Ukrajinci předvedli drtivou sílu houfnic z USA. Ruská děla neměla šanci, ukazuje video
Výběr redakce
Ukrajinci zaútočili na jednotky ruského dělostřelectva. Zničili při tom hned několik samohybných houfnic 2S3 Akacija. Útok podniklo ukrajinské dělostřelectvo pomocí obávaných tažených houfnic M777, které v květnu dodaly Spojené státy. Kdy a kde přesně k útoku došlo, není možné v průběhu války ověřit. Díky vojenské podpoře západních zemí začínají mít Ukrajinci nad okupanty obrovskou dělostřeleckou převahu – minimálně co se dostřelu týče. Na počet kusů těžké techniky vede stále Ruská federace.
Vše nasvědčuje tomu, že video pochází z východní fronty. Na záběrech, které zveřejnil generální štáb ukrajinských ozbrojených sil, lze vidět následky ukrajinského útoku na ruské dělostřelectvo. Zničeno bylo několik kusů samohybných houfnic 2S3 Akacija sovětské výroby. Ukrajinci z 81. letecké brigády při útoku použili americké tažené houfnice M777, které od USA obdrželi již v květnu.
Se svým dostřelem, silou a přesností je tato zbraň špičkou ve srovnání se světovou konkurencí. Houfnice M777 navíc vynikají na poměry až neuvěřitelně nízkou hmotností, což výrazně usnadňuje manipulaci či jejich převoz z bodu A do bodu B. Pro srovnání – M777 váží necelé čtyři tuny, o něco méně výkonná ruská tažená houfnice 2A65 dosahuje hmotnosti téměř sedm tun.
Válka na Ukrajině
V posledních týdnech se zdá, že dělostřelecký dostřel i početní síla dělostřelectva jsou pro vývoj na východní frontě zcela zásadní. Západní země proto Ukrajincům posílají obrovský počet salvových raketometů i samohybných či tažených houfnic.
Díky tomu mají Ukrajinci už nyní v dostřelu navrch, což je dobře vidět v případě salvových raketometů. Zatímco Rusové ve svém dělostřeleckém arsenálu spoléhají především na raketomety BM-21 Grad, jejichž maximální dostřel se odhaduje na 20 až 40 kilometrů, Ukrajina již nasadila americké raketomety M142 HIMARS (80 kilometrů) či domácí Burevij (65 kilometrů), který se pyšní podvozkem od české Tatry.
Na počet kusů však stále vede ruská armáda, a to výrazně. Početnou převahu Ruska si uvědomuje bezpochyby i Kyjev. Proto NATO už v polovině června požádal o další tisíce kusů těžké techniky včetně 1 000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2 000 obrněných vozidel či 1 000 bezpilotních letounů.
Čtěte také
Studoval na Gymnáziu Na Vítězné pláni a poté na Vyšší odborné škole publicistiky (VOŠP), kde také získal první novinářské zkušenosti. V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v květnu 2020. V té době přispíval také do studentského magazínu VOŠP s názvem Generace20 a na hudební web Planeta Hudba. Po dokončení studií na VOŠP v létě 2021 nastoupil na CNN Prima NEWS jako redaktor. Nyní se věnuje především domácí politice a válce na Ukrajině. Má rád filmy, hudbu, české pivo, videohry, tetování, literaturu a hlavně češtinu, kterou v minulosti doučoval – zejména studenty připravující se na maturitu. Nesnáší totalitní ideologie, přehnanou politickou korektnost i striktní dělení světa na „černou“ a „bílou“.
