modifikacemi schopné po vypálení doletět až do vzdálenosti přesahující 300 kilometrů. Odpalují se z mobilního vozidla, například z pojízdných raketometů M270 MLRS či HIMARS, které již Ukrajinci mají k dispozici a hojně je využívají. Ukrajinci o tyto zbraně velmi stojí a aktuálně o nich jednají s USA.
Spojené státy však nejsou jedinou zemí, která má tyto rakety ve své výzbroji. Používá je například Turecko, Řecko, Jižní Korea, Rumunsko, ale také Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Časem by je podle dohody s USA měly obdržet i Austrálie, Tchaj-wan a také Polsko.
