Ruští důstojníci ostře kritizují Putina
Od začátku války na Ukrajině přichází řada ruských politiků s jedním silným prohlášením za druhým. Nejen, že často neapelují na hledání mírového řešení konfliktu, ale naopak se snaží válečné úsilí Ruska ještě více přiživit. Někteří volají po vyvražďování Ukrajinců a vymazání jejich kultury, jiní pak míří přímo na státy Severoatlantické aliance (NATO) a jejich představitele. Jaké jsou ty nejšílenější nápady, které z Ruska aktuálně přicházejí?
S velmi drsnou myšlenkou přišel v jednom květnovém vysílání ruské televize Rossija 1 poslanec Alexej Žuravljov. Ten je předsedou strany Rodina, která je vnímána jako silně nacionalistická a otevřeně podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina.
Válka na Ukrajině
Žuravljov během svého vystoupení pronesl, že až dva miliony Ukrajinců jsou podle něj pro odstraňování pomníků oslavujících rudou armádu a její konání během 2. světové války. Odkazoval se na reportáž právě zmiňované televize a původní počet označoval za ještě vyšší, ale část Ukrajinců by se podle něj dala „přeučit“.
„Máme dva miliony Ukrajinců, kteří jsou připraveni obnovit SS (Schutzstaffel, ozbrojená organizace nacistů během 2. světové války – pozn. red.). Prapor Azov je jako fašistická SS, ukrajinské ozbrojené síly jsou jako Wehrmacht (armáda Třetí říše – pozn. red.),“ prohlásil ve vysílání ruský nacionalistický poslanec.
Ten zároveň přišel s „řešením“, jak s těmito Ukrajinci naložit. „Tyto dva miliony lidí by buď měly opustit Ukrajinu, nebo musí být denacifikováni, tedy zničeni,“ vykřikoval Žuravljov. Následně ještě dodal, že ho válka na Ukrajině mrzí, protože ji vnímá jako „občanskou“, kdy „proti sobě bojují Rusové s Rusy“.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Pochod na Berlín a raketový útok na USA
Toto ovšem nebyla jediná Žuravljovova myšlenka, která jako by byla z jiného světa. Ruský zákonodárce v dalším vysílání ruské televize řekl, že v současném Rusku vidí pouze dvě kategorie lidí – ti, kteří válku podporují, a ti, kteří by šli ještě dál. „Požadují, abychom pokračovali až na Berlín, Londýn či Washington,“ hlásil ruský politik.
Visingr: Zelenského návštěva může značit konec ruské ofenzivy, ze Severodoněcku je past
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vojáků v Lysyčansku, tedy na frontové linii aktuálních bojů na Donbase, může symbolizovat i konec ruské ofenzivy. CNN Prima NEWS to řekl vojenský analytik Lukáš Visingr. Aktuální stav v Severodoněcku, o který Ukrajinci s Rusy v posledních dnech svádí urputné boje, mu připomíná manévr z 2. světové války. Ukrajinci se podle něj mohli inspirovat a z města udělali de facto past, ve které můžou ruské síly postupně vykrvácet.
V dalším televizním přenosu si pak pohrával s myšlenkou ruského útoku na USA. Konkrétně predikoval, že „na zničení východního pobřeží Spojených států by stačily dvě (mezikontinentální) rakety Sarmat“. Do Američanů se trefoval i kvůli zásilkám zbraní pro Ukrajinu. „To si vážně myslí, že svými šmejdskými zbraněmi tihle bastardi opravdu změní situaci?“ tázal se Žuravljov.
Ruský poslanec Žuravljov nechodí pro silná prohlášení daleko, na konci května se nechal slyšet, že Rusko by mohlo ohrozit celý svět svými nukleárními zbraněmi. Reagoval tak na slova německého kancléře Olafa Scholze, že Rusko nemůže konflikt na Ukrajině vyhrát. „Pokud nepřijmete naše podmínky, přinutíme vás. Scholz by to měl vědět. Pokud nás přinutíte použít jaderné zbraně, tak nebudeme mít žádnou jinou možnost,“ prohlásil kontroverzní zákonodárce.
On Russian state TV, they discuss not only what it would take to destroy the United States, but also how many Ukrainians have to be massacred. One lawmaker came up with a figure: 2 million. No one in the studio blinked or objected—including the host, who is himself a Duma member. pic.twitter.com/dqywGStxax
— Julia Davis (@JuliaDavisNews) May 30, 2022
Unesme představitele NATO, říká místopředseda Dumy
S dalším kuriózním nápadem přišel místopředseda ruské státní Dumy, tedy dolní komory Parlamentu, Oleg Morozov, který hájí barvy Putinovy strany Jednotné Rusko. Ten – rovněž ve vysílání Rossija 1 – řekl, že sní o situaci, kdy by do ukrajinského Kyjeva za Zelenským cestoval vlakem některý z vojenských představitelů NATO, ale jeho cílová destinace bude ve finále jiná. „Místo toho by se probudil v Moskvě,“ vysvětlil Morozov.
Moderátorka Olga Skabejevová, která je považována za jednu z představitelek prokremelské propagandy, se zákonodárce doptala, zda tím myslí takového představitele unést. „Ano! Pak se dozvíme, jaké rozkazy vydal a za co je zodpovědný,“ pokračoval Morozov s tím, že mu takový nápad přijde proveditelný.
Lawmaker Oleg Morozov wants to abduct a NATO-member def minister from a train bound for Kyiv. “He’ll wake up in Moscow,” he says, confirming to state TV host Olga Skabeyeva that he’s advocating kidnapping. Admittedly, this is the only way many people would visit Moscow today. pic.twitter.com/mMMQBZKoHb
— Kevin Rothrock (@KevinRothrock) May 31, 2022
Několik kontroverzních prohlášení jde na vrub také předsedovi Dumy Vjačeslavu Volodinovi. Ten například začátkem května kritizoval dodávky zbraní pro Ukrajinu, přičemž západní mocnosti podle něj podporují „vraždění Slovanů na Ukrajině“. „Takové akce (dodávky zbraní) tlačí svět směrem k pohromě. Všichni lídři států, které rozhodly o dodávkách zbraní, se zpochybnili a měli by být vedeni jako váleční zločinci,“ prohlásil Volodin.
Návrat k sovětské vlajce
Část ruských poslanců, zejména z řad komunistické strany usiluje o to, aby se sovětská vlajka, která je často k vidění v okupovaných ukrajinských městech, vrátila coby oficiální státní symbol Ruské federace. Zdůvodňují to tím, že rudá barva byla používána už i v dobách carského Ruska, zatímco současná vlajka federace, tedy trikolora rudé, bílé a modré barvy, je „dárek od Holanďanů a měla by být zapomenuta“. Putin ostatně před časem prohlásil, že rozpad SSSR byl velkou chybou.
