Ukrajinská ochota bojovat je až fanatická. Selhání Rusů je nepochopitelné, míní analytik
Výběr redakce
Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uběhlo přesně šest měsíců. Původním plánem Kremlu přitom bylo obsazení svého západního souseda během několika dnů. Ukrajinci však Rusy kompletně vyhnali z okolí Kyjeva, ruský postup na Donbasu a jižní frontě pak de facto zamrznul. Jak mohla Moskva Ukrajinu tak podcenit? I o tom ve vysílání CNN Prima NEWS diskutovali komentátor Ondřej Soukup a vojenský analytik Lukáš Dyčka.
Rusové hned po zahájení invaze na konci února chtěli uplatnit vojenskou taktiku „blitzkrieg“ (bleskovou válku), založenou na překvapivém útoku s rychlou a ohromující koncentrací síly. Tento plán však totálně selhal. Z velké části se na tom podílel až nečekaně tvrdý odpor ukrajinské armády.
„Politické vedení Ruska bylo přesvědčené, že má pravdu a že Ukrajina je slabý stát řízený z Washingtonu. Rusové věřili, že bude stačit Ukrajinu jenom trochu postrčit a země se rozpadne,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Ondřej Soukup. Rovněž zmínil, že Rusko před invazí až příliš spoléhalo na zprávy svých agentů, kteří působili na ukrajinském území.
„I kvůli těmto mylným informacím si Rusové mysleli, že se ukrajinská armáda s výjimkou pár dobrovolnických praporů bránit nebude a že oni budou během 72 hodin pány Kyjeva,“ doplnil Soukup. Že přítomnost mnoha proruských agentů na území Ukrajiny a jejich zprávy dost ovlivnily rozhodování Moskvy, si myslí také vojenský analytik Lukáš Dyčka.
Válka na Ukrajině
„Ukrajinské tajné služby věnují velké množství času tomu, aby proruské agenty likvidovaly. Celá řada úspěšných ruských útoků by nebyla možná bez informací od těchto lidí. Na druhou stranu Rusové přecenili význam těchto osob, což vedlo k neúspěchu, kdy nebyli schopni svrhnout kyjevskou vládu tak rychle, jak očekávali,“ sdělil.
Totální ruský debakl u Kyjeva
Za nejzásadnější ruské selhání však Dyčka považuje podcenění ukrajinské armády. „S ukrajinskými vojáky pracuji delší dobu. Přijde mi, že toto ruské selhání je nepochopitelné a nedovedu si ho vysvětlit. Každý, kdo ukrajinské vojáky a důstojníky zná delší dobu, tak ví, že jejich ochota bojovat za svou zemi je, mírně řečeno, až fanatická.“
Absolutním debaklem skončil především ruský záměr obsadit Kyjev do několika dnů. Po neúspěšných leteckých výsadcích, při nichž Ukrajinci několik letadel sestřelili již ve vzduchu a zbytek výsadku zlikvidovali dělostřeleckou palbou a ručními zbraněmi, Rusko začalo spoléhat na více než 60 kilometrů dlouhý konvoj tanků a další těžké techniky, který měl hlavní město obklíčit a poté dobýt.
Na začátku března se sice boje přesunuly přímo na předměstí Kyjeva. Brzy se však ukázalo, že gigantické ruské konvoje těžké techniky mají hned několik slabin. Ukrajinci totiž pomocí dělostřelectva, bezpilotních letounů či protitankových raketometů začali ničit jeden ruský obrněnec za druhým.
Mnoho útoků mířilo také na zásobovací transportní vozy. Rusové najednou začali mít velké problémy s logistikou. Navíc trpěli obrovským množstvím ztrát – jak v případě pozemních jednotek, tak ohledně kusů těžké techniky. Bitva o Kyjev oficiálně skončila 31. března drtivým ukrajinským vítězstvím. Rusové totiž zbytek svých jednotek stáhli, přeskupili a nasadili buď na východní, nebo jižní frontě.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
