Rozvolňování může lidi mást. Některá opatření jsou kontraproduktivní, připustil Prymula

Vojtěch po pondělním jednání vlády uvedl, že od 1. září by mělo dojít k dalšímu částečnému rozvolnění vládních nařízení. Asi největší pozornost vzbudilo pravidlo, podle kterého už u stolu v restauraci nebudou muset sedět jen čtyři lidé, ale povolených bude šest. Podle kritiků jsou vládní opatření mimo realitu.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navíc ve stejné době, kdy kabinet o rozvolnění jednal, u stolu seděla s dalšími deseti lidmi. Fotku z akce s „mladými levičáky“ navíc sdílela na sociálních sítích.

Také Prymula souhlasí s tím, že některá opatření mohou být kontraproduktivní. „Salámová metoda uvolňování může veřejnost zmást. Myslím, že kvantifikovat dopad opatření, jestli u stolu sedí šest osob, nebo osm, nejde. Tohle opatření už je trochu kontraproduktivní,“ poznamenal epidemiolog.

Rozvolnění se dotkne i návštěv zoo či galerií a navýší se kapacita u sportovních či kulturních akcí. Od září bude možné naplnit kapacitu na 100 procent, ale polovina lidí nad tři tisíce osob bude muset mít negativní test na koronavirus a polovina musí být maximálně 180 dnů po nemoci nebo dva týdny po dokončeném očkování.

Třetí dávka je u rizikových skupin nutná

Některá nová opatření se dotknou i škol, v úterý Vojtěch společně ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) představili plán pro návrat do škol. Z něj mimo jiné vyplývá, že děti, které nepodstoupí testování ani očkování proti covidu, nebudou moci ve škole dočasně zpívat a cvičit budou moci pouze venku. Budou také muset nosit roušku nebo respirátor.

Přestože „zákaz zpěvu“ vyvolal vlnu nevole, Prymula s novými pravidly ve školách souhlasí. „Tady bych se ministerstva zastal. Na vstupu by mělo být otestování, potom už by to mohlo být benevolentní. Ve startu si ale myslím, že jsou (opatření) správná,“ vysvětlil.

Exministr zdravotnictví v Novém dni hovořil také o diskutované třetí dávce vakcíny proti covidu a uznávání protilátek. Ve čtvrtek se zúčastní mimořádného jednání na ministerstvu, kde by se měli k problému vyjádřit odborníci. „Jsou to velmi složitá témata, zvlášť otázka uznávání protilátek. Myslím, že u třetí dávky bude konsenzus snadný, je nutné ji aplikovat minimálně u rizikových skupin. Tam jsou odborné argumenty zcela zřejmé,“ sdělil Prymula.

Podle něj by se třetí dávka vakcíny mohla dávat v rozmezí od osmi do 12 měsíců po druhé dávce. Prymula však uvedl, že doporučení nebude plošné. Především by se mělo týkat rizikových skupin, jako jsou lidé se sníženou imunitou nebo ti nad 65 let.

Očkování nebude platit do nekonečna

Na třetí dávku očkování ale podle něj může dojít i u zbývající části populace. „Budeme si muset jasně říci, jak postupovat do budoucna. Teď je očkování v podstatě nekonečné, to se musí změnit. Musíme si říct, do kdy bude platit dvoudávkové schéma a od kdy bude platit třetí dávka,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví.

Platnost očkování podle Prymuly také nebude nekonečná. „Data se vyvíjejí. Z toho, co je na stole, je ale zřejmé, že v určité době platnost očkování vyprší. Může to být otázka 12 měsíců,“ řekl.

Podobné je to i s protilátkami. „Existuje řada vědeckých prací, které se pohybují v pásmu od osmi do 12 měsíců po prodělání nemoci. U očkování se zdá, že pokles může být rychlejší. Hladina se ale drží minimálně po osm měsíců, záleží také na vakcíně,“ doplnil Prymula s tím, že vývoj je individuální a svou roli hraje také třeba buněčná imunita.

Prymula by podle svých slov protilátky v určité podobě uznával. „Určitě budu tento názor hájit. Neznáme ale jejich protektivní hladinu a konkrétní číslo vlastně ani nejde říct,“ vysvětlil Prymula. Systém by se tedy mohl řídit „kvalitativním parametrem“. To znamená, že pokud někdo prodělal nemoc COVID-19, zkrátka by mělo být jasné, že je po určitou dobu chráněn.

Nyní se podle Prymuly čeká, jaký dopad bude postupné rozvolňování mít na vývoj epidemické křivky. „Pokud by šla na podzim nějak výrazně nahoru, dá se předpokládat, že některá opatření se budou zavádět zpět. Data ale ukazují, že by tu taková vlna být neměla,“ sdělil epidemiolog s tím, že nemoc prodělalo až třikrát více lidí, než oficiální data ukazují.